Pointa N: Proč střídmě mluvit o slovenském střelci a mlčet o tom českém
Když proběhla střelba na pražské filozofické fakultě, novináři byli oprávněně vyzýváni, aby o osobě útočníka informovali veřejnost zdrženlivě. Při referování o atentátu na Roberta Fica bychom ale měli postupovat jinak s ohledem na rozdíly mezi oběma případy. Především proto, že zbraň mířila na představitele státu. Jako zástupci médií ale nemáme jít po senzacích, nýbrž po faktech.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Dnešní dění pro vás vybral a okomentoval Jan Úšela.
Útok na názor versus útok na lidství
Má 71 let, byl činný v maloměstském literárním klubu, vydal několik básní a románů, zbili ho, když se živil jako sekuriťák, vymezoval se vůči Romům a snažil se založit politické hnutí Proti násilí. Sám se přitom násilného činu zřejmě dopustil. Tak zní krátký střípkovitý medailonek muže, jehož slovenská policie obvinila ze středečního postřelení premiéra Roberta Fica.
Deník N článek o seniorovi podezřelém z atentátu přeložil ze sesterského slovenského Enka. Neobešlo se to ale bez úvahy, zda se do toho vůbec pouštět. Máme informovat o osobě střelce, jeho životním zázemí a názorech? Vždyť v případě muže, který loni v prosinci na pražské filozofické fakultě zabil 14 lidí, redakce raději volila zdrženlivost.
Tentokrát ale kolegové-editoři, kteří o věci rozhodli, zvolili jiný přístup. Protože jiné jsou i oba zmíněné případy.
V Česku šlo o
