Moskvě hrozí nástupnická krize ve vazalském Čečensku

Jedná se o součást loni započaté kampaně, ve které čečenský vůdce připravuje svého syna pro nástupnickou roli a buduje jeho veřejný profil. Adam Kadyrov obdržel v poslední době několik vysokých státních ocenění poté, co ve vyšetřovací vazbě zbil devatenáctiletého volgogradského studenta Nikitu Žuravila. Ten ve Volgogradu spálil Korán. Ruský stát se rozhodl z Žuravila udělat exemplární případ a odeslal ho k soudu do Čečenska.

Ramzan Kadyrov se stal prezidentem ve velice nízkém (ve své době nezákonně nízkém) věku v roce 2004 po úspěšném atentátu separatistů na jeho otce. I přesto, resp. právě proto, je chystání nástupce v tak mladém věku poněkud zvláštní. Ramzanu Kadyrovovi je teprve 47 let. Aktivity ohledně jeho pubescentního syna tak přiživují spekulace o zdravotním stavu čečenského warlorda.

Podle ruského opozičního listu Novaja gazeta Europe[3] byla Kadyrovovi v roce 2019 diagnostikována nekróza slinivky břišní.[4] Když se tyto spekulace dostaly do médií, Kadyrovovi „PR“ lidé zahájili velkou mediální kampaň na federální úrovni, aby všechny přesvědčili o dobrém zdraví hlavy Čečenska. Kadyrov si od té doby kvůli „dočasné pracovní neschopnosti“ začal často brát dovolenou, vynechával důležité veřejné akce a proslovy na jeho milovaných sociálních médiích.

V září loňského roku měl být Kadyrov hospitalizován v nemocnici pro ruské potentáty s akutní plicní nedostatečností, alespoň tolik psala ruská média s odvoláním na zdroje v nemocnici a na ředitelství FSB v Čečensku. Podle listu Novaja tomu předcházelo předávkování uklidňujícím lékem Dormicum, který má Kadyrov užívat k řešení „silných bolestí, nespavosti a zvýšené úzkosti.“ Diagnóza má být závažná s nedobrými vyhlídkami i v případě přežití. Co je na těchto zprávách pravdy, není jisté. Nicméně Kadyrov během poměrně krátké doby zhruba zdvojnásobil svůj objem, oproti minulosti se výrazně stáhl z veřejného života a pokud se na nějakých záběrech objeví, tak na nich vypadá nezdravě,[5] a to včetně těch, které mají demonstrovat jeho kondici.[6]

Ačkoliv má Kadyrov v mocenských kruzích v Rusku mnoho nepřátel, jeho indispozice je i za normální situace pro federální vládu nepříjemnou záležitostí. Proto ho Kreml nyní maximálně podpoří. Při jeho odchodu ze scény však Kreml musí řešit choulostivé nástupnictví v regionu, kde delegoval veškeré pravomoci na místního emíra a „obránce všech muslimů v Rusku.“ Pakliže některé z podřízených čečenských klanů odmítnou v souladu s tradicí podřídit se náctiletému „korunnímu princi“, Kreml ke svojí válce na Ukrajině může přidat i řešení malé občanské války v Čečensku. Čečenská historie navíc klidné mocenské tranzici rozhodně nenapovídá.