EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Operace Pike – britsko-francouzské bombardování sovětských ropných polí mělo zastavit Hitlerovu cestu Evropou

 16. 05. 2024      kategorie: Vojenská historie      11 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Operace Pike byl krycí název pro plán strategické bombardovací operace proti Sovětskému svazu, na který dohlížel britský komodor letectva John Slessor a který měla realizovat anglo-francouzská aliance. Britské vojenské plánování proti Sovětskému svazu probíhalo během prvních dvou let druhé světové války, kdy navzdory sovětské neutralitě dospěli Britové a Francouzi k fakticky správnému závěru, že nacisticko-sovětský pakt činí z Moskvy spojence Hitlera. Mohlo to ovšem mít potenciálně tragické důsledky.

f220Foto: Francouzský bombardér Farman F.220 | Wikimedia Commons / Public domain

Cílem plánu bylo zničit sovětský ropný průmysl, způsobit kolaps sovětské ekonomiky a připravit nacistické Německo o sovětské zdroje. To samozřejmě s ohledem na sovětský postup v roce 1939 proti Polsku, ale také s ohledem na agresi proti neutrálnímu Finsku, mělo své opodstatnění. SSSR skutečně s nacistickým Německem rozvíjel přátelské až spojenecké vztahy.  Ještě předtím, než nacisté obsadili Francii, plánovaly proto Spojené království a Francie bombardovat ruská ropná pole, aby zastavily Hitlerův postup Evropou. Kdyby však Spojenci svůj plán uskutečnili, donutili by nepochybně nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz uzavřít otevřené spojenectví proti Spojencům.

bombingFoto: Cílem plánu bylo zničit sovětský ropný průmysl, způsobit kolaps sovětské ekonomiky a připravit nacistické Německo o sovětské zdroje (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain

I když Hitler a Stalin během války na nějakou dobu vytvořili jakési spojenectví, trvalo jen krátce – Hitlerova touha po moci způsobila, že se spojenectví rozpadlo, když se rozhodl v červenci 1941 napadnout Sovětský svaz. Ukončil tím období poměrně těsné spolupráce, jejímž nejvýraznějším výsledkem byl pakt Molotov-Ribbentrop. V jeho důsledku SSSR získalo východní Polsko a volnou ruku k okupaci pobaltských států, kterou provedl v červnu 1940, zatímco Hitler obsadil zbytek Polska. Znamenalo to také, že zatímco Stalinova vojska okupovala východ Evropy, Hitler mohl postupovat na západ. 

Británie a Francie mu v důsledku útoku na Polsko vyhlásily válku, ale Poláky nijak nepodpořily. Období tzv. „podivné války“ či „války v sedě“ skončilo brutálním německým porušením nizozemské a belgické neutrality, kterým obešli Maginotovu linii. Francie, připravená na minulou válku, pak padla během několika týdnů.

Stalin v paktu Molotov-Ribbentrop souhlasil s tím, že bude nacistické armádě dodávat zásoby, například ropu. To byl pro německou válečnou mašinerii klíčový bod a Sovětský svaz to de facto činilo spojencem nacistického Německa. Na západě byl vypracován plán operace Pike, jejímž cílem bylo vyslat britské a francouzské bombardéry nad Sovětský svaz, aby zaútočily na jeho ropná pole a zničily je, a tím ztížily a případně zastavily postup Německa Evropou. Přes počáteční odpor některých politiků nařídila francouzská vláda generálu Matrici Gamelinovi, aby zahájil plán možné intervence s cílem zničit ruskou těžbu ropy, a americký velvyslanec Bullit informoval amerického prezidenta Franklina Roosevelta, že Francouzi považují letecké útoky francouzského letectva v Sýrii proti Baku za nejúčinnější způsob, jak oslabit Sovětský svaz.

V březnu 1940, po skončení zimní války, podnikli Britové tajné průzkumné lety s cílem fotografovat oblasti uvnitř Sovětského svazu, a to s využitím vysokorychlostní stereoskopické fotografie ve velkých výškách. Analýza fotografií odhalila, že ropná infrastruktura v Baku a Batumu je obzvláště zranitelná vůči leteckému útoku, protože k oběma se lze přiblížit z moře. Groznyj byl mnohem hůře dosažitelný cíl. Bylo rozhodnuto jej bombardovat jako první, aby byl využit moment překvapení. Ropná pole měla být napadena zápalnými pumami. Testy provedené v Královském arzenálu ve Woolwichi odhalily, že zásobníky na lehkou ropu v závodech na zpracování ropy by mohly být odpáleny silnými výbušninami.

