Tomio a Andrej. Spojeni osudem

Dvěma populistům zbývá málo, aby vyhráli volby.

Koalice zlých mužů, Andreje Babiše a Tomia Okamury. Noční můra voličů a členů středopravých stran se stala konstantou politiky posledních let. Nezmizela ani poté, co si oba populisté vjeli do vlasů a začali se obviňovat ze lhaní a okrádání důchodců.


Ilustrace: Shutterstock

Konflikt způsobil, jak bývá jeho zvykem, exprezident Miloš Zeman. Pod vlivem průzkumů, které už druhým rokem slibují hnutí ANO a SPD alespoň těsnou parlamentní většinu, doporučil, ať spolu sestaví vládu.

Okamura (SPD) okamžitě reagoval s tím, že ANO podporuje politiku, která „z peněz našich důchodců, rodin, našich firem“ financuje ukrajinské korupčníky a „nesmyslné zabíjení na obou stranách“. Babiš kolegu z opozice označil za lháře a vyloučil s ním v budoucnu jakoukoli spolupráci.

To však nemění nic na tom, že oba muže, jednoho se slovenskými, druhého s japonskými kořeny, spojil osud a že jeden se bez zjevného nebo skrytého spojenectví s druhým na politické scéně neobejdou.

JÍZDNÍ ŘÁD DO ROKU 25

Začalo to už v létě 2013, kdy se rozpadla vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Jejich voliči hledali nové adresy a díky tomu podpora dosud neviditelných hnutí, Babišova ANO a Okamurova Úsvitu, která byla ještě v červnu hluboko pod hranicí volitelnosti, dosáhla v říjnových volbách dohromady na 26 procent. Sedm procent pro Okamuru tehdy přispělo k tomu, že vítězný sociální demokrat Bohuslav Sobotka byl při sestavování vlády odkázán na Babiše.

Při druhém dějství o čtyři roky později ANO ve volbách vyluxovalo voliče ČSSD a KSČM. Babišovi s Okamurou (tehdy už šéfem SPD) utekla většina ve sněmovně o jediný hlas.

Zabránit spolupráci obou populistů byl opět důvod, proč ČSSD vstoupila do menšinové Babišovy vlády. To ovšem Babišovi nebránilo, aby v případě potřeby s využitím hlasů SPD prosadil své cíle i proti sociálním demokratům, například při rušení superhrubé mzdy.

V roce 2021 tandem ANO–SPD volby prohrál a skončil v opozici, i když proti roku 2017 získal jen o 31 tisíc voličských hlasů méně.

Ovšem od začátku roku 2023 se preference tandemu ANO a SPD s občasnými výjimkami pohybují uvnitř koridoru 40–45 procent hlasů. To v českém volebním systému stačí na sněmovní většinu. Zemanova výzva má proto logiku. Pokud ji Babiš s Okamurou odmítli, zdaleka to neznamená, že osudové partnerství skončilo.    

Jaké detaily mohou rozhodnout volby? Dočkáme se nové verze opoziční smluvy? A co mohou udělat demokraté proto, aby vládě Babiše s Okamurou zabránili? Analýzu přináší květnový časopis Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email