„Mám geniální nápad na horor, to tady ještě nebylo. Lidi jedou na prázdniny do chaty v lese, odkud nebudou moct odjet a tam se je někdo bude snažit zabít. A roztáhneme to na tři díly, takže z toho vytěžíme ještě větší zisky.“ Producenti se s ovacemi zvedají a začnou po filmařích házet bankovky a podprsenky. Nebo tak nějak si představuju pitching filmu Cizinci: Kapitola 1.
Režisér Renny Harlin je podepsaný pod několika blockbustery, nejčastěji tedy mezi jejich lacinějšími pokračováními. Natočil například pokračování Exorcisty, Noční můry z Elm Street, Smrtonosné pasti; režíroval také například Záhadu Hory mrtvých, Síly temna nebo Arktické peklo. Jedná se o průměrné lekačky s průměrnou diváckou zpětnou vazbou.
První kapitola jeho Cizinců (2024) je přiznanou adaptací filmu Oni (2008). V tomto filmu mladý pár odchází ze společenské události a v jisté tenzi ve sporu o společnou budoucnost odchází spát. V noci je probudí bouchání na dveře; za nimi stojí dívka, která hledá jakousi Tamaru. Situace se během noci několikrát opakuje a napětí začíná gradovat, protože muž se ženou zjišťují, že v domě nejsou sami. Maskovaní útočníci se poté vydávají na lov svých obětí. Film Oni (2008) byl založen na skutečných událostech, které se udály v Kalifornii v roce 1981.
Také autoři filmu Cizinci (2024) titulkem na začátku filmu vysvětlují, kolik vražd se podle statistik ve světě odehrává. Rámcově je příběh podobný příběhu ve filmu Oni (2008), jen s několika obměnami. Maya a Ryan jsou na několikadenní cestě a zatímco přijíždí do městečka Venus v Oregonu, uvědomují si, že slaví páté výročí svatby. Kvůli GPS sjedou z cesty a z Venus se nedokážou dostat zpátky na dálnici, takže se po vydatném obědě snaží v cestě pokračovat. Náhle rozbité auto jim však plány překazí, a proto si dvojice musí pronajmout zdejší Airbnb, kde se odehrává děj obdobný zmíněné předloze. Záhadné postavy, Tamara, maskovaní lovci. Útočníci dokonce mají nachlup stejné masky jako útočníci z filmu Oni a až do konce nikdo z nich neřekne ani slovo. Pojďme si ale říct, nezávisle na předloze, jak fungoval první díl Cizinců.
Do děje nás uvádí scéna mužem, který před něčím nebo někým utíká lesem. Má na sobě slušný, ale znečištěný oblek. Z děje chápeme, že je muž později usmrcen. Dotyčného vidíme v následujících scénách, kdy si Maya s Ryanem objednávají jídlo v místním bistru, a to na nástěnce jakožto pohřešovaného. Ryan prohodí s obsluhou několik slov ohledně hledaného podnikatele, které v podstatě mají tvořit vtip. Haha, Ryane, my přece dávno víme, že (možná) umřeš. Překvapil by nás spíš opak.
Scény, kde se Ryan s Mayou postupně stávají oběťmi svých mučitelů, jsou bohužel jen nesmyslným mučením. Nechápeme podstatu útočníků; působí tak reálně, ale jejich fyzika je téměř démonická. Náhodně se objevují a zároveň mizí. Neobávají se smrti, jsou prakticky nezranitelní a poté, co oběť oběhne celý les, před sebou spatří někoho z maskovaného trojlístku, jak se ladně prochází se zbraní v ruce. Hlavní postavy navíc své pronásledovatele zprvu vůbec nevidí, a to ani periferně, když stojí v jejich těsné blízkosti. Je to chyba, nebo součást symboliky?