Od 1. dubna byly k Velitelství Středního východu převedeny čtyři perutě čítající 48 bombardérů Bristol Blenheim Mk. IV, které byly doplněny několika jednomotorovými bombardéry Wellesley pro noční mise. Pro noční operace během operace byla vyčleněna také francouzská jednotka 65 původem amerických bombardérů Martin Maryland a doplňková jednotka 24 těžkých bombardérů Farman F.222.

Francouzi připravovali nová letiště v Sýrii, která měla být připravena do 15. května. Očekávalo se, že kampaň potrvá tři měsíce, a na operaci bylo vyčleněno přes 1000 tun munice. Německý Blitzkrieg a rychlý pád Francie od 10. května 1940 plány ovšem zhatil. Francouzská armáda posílená o britský expediční sbor nedokázaly postup Wehrmachtu zadržet. Němci také ukořistili vlak odstavený ve vesnici La Charité-sur-Loire, který obsahoval bedny s tajnými dokumenty evakuovanými z Paříže. některé z těchto dokumentů se týkaly operace Pike.

V rámci propagandistické kampaně, která měla ospravedlnit invazi do Francie, zveřejnila německá zpravodajská kancelář 4. července výňatky ze zachycených dokumentů týkajících se připravované operace. Po útoku nacistického Německa na Sovětský svaz v rámci operace Barbarossa v červnu 1941 byla operace Pike modifikována jako pohotovostní plán, který měl být uplatněn v případě, že by kavkazská ropná pole obsadila německá vojska.

Ačkoli Britové a Francouzi prováděli operaci s cílem oslabit Němce a Sověty, výsledek by byl pro Spojence pravděpodobně škodlivější. Kdyby k útoku došlo před invazí do Francie, mohla mít Británie v případě porážky Francie vyhlídku na samostatný boj proti německo-sovětské alianci, což by rovněž oddálilo pro vývoj války klíčový německo-sovětský konflikt. Zničení ropných polí, která by v roce 1942 případně padla do německých rukou, by zásadně ztížilo jakoukoli strategickou protiofenzívu Rudé armády, která by musela před pochodem na Berlín obnovit kapacity ropných polí. Operace Pike byla především projevem snahy za každou cenu se vyhnout přímé konfrontaci během podivné války a ovlivněna přetrvávajícím přesvědčením o efektivitě strategického bombardování. První se nepovedlo, druhé je dodnes diskutabilní.

Zdroj: warhistoryonline.com

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav Flek

17. 05. 2024, 00:13

Bohuzel velmi slaby clanek. Za jeho hlavni slabinu povazuji naproste preceneni uderu francouskych bombarderu na sovetska ropna pole. Ani kdyby vsechny bonbardery doletely na misto urceni a presne svrhly sve bomby (coz je nepravdepodobne), vznikle skody na ropnych vrtech by byly minimalni. Na dalsi francouzske nalety by jiz sovetske stihaci letectvo bylo pripraveno, a tak uspech dalsich vln je diskutabilni. Videnou optikou pozdejsich spojeneckych naletu na Nemecko s tisici stroji a nesrovnatelne vetsi bombovou nalozi by zde slo spise o "pichnuti spendlikem". Rozhodne se nemohlo jednat o udery, ktere by vyradily sovetska ropna pole (a tim i dodavky ropy pro Treti risi). Pokud by byl nalet proveden, znamenal by nejspise smrt ci zajeti pro nekolik desitek posadek francouzskych bombarderu, s tim, ze po utoku Treti rise na Sovetsky svaz by se zrejme z velmi pragmatickych duvodu obnovily vztahy mezi Velkou Britanii a Sovetskym svazem (a o hodne pozdeji i s Francii).

V clanku se krome vecnych vyskytuji i terminologicke nesrovnalosti, napriklad vyraz : "nacisticko-sovětský pakt".. To nezni logicky, spravne by melo byt bud "nemecko-sovetsky pakt", anebo "nacisticko-komunisticky pakt". Nechci byt hnidopich, ale podobne chyby u nekoho, kdo chce v clancich poucovat druhe, prekvapi...

