Je libo Pivečko nebo Českou píseň? Smetanova Litomyšl nabízí vstupenky na poslední pořady

Jedním z prvních pořadů festivalu, který by rozhodně neměli minout milovníci pěnivého moku, je koncert To pivečko je nebeský dar!. Celý pořad bude o našem národním nápoji a o pivovarech, jež sehrály v životě Bedřicha Smetany důležitou roli. Název pořadu dal sbor z Prodané nevěsty, ale zazní v něm i symfonická předehra Gambrinus Otmara Máchy, hospodský zpěv z Orffovy kantáty Carmina Burana, premiéra hudebně obrazové básně Kde se pivo vaří, tam se dobře daří a hlavně Pivní oratorium Jana Kučery, které poutavě a vtipně vypráví tisíciletý příběh výroby a užívání piva. Obsahuje i zhudebněný recept na pivní polévku Magdaleny Dobromily Rettigové, jak jej v Litomyšli zapsala v roce 1836. Pořadatelé doporučují přijít na tento koncert, jehož průvodcem bude Jiří Lábus, pěšky nebo se nechat dovézt, protože pivo se na místě zcela samozřejmě bude podávat.

Spolu s Bedřichem Smetanou slaví v roce 2024 dvousté výročí od narození také linecký rodák Anton Bruckner, další vynikající představitel hudby 19. století. Jeho Te Deum zazní na koncertu Rozhlasových symfoniků a Českého filharmonického sboru Brno řízených Robertem Jindrou vedle Smetanovy Triumfální symfonie, která se neuvádí až tak často. Byla napsána u příležitosti sňatku rakouského císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou a nese věnování tomuto manželskému páru. Na zásilku s věnováním však autor nedostal z Vídně nikdy odpověď, a opis se dokonce ztratil. Zvláštností je použití Haydnovy melodie Zachovej nám, Hospodine, která se stala rakouskou hymnou.

Smetanova Litomyšl se ovšem nebude věnovat pouze Smetanovi a jen hudbě 19. století. Za pozornost stojí například uvedení melodramu Medea Jiřího Antonína Bendy z roku 1775, v němž se vypráví příběh řecké báje o žárlivé Iásonově manželce Médeie. Před časem připravil dirigent Tomáš Netopil Bendovu Medeu se Zuzanou Stivínovou v České filharmonii. Nyní se k tomuto dílu vrací se souborem Czech Ensemble Baroque. Před Medeou zazní ještě jedna pozoruhodná barokní skladba, Symfonie g moll s fugou Františka Xavera Richtera, rodáka z moravského Holešova, který stejně jako Benda odešel do emigrace, kde také zemřel.

Do doby ještě starší posluchače přenese světoznámý belgický soubor Huelgas Ensemble, jenž se specializuje na provádění středověké a renesanční hudby v souladu s architekturou daného koncertního prostoru. V případě Litomyšle se bude jednat o piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, který byl po náročné a velmi povedené rekonstrukci znovu otevřen právě před deseti lety. Huelgas Ensemble do Litomyšle přijede už dva dny před koncertem, aby svůj pořad mohl důkladně nazkoušet. Jeho hlavní položkou je Polifilův sen Francesca Colonny, dominikánského kněze žijícího v 15. století. Huelgas Ensemble do programu dále zařadil i dvě raritní skladby, jejichž autorem je pozdně renesanční hudební skladatel slovinského původu Jacob Gallus. Ten mimo jiné hrál a komponoval v biskupské kapele v Olomouci a poté přesídlil do Prahy, kde také v roce 1591 zemřel. Z jeho pobytu u biskupského dvora v Kroměříži se dochovalo několik skladeb, které jsou v hudebním archivu tamního zámku uloženy dodnes.

V mystické atmosféře piaristického chrámu vystoupí ještě jeden unikátní soubor, Duo KCHUN. Tvoří ho pěvci Martin Prokeš a Marek Šulc, kteří spolu s violoncellistou Eduardem Šístkem uvedou barokizující, a přesto moderní kompozici Stabat Mater Marca Rosana. Současný italský skladatel žijící v Belgii skladbu původně dedikoval kontratenoristovi Andreasi Schollovi a pro Duo KCHUN ji speciálně upravil.

Současnou a zároveň duchovní je i opera Quo vadis Sylvie Bodorové, která se řadí k žijícím jubilantům Roku české hudby. Dílo Sylvie Bodorové o zrodu křesťanství a šíleném císaři Neronovi, jehož libreto napsala podle Henryka Sienkiewicze, Tacita i Petronia, mělo světovou premiéru předloni v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla. Jakkoli se jedná o zcela novou operu, je její hudební mluva výborně srozumitelná. Místy se přibližuje muzikálu nebo hudbě filmové. Ostatně autorka se netají svým obdivem ke skladatelům, jakými byli Leonard Bernstein či Andrew Lloyd Webber.

Smetanova Litomyšl si pro letošní ročník dala podtitul Naše vlast. „Hlásíme se jím nejen ke Smetanově cyklu Má vlast, obecně k Roku české hudby, ale také k naší zemi a k jejím kořenům, legendám i k národním a zdravě vlasteneckým tradicím,“ říká umělecký ředitel a dramaturg Vojtěch Stříteský. Programové zacílení je snad nejmarkantněji zakódováno v programu pod názvem Naše vlast – Česká píseň. V podání vynikajících sólistů Aleše Brisceina a Svatopluka Sema, Českého filharmonického sboru Brno a Filharmonie Brno pod taktovkou Jakuba Kleckera zazní kompozice, které jsou více než výmluvné: Hospodine, pomiluj ny z Dvořákovy Svaté Ludmily, Janáčkovo Věčné evangelium, Smetanova Česká píseň, čtvrtá věta Českého poutníka Sylvie Bodorové a finále České rapsodie Bohuslava Martinů.

Tématem Smetanovy doby bylo hledání české identity v bouřlivě se rozvíjejícím světě. Stejné téma zůstává aktuální i dnes. Festival Smetanova Litomyšl, který je vrcholem projektu Smetana200 spadajícím pod Rok české hudby, svou bohatou a pestrou dramaturgií ukazuje, že hudba k němu má pořád co říci. Přijďte se o tom přesvědčit. Více o programu na smetanovalitomysl.cz.