Berlín - Český spisovatel Jaroslav Rudiš, který žije mezi Německem a Českem, obdržel Mörikeovu cenu. ČTK to dnes řekla Maja Heidenreichová z kulturního oddělení radnice bádensko-württemberského města Fellbach, které ocenění pojmenované po básníkovi Eduardu Mörikeovi každé tři roky uděluje německy píšícím autorům. Spolu s Rudišem byla oceněna také Alice Horáčková, která dostala doprovodnou cenu k podpoře i neněmecky psané literatury.
Cenu, se kterou je vázána finanční odměna 15.000 eur (370.000 Kč), předala ve středu Rudišovi starostka města Gabriele Zullová. Rudiše, který v Německu patří k oblíbeným spisovatelům, na ocenění navrhl fejetonista deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) Jan Wiele.
"Výběr Jaroslava Rudiše Janem Wielem byl na první pohled překvapivý. Ale cena, jakou je ta Mörikeova, chce vždy rozšiřovat obzory literárního publika, a v ideálním případě i toto publikum rozšířit," řekla Zullová. Ta rovněž zmínila, že Rudiš není jen spisovatelem, ale píše také scénáře a věnuje se hudební scéně v kapele Kafka Band. Skupina okolo Rudiše, výtvarníka a zpěváka Jaromíra 99 a hudebníka Dušana Neuwertha se inspirovala slavnými díly spisovatele Franze Kafky
Rudiš se proslavil romány jako Grandhotel nebo Konec punku v Helsinkách či komiksovou trilogií Alois Nebel. Román Winterbergova poslední cesta, který vyšel v roce 2019, napsal již německy. V češtině kniha, za niž byl autor v roce 2019 nominovaný na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a v roce 2020 za ni získal ocenění Chamisso-Preis/Hellerau, vyšla v roce 2021.
V němčině napsal Rudiš i grafický román Noční chodci, na kterém spolupracoval s rakouským ilustrátorem Nicolasem Mahlerem, nebo Návod k použití železnice.
Za kulturní činnost a za stavění mostů mezi Českem a Německem dostal Rudiš v roce 2021 od německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera Záslužný řád Spolkové republiky Německo.
Horáčková, která jako podporu obdržela s oceněním 3000 eur (74.000 Kč), se literárně věnovala mimo jiné beatnické básnířce Vladimíře Čerepkové. Napsala také románovou kroniku ze Sudet nazvanou Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny. Zde se inspirovala vlastní rodinou, kdy část příbuzných byla po druhé světové válce z někdejšího Československa odsunuta.