JanJan

17. 05. 2024, 07:46

Jen "pár technických", případně nasazený Martin 167 A3 byl pro tehdejší sovětské stíhačky velice těžko zachytitelný, cestovní rychlostí příliš nezaostával za maximálními výkony nejrychlejších tehdejších variant I-16, v maximální rychlosti při únikovém manévru je pak snadno překonával. Tento bombardér (nebo ve francouzském letectvu zařazený jako útočný letoun) byl jedním z mála úspěšných bombardovacích/útočných letadel v bitvě o Francii a to s překvapivě malými ztrátami. Nasazení Farmanů F.222 by bylo možné pouze v případě požárů, které by posloužily k navigaci. Na druhou stranu odvozený Farman NC 223.4 bombardoval úspěšně v noci ze 7. na 8. června jako první spojenecké letadlo Berlín. Netroufl bych si tak šmahem minimalizovat škody způsobené na ropných polích, byť si myslím, že by nebyly dlouhodobého rázu, aby omezily německé útočné operace v Evropě, a v určitém časovém horizontu by Sověti dokázali nasadit dostatek protiletadlových prostředků, že by další útoky byly už opravdu nebezpečné a neefektivní. Že to mohli zvládnout, lze podpořit skutečností, že o rok a půl později zvládli velmi efektivně ochránit Moskvu před Luftwaffe. S dalším, konkrétně možné pragmatičnosti při navázaní vztahů a terminologií samozřejmě souhlasím.

Vaclav Flek

17. 05. 2024, 22:29

JanJan

Dekuji za reakci. Nejsem odbornik na leteckou problematiku a nechci se poustet do sporu, ktere nemohu vyhrat. Presto se mi neco nezda, predevsim vase predstava, ze by tezky bombarder dokazal "uletet"sovetskym stihacum, uvazime-li, ze rychlost Farmanu byla okolo 300 km/h, zatimco rychlost I-16 asi 480 nebo 500 km/h. Do uvahy je nutno vzit i podstatne vyssi manevrovaci schopnostt sovetskych stihacich letadel. Take se domnivam, ze i mala zkusenost francouzskych posadek bombarderu by hrala svoji negativni roli (nakonec jeste v unoru 1945, na samem konci bombardovaci ofentivy proti Evrope, "dokazala" vyznamna skupina americkych bombarderu zamenit Drazdany za Prahu). Pri svem hodnoceni rychle obnovy sovetskych ropnych nalezist po moznem britsko-francouzskem naletu vychazim ze zkusenosti z naletu na Ploesti a na sovetske pokusy o destrukci vlastnich poli pri ustupu z Kubane na Kavkaz v lete roku1942.

JanJan

17. 05. 2024, 23:09

Pane Fleku, mluvil jsem o na svou dobu velmi kvalitním rychlém útočném/bombardovacím letadlu Martin 167 A3 (až později u letadel z části francouzské zakázky převzaté Brity onančovaném Martin Maryland), které měly tvořit nejpočetnější část francouzského kontingentu. Ten dosahoval dle různých údajů maximální rychlosti 485-495 km/h, cestovní rychlosti přes 400 km/h, a měl až stíhačkovou obratnost. Těžký čtyřmotorový bombardér Farman 222 Bn5 dosahoval maximální rychlosti 360 km/h, cestovní cca 280 km/h, ten byl ale určen jen k nočním akcím (dokázal ve své roli fungovat bez větších ztrát i v roce 1940 na západní frontě byť s omezeným efektem). Nejvýkonější v té době běžně používané verze I-16 typ 24 dosahovaly maximální rychlosti cca 460 km/h, byť údaje se liší a zvlášť sovětští autoři se snaží uvádět více. Reálně to bude k těm 460, možná i méně. Pokryškin například při zkouškách srovnával P-39 s i s různými domácími typy, které měly Aircobru papírově v rychlosti překonávat, ale reálně tomu tak nebylo, Sověti rádi přeháněli. Předpokládám ze zkušeností, že americký Martin své uváděné výkony skutečně dosahoval na rozdíl od běžně v poli používaných Polikarpovů, kde ty výkony mohly být ještě nižší než 460 km/h. Z hlediska lokace cílů, australský pilot Sydney Cotton provedl "drzý" fotografický průzkum na výrazně méně výkonném civilním letounu Lockheed 12 a to opakovaně a nebyl přes veškerou snahu zachycen sovětskou protivzdušnou obranou. Objevil její silné nedostatky. Určitě zde byl prostor pro alespoň dílčí úspěch.

