Noční můra pro celé Česko. Krach autoprůmyslu je neodvratný, tak neseďme s rukama v klíně

Jak uvádí CzechInvest, automobilový průmysl jakožto největší průmyslové odvětví v Česku představuje víc než devět procent hrubého domácího produktu (HDP), 26 procent průmyslové výroby a 24 procent českého vývozu.

Zkusme si představit, co by se stalo, kdyby přestal existovat. Bude to taková noční můra? Ať už pro politiky, ekonomy, nebo rodiny zaměstnanců, kterých se to může týkat?

Hrozí Česku detroitský scénář? Sázka na autoprůmysl se nám může šeredně vymstít

Dnes si tak můžeme být jisti, že nástup Indie bude srovnatelně významný s globálním nástupem Číny během 90. let. Je-li však řeč o Číně, ani ona ještě neřekla své poslední slovo: ofenzíva čínských výrobců v automobilovém exportu je horké téma současnosti.

Krach českého autoprůmyslu

Nejprve se ale zamysleme nad historickým vývojem průmyslu a hospodářství obecně. Po většinu historie bylo hlavním odvětvím ekonomiky zemědělství. To se změnilo s průmyslovou revolucí, která nejprve vynesla do popředí textil – první řemeslo, které se stalo průmyslem. Následoval těžební průmysl, ocelářství, železnice, parníky, automobily, letadla, a tak dále.

Během 19. století byly dlouhou dobu dominantním odvětvím dopravní společnosti, ať už železniční nebo námořní. Akciový index Dow Jones Transportation je publikován od roku 1884, zatímco dnes mnohem známější Dow Jones Industrial je o dvanáct let mladší.

Dlouhý příběh ve zkratce: žádné odvětví nemá své jisté navěky. Každé má svůj počátek, svůj zenit a pak dlouhé období relativní nevýznamnosti. Potravinářství, textil nebo obuvnictví nikdy nezmizí, ale dávno pryč jsou doby, kdy na nich stály národní ekonomiky. Dnes tvoří nižší jednotky procent HDP…

Textilní výroba z mnoha zemí zmizela úplně: kupte si jakoukoli textilní položku například v britském řetězci Marks & Spencer a můžete si být jisti, že tam nenajdete nápis Made in England. Spíše Made in Bangladesh, Egypt, Indonesia nebo dokonce Fiji.

A co se přihodilo textilu, může se stát i automobilům. A také stane, dříve či později.

Odoláme Indii a Číně?

Platí to bez ohledu na to, zda elektromobilita jednou ovládne sto procent automobilové dopravy, nebo třeba jen zlomek. Postupující automatizace omezí nároky na kvalifikovanou pracovní sílu. A zapojení Indie a dalších zemí bude představovat další motiv pro odliv náročnějších průmyslových odvětví z Evropy.

Mimochodem, proč Indie doposud není světovou velkovýrobnou jako Čína? Protože až do velmi nedávné doby udržovala svůj socialistický zákoník práce ze 40. let. Ten byl zásadní překážkou rozvoje průmyslu. Tato překážka ale nedávno padla v souvislosti s hlubokými a na Západě téměř ignorovanými hospodářskými reformami.

Indie je nová Čína. Ekonomická diplomacie Česka nabrala nový směr

Otázka tedy nezní, zda bude třeba automobilový průmysl nahradit, ale čím. A pak ještě něco: jaké prostředky použít? Dotace, daňové úlevy, investiční pobídky, společné podniky, granty, uvolnění imigračních pravidel pro kvalifikované zaměstnance či zahraniční podnikatele?

Budoucnost pro Česko

Brainstorming na téma „co dělat místo aut“ může být nudný, nebo naopak velmi zábavný. Asistenti jménem ChatGPT 4 a Claude 3 ovšem nepřišli s ničím, co by člověka mohlo překvapit (viz box). Nezbylo tak než se zamyslet tradičním způsobem, a sice za použití lidského mozku. Nejprve tak k otázce, „co dělat“. V úvahu připadají možná tři obory. Dva z nich tradiční, ale zároveň s budoucností.

Geopolitický vývoj posledních dvou let nám dost výmluvně naznačil, že neexistuje záruka bezpečí a míru bez dostatečné palebné síly. Zbrojařský průmysl má v naší zemi značnou tradici, mohl by uplatnit velkou část pracovní síly z automobilového průmyslu a kromě toho jde o perspektivní exportní odvětví.