Ryan a Maya jsou perfektní pár. Až moc perfektní. Nepřijíždí do Venus s dilematy, otázkami, otevřenými neshodami. Mimochodem, několik motivů a záběrů v Cizincích i jejich předloze nás odkazují na Kubrickovo Osvícení (1980). Bohužel u Ryana a Mayi postrádáme nějakou osobní linku. Neustále pořád dokola mluví o tom, jak jsou spolu šťastní a jen mírně naznačují představu budoucnosti. Prakticky nic nemá smysl, pokud není divák sadista, patrně mu to může zážitek krátit.
Dokonce předloha nabízí dilema, které pár řeší, a to dilema společné budoucnosti, svatby a všeho, co souvisí. Nicméně z tohohle úhlu pohledu alespoň Cizinci nabízí určité konspirační teorie. Horory tohoto typu většinou popisují nějaké podvědomé vnitřní konflikty. Mám-li soudit bez podrobnější znalosti původní látky, soustředíme-li se na tento příběh jako na solitérní, trojice útočníků připomínala svou sestavou rodinu s matkou, otcem a dítětem. Nejmladší člen měl dětské rysy, růžové šatičky, tenounký hlásek a osobní vztah k mužské maskované postavě. Maya je navíc útočníky zraněna právě v oblasti klína, což může odkazovat na plodnost nebo potíže s plodností. Nabízí se tady možná interpretace: není celý horor jen příběhem o strachu mladé dvojice ze založení rodiny? Není to zosobnění jejich mimoděčného dialogu o potenciální svatbě? Není vysvětlením celého hororu Mayino nepřiznané těhotenství? Pakliže se jedná o noční můry Mayi nebo Ryana, co to vypovídá o jejich minulosti?
Kromě zmíněné nesmyslné fyziky postav „lovců“ nedává smysl ani fyzika dalších postav. Přibližně v polovině příběhu se totiž objevuje majitel chaty, který přijel na zavolání (opět lehký odkaz na Osvícení), avšak objevuje se z ničeho nic. Neslyšíme ani auto, ani jeho příchod, muž o sobě nedává vědět, nevolá své klienty, plíží se nocí jako zloděj, navíc za účelem opravy, která uprostřed noci u hostů na jednu noc opravdu nedává smysl. Muž sice vstupuje do konfrontace, ale nikoli s útočníky. Není to trochu moc náhod najednou?
U trilogie, zvlášť jde-li o filmy s přímo navazujícím dějem, je potřeba, aby diváci našli důvod, proč je pokračování zajímá. Na konci filmu autoři jeden důvod nabízí, ale nelze objektivně říci, zda postačuje k tomu, aby divák došel k závěru, že chce pokračování vidět. Na základě výše uvedeného se dá tedy film o něco smysluplněji interpretovat jako vnitřní konflikt nebo bad trip některé z postav. Pak by možná dávalo smysl pokračování vyhledat, protože může nabízet něco nad rámec příběhu, který známe.
Lze také využít náznak rozehraných vztahů na začátku první kapitoly. Žádná linka však není rozehraná tak funkčně, aby vyvolala touhu po dalších epizodách. O postavách prakticky nic nevíme, takže nás nezajímají tolik, abychom je chtěli sledovat. Nemáme o ně větší zájem, než o herní avatary v The Sims, které nastěhujeme do nového domu a poté utopíme v bazénu nebo necháme uhořet u topinkovače. Dokonce jsem si během filmu několikrát uvědomila, že si smrt hlavních postav přeji, jak nesnesitelné jsou.
FILM: THE STRANGERS (CHAPTER 1)
Režie: Renny Harlin
Scénář: Alan R. Cohen, Alan Freedland
Kamera: José David Montero
Hudba: Justin Caine Burnett
Hrají: Madelaine Petsch, Froy Gutierrez, Rachel Shenton, Gabriel Basso, Ema Horvath, Ella Bruccoleri, George Young, Ryan Bown, Ben Cartwright, Richard Brake
Produkce: Mark Canton, Christopher Milburn, Courtney Solomon
Střih: Michelle Harrison
Scénografie: Adrian Curelea
Kostýmy: Oana Draghici
www.donart.cz