Vaclav Flek

19. 05. 2024, 00:16

JanJan

No, ja jsem vicekrat uvedl, ze nejsem odbornik na leteckou problematiku a nemam zadny problem s tim, dat vam za pravdu. Nicmene se v obecne rovine domnivam, ze stihaci letouny byly do sestavy zarazovany prave proto, aby dokazaly predstihnout a sestrelit pomalejsi nepratelske bombardery. Je mozne, ze v nekterych fazich vyvoje letadel dosahovaly nejmodernejsi bombardery stejne rychlosti jako stihaci, ale rozhodne to nelze generalizovat. Navic predpokladam, ze by se vetsina stretu odehrala nad misty naletu, tedy sovetskymi ropnymi poli, kde by francouzske bombardery zcela jiste neletely maximalni moznou tychlosti. Jinak v teto diskusi nevidim mnoho smyslu, vzledem k tomu, ze se bavime o necem, co se nikdy nestalo. Pripomina mi to rozdil mezi dskusi o polsko-nemecke valce (kde se da konkretne polemizovat o jejim prubehu) a hypotetickou diskusi o ceskoslovensko-nemecke valce (ktera nikdy neprobehla, a kazdy ucastnik debaty si muze uvest, co chce, aniz by byl narcen z nepravdy). Navrhuji proto tuto diskusi ukoncit, z me strany s podekovanim za dodane informace.

JanJan

19. 05. 2024, 18:04

Tak samozřejmě, už k tomu bylo asi řečeno vše podstatné. Jen doplním, že právě v té době se sověstké stíhací letectvo dostalo do fáze, kdy standardní stíhačka I-16 už zastarala a prototypy nastupující generace stíhaček (Jak-1, MiG-1(3), LaGG-1(3)) byly na jaře 1940 zalétávány, do výzbroje mohly být zařazovány nejdřív tak na přelomu 1940/41 nebo i později.

Pepík Knedlík

16. 05. 2024, 21:01

Pro pana Žáka.
Z mého pohledu je tahle smlouva Britsko-Německá námořní dohoda, smlouva mezi Velkou Británií a nacist. Německem z 18. 6. 1935. Povolovala Německu legálně postavit válečné loďstvo, které mělo mít 35 % tehdejší tonáže Velké Británie. Dohoda znamenala porušení Versailleské mírové smlouvy z 1919 a postavila Německo v nám. zbrojení na úroveň Francie. Největším úspěchem dosaženým Německem při těchto jednáních (s ohledem na přípravu nové agresívní války) bylo zrušení zákazu stavět ponorky.
Naprosto dokazuje jakou špinavou politiku vedla Britanie po celou dobu co by světová velmoc. Ve druhý válce po zásluze padla na kolena a byla ráda za pomoc z USA stejně jako Sověti.

Pepík Knedlík

16. 05. 2024, 12:39

Pro pana Žáka
Myslel jsem např tyto uvedeny smlouvy:
https://www-narodni--noviny-cz.cdn.ampproject.org/v/s/www.narodni-noviny.cz/fakta-smlouvy-s-nemeckem-uzavrela-pred-valkou-spousta-zemi/amp/?amp_gsa=1&_js_v=a9&usqp=mq331AQIUAKwASCAAgM%3D#amp_tf=Zdroj%3A%20%251%24s&aoh=17158558615214&referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.com&share=https%3A%2F%2Fwww.narodni-noviny.cz%2Ffakta-smlouvy-s-nemeckem-uzavrela-pred-valkou-spousta-zemi%2F

Slavoslav

16. 05. 2024, 12:53

hehe, krasny zdroj, vymenuje pakty o neutoceni vratane toho rusackeho kde zabudne spomenut tajne dodatky kde si delili susedov. Ako ide octovanie? A na covid predpokladam, ze si pil SAVO?

Pepík Knedlík

16. 05. 2024, 11:06

V článku mi chybí smlouvy, který podepsala Francie s Nemeckem a Britanie s Nemeckem ještě pred zahajenim 2. Valky. Stejne jako Polsko. Další smlouvy mely i Pobaltský státy s Nemeckem.
Německo bylo závislý na Rumunský ropě.
Jinak velice pěkný článek.

Slavoslav

16. 05. 2024, 11:13

Knedlik a jeho oblubene dezole lzi. Ktora z tych zmluv obsahovala tajne dodatky o rozdeleni si susedov? Ze porovnavas napriklad standardnu zmluvu Nemecko-Polsko kde urovnavali svoje uzemen spory (Ceskoslovensko a Polsko ich urovnali az niekedy v 50tych rokoch zmluvne) s nemecko rusackym paktom?