A bonus? Co svět světem stojí, vývoj zbraní přispíval k rozvoji techniky i v civilních oblastech a nakonec prospěl i sektorům, kde bychom to původně nečekali. Druhá světová válka například vytvořila nutnost vyvinout klinicky použitelný penicilin (ten původní Flemingův měl pouze experimentální význam). Z téže doby pak pochází i vynález umělé ledviny. A tento seznam zdaleka nekončí.

Budoucnost Česka podle AI

Asistenti ChatGPT 4 a Claude 3 nejprve přicházeli s nezáživnými nápady: investice do vzdělání a inovací, podpora malých a středních podniků, rozvoj služeb a znalostní ekonomiky, zlepšení podnikatelského prostředí, specializace na high-tech odvětví… Něco podobného jsme všichni slyšeli nejméně stokrát. Až pobídka k originálnějším nápadům měla zajímavější, avšak stěží realizovatelné myšlenky.

Claude 3 navrhl těžbu nerostů na asteroidech a poté přišel s nápadem vybudovat podmořské město. Byv upomenut, že Česká republika je vnitrozemským státem, přišel s nápadem stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence (AI) a strojového učení. ChatGPT 4 se držel více při zemi. Navrhl například „vytvoření technologických startupů zaměřených na umění, design a módu, které integrují nové technologie, jako je AI a 3D tisk“. Pokud jde o nástroje podpory, oba asistenti nepřišli s ničím, co by člověka mohlo překvapit.

Suma sumarum: sice hezké, ale k devíti procentům HDP bychom se asi nedostali.

Tím se dostáváme ke zdravotnictví, které je dalším potenciálně růstovým sektorem ekonomiky. V této souvislosti každého napadne, že náklady zdravotních pojišťoven jsou už dost vysoké. Ale zdravotnictví může být i exportním odvětvím: drahé švýcarské kliniky prosperují už od 19. století.

Z novější doby můžeme uvést zubní ordinace v pobaltských státech, které hodně sázejí na britské pacienty nespokojené s tím, co poskytuje státní National Health Service. Odlivu lékařů ze státních zařízení do soukromých klinik by šlo čelit zvýšením kapacit lékařských fakult a také uvolněním restrikcí pro zaměstnávání zahraničních lékařů.

Málo bytů, málo lidí

Je-li řeč o zaměstnávání cizinců, musíme zmínit ještě něco. Bohužel, situace na ukrajinských bojištích naznačuje, že během krátké doby můžeme čelit uprchlické vlně, ve srovnání s níž byla ta dosavadní jen pouhou demoverzí. Byli bychom jistě raději, kdyby válka skončila jinak, ale ne všechno musí dopadnout, jak bychom si přáli.

Současná situace bydlení v Česku přitom už nyní snese název „bytová krize“. Jejím výsledkem je znepokojivý pokles porodnosti se všemi negativy s tím souvisejícími. Jak ale podpořit bydlení, aby to stát mnoho nestálo? Notoricky známé jsou stížnosti na délku stavebního řízení. Méně známé jsou obstrukce ze strany revizních elektrikářů a poměrně nový jev: překážky ze strany hasičských úředníků.

Stát musí vzít pomyslnou červenou tužku a škrtat regulace jednu za druhou. Ideálem by bylo vrátit se k praxi první republiky: během těchto dvaceti let naši předkové prožili dvě těžké hospodářské krize, a přesto dokázali postavit tolik budov (a jak kvalitních!), že nám to dnes přijde nepředstavitelné.

Zbrojení, zdravotnictví a stavebnictví jsou velké obory, které by ve svém součtu mohly nahradit výpadek automobilového průmyslu. K tomu všemu je ovšem třeba mít politickou vůli. Jak k ní přijít, je otázka mimo rámec tohoto článku.

Nikdo netvrdí, že tato cesta by byla bezproblémová, ale sedět a čekat s rukama v klíně se nezdá být lepším řešením.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Německo sípe, bankrotů přibývá. Evropská velmoc nám ukazuje, kudy se (ne)vydat

• Že jsou daně krádež? Je to ještě horší, ale nic s tím nenaděláte

• Proč školství nereflektuje potřeby byznysu? Vždyť to už jsme tu jednou měli!

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag