Foto Alarm
Před několika týdny vydal tým vědců studii zkoumající mentální zdraví LGBTQ+ osob v České republice. Výzkumníci ve své studii tvrdí, že sexuální menšiny vykazují výrazně horší výsledky mentálního stavu než jejich heterosexuální protějšky. Autoři studie doporučují zavedení systematických změn a upozorňují na řadu fenoménů, s nimiž se musejí čeští queer lidé potýkat. O tom všem jsme si povídali s jedním z autorů studie Mental health and help-seeking in Czech sexual minorities Michalem Pitoňákem, který aktuálně pracuje jako výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.
Můžeš shrnout nejdůležitější výstupy vašeho výzkumu?
Náš výzkum je nový i v tom, že je reprezentativní. Můžeme tedy hovořit o zdraví populační skupiny, protože jsme vzorek vybírali pravděpodobnostní metodou, a reprezentuje celou populaci, není to komunitní vzorek. Co jsme zjistili, jsou právě vážné zdravotní nerovnosti. Zjistili jsme – protože jsme používali psychodiagnostický nástroj – nejen, že má někdo problémy, ale my můžeme říct, že má duševní poruchy, tedy že by byl diagnostikovatelný. Proto to mělo takový ohlas. Bohužel jsme zjistili to, co je v zahraničí jasně podložené. U nás jsme o tom mluvili, ale neměli jsme data. V heterosexuální populaci je sebevražedné uvažování v průměru u šesti procent populace, zatímco u gayů a leseb jde o 25 procent, což je obrovský rozdíl. Obecně nějakou duševní zdravotní poruchu má necelých 19 procent heterosexuálních lidí, ale už je to 52 procent gayů a leseb a 33 procent bisexuálních lidí. Výzkum tedy ukazuje nezpochybnitelná data o tom, že tato populační skupina je ve větším ohrožení duševními poruchami.