Pašeráky nesoudíme, říkají zakladatelé slovenského muzea Na čiare. Chtějí hlavně vyprávět příběhy
V příhraničních oblastech na okraji Schengenského prostoru, kde není moc pracovních příležitostí, prý není nic neobvyklého, když mezi příbuznými v rámci jedné rodiny najdete jak pašeráka, tak celníka. Platí zde nevyřčená dohoda, že na nelegální byznys je lepší neukazovat. V Lekárovcích, vesnici ležící asi půl kilometru od slovensko-ukrajinských hranic, si s tím ale hlavu nelámou. Manželé Vanda a Rudolf si tu totiž otevřeli muzeum, které fenomén pašeráctví vysvětluje turistům.
Při průjezdu rovinatým Dolním Zemplínem na východě Slovenska vypadají všechny vesnice skoro stejně. Dokud člověk nedorazí do Lekárovců, kde se před ním vynoří moderně vypadající kavárna. Budova sestavená z lodních přepravních kontejnerů ukrývá i Muzeum Na čiare.
Postupně ho budují Vanda Felšöci Rusnáková a Rudolf Felšöci. Věnují se historii hranice, tomu kudy a proč vede, o jaký kus země měli zájem Sověti, o který Maďaři. Lákají ale hlavně na unikátní exponáty o současnosti nedaleké hranice.
Dron, jaký jste ještě neviděli
„Toto je bezpilotní letadlo, které mělo pod sebou zavěšených 27 kartonů cigaret,“ ukazuje Vanda na stříbrné letadlo zavěšené u stropu. Stroj s rozpětím křídel kolem dvou metrů vypadá, jako by ho člověk slepil na dvoře za pět minut. Jsou na něm použité dokonce nějaké panty ze skříně.
„Na ukrajinské straně ho vystřelí z rampy. Má to v sobě tři GPS, které jsou naprogramované na místo, kudy má proletět. Přeletí hranici na určené místo na Slovensku, tam odepne cigarety, ty spadnou na zem a letadlo se vrátí na Ukrajinu, kde přistane s pomocí padáku,“ popisuje Vanda.
Nezničitelný byznys
Muzeum ukazuje rafinovanost pašeráků na artefaktech, které manželé mravenčí prací získali od slovenských úřadů. Jsou tu palivové nádrže aut se skrytou dutinou; vydlabané dřevěné obklady naplněné cigaretami, kterých celníci zadrželi plný kamion; nebo kontrabandem přetékající nápojový automat.
„Nejčastější jsou asi cigarety, ale pašuje se i jantar, drogy a určitě jsou tam i zbraně. Tomu nikdo nezabrání. Každá hranice produkuje tento ‚byznys‘,“ navazuje Rudolf. Na otázku, jestli by muzeum nemohlo sloužit jako inspirace lidem, kteří chtějí nad celníky vyzrát, má jasnou odpověď:
„Ne, to jsou všechno věci, které už prošly, abych tak řekl, svým boomem. Teď už jsou jiné, nové metody.“
Co exponát to silný příběh
V expozici muzea si prohlížím taky kus nějakého sešrotovaného letadla. Vanda mi vysvětluje, že to je vrtulník, který spadl s migranty na místě setkání. „Všichni zahynuli. Bohužel jejich cesta na Západ skončila jen pár kilometrů za ukrajinskou hranicí,“ dodává.
Ukazuje se, že hlavním lákadlem malého muzea jsou příběhy, které manželé Felšöciovi nasbírali a vypráví je s nadšením i soucitem. Mluví o podzemním tunelu, který pašeráci vykopali a provozovali pod hranicí nedaleko odsud. O krajních situacích, do kterých se obvykle pod rouškou noci dostali převaděči, uprchlíci a celníci.
K muzeu má časem přibýt ještě rozhledna, ukázkový tunel nebo strážní budky.
Fenomén pašeráka
S Rudolfem Felšöcim končíme prohlídku u zeleného čmeláka – pašeráckého letadla stojícího za muzeem: „Chceme ukázat lidem, jaká je touha dostat se na Západ nebo si vydělat. Je to šílená motivace a pašeráci jsou neuvěřitelně kreativní.“
„Nechceme budovat slávu pašerákům ani převaděčům, ale nepotřebujeme je ani dehonestovat. Jednoduše je to člověk, který měl důvod se touto cestou dát. Je to jeho život, jeho cesta,“ doplňuje Vanda Felšöci Rusnáková.
Související
-
Stát byl lhostejný, vysvětluje slovenský podnikatel, proč založil vlastní muzeum komunismu
Jediné muzeum na Slovensku, které 34 let po sametové revoluci mapuje období nesvobody, je soukromé, sídlí v Košicích a na své náklady ho vybudoval podnikatel Pavol Hric.
-
„Jsem lokální šílenec.“ Slovenský manažer už sedmým rokem rekonstruuje středověký hrad
Bartolomej Gönczy si koupil za zhruba 2,5 milionu korun ruiny hradu i s restaurací nad slovenským městečkem Královský Chlumec. A začal je hned bořit.
-
Z Hongkongu do českého vězení. „Většina pašeráků netuší, že jim může hrozit i trest smrti“
Po 5 letech se z vězení v Hongkongu vrátil do Česka 74letý Vladimír Švec. Odsouzen byl na 27 let za pašování kokainu. Kolik Čechů je v zahraničí za pašování odsouzeno?
