Vyšel román o Petru Kellnerovi a 90. letech v Rusku. Z většiny je to reálný příběh, říká americký autor

Americký novinář Josh Haven příběh Petra Kellnera neznal, dokud nejbohatší Čech nezemřel. V knize Sibiřský kšeft ho líčí jako román.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

sibirsky-kseft

Foto: Bourdon / PPF / Stanford

John Kleinheinz a Petr Kellner byli předlohami pro román Sibiřský kšeft

0Zobrazit komentáře

Pokud byste dostali tip na čtení nového románu o dobrodružství v postkomunistickém Rusku, kam americký podnikatel John Mills a jeho český parťák Petr Kováč jeli nakupovat privatizační kupóny, možná byste ho rychle pustili z hlavy. Zajímavější ale může být nová kniha Sibiřský kšeft od amerického spisovatele Joshe Havena ve chvíli, kdy zjistíte, že John Mills a Petr Kováč jsou ve skutečnosti inspirováni reálnými postavami – a že jednou z nich je zesnulý Petr Kellner. Celý román je inspirován skutečnými událostmi divokých 90. let v Rusku, kde Kellner mimo jiné začínal budovat své impérium.

„Po pádu Sovětského svazu nová ruská vláda privatizuje průmysl pomocí kupónů vydávaných všem občanům, kteří tak dostávají možnost stát se akcionáři v ruských firmách. Pro venkovskou populaci žijící v extrémní chudobě jsou kupóny jenom kousky papíru bez skutečné hodnoty. Texaský podnikatel John Mills a jeho český partner Petr Kováč ale ve zdánlivě bezcenných papírcích vidí obrovský potenciál. Vydávají se proto do nejvzdálenějších a nejstudenějších končin země, aby získali kupóny státní ropné společnosti Gazněft,“ stojí v oficiálním popisu nové knihy.

Za všechna jména si přitom můžeme dosadit reálné postavy. John Mills je ve skutečnosti americký podnikatel John Kleinheinz, který dnes stojí za investiční skupinou Kleinheinz Capital Partners a v 90. letech působil jako investiční bankéř v Londýně. Odtud tehdy sledoval kupónovou privatizaci v Česku, aby se nakonec společně s Petrem Kellnerem vydal využít privatizačních možností v Rusku. Právě zakladatel skupiny PPF je v románu vylíčen jako Petr Kováč. A jejich hlavní kořistí se nakonec stala jedna z největších ropných společností Gazprom, v knize nazvaná Gazněft.

Autor knihy Josh Haven během slavnostního křtu českého vydání Sibiřského kšeftu (v originále The Siberia Job), které vydalo nakladatelství Bourdon, připomněl, že jde skutečně o román, v němž byla veškerá jména zejména z etických a právních důvodů změněna. Většina popsaných událostí se ale prý stala. „Možná 80 až 90 procent odpovídá skutečným událostem,” uvedl Haven, který zároveň potvrdil, že s Petrem Kellnerem ani jeho rodinou se nikdy nepotkal ani nebyli v kontaktu. „Petra Kellnera a jeho příběh jsem ani neznal, dokud neumřel,“ dodal.

Jedním z hlavních respondentů pro knihu byl zmíněný americký byznysmen John Kleinheinz. Dalším zdrojem byl český investor Peter Fellegi, který se s Kellnerem taktéž potkal v 90. letech. „Věděl jsem, že Petr Kellner má aktivity v Rusku. My jsme tenkrát s mými společníky řídili postprivatizační fond pro americké investory, ale protože Česko a Slovensko jsou relativně malé trhy, vždy jsme měli ideu uskutečnit něco v Rusku. Dělat to s ruskými partnery, zejména v té době, nám přišlo riskantní, proto jsme se spojili s Petrem Kellnerem a jeho kolegy,“ vzpomíná Fellegi. Největším Havenovým zdrojem pak měl být nejmenovaný ruský bankéř.

Sám Josh Haven, který jako novinář psal například pro Wall Street Journal a píše také historické romány pod pseudonymem J. H. Gelernter, v předmluvě uvádí: „Ještě poslední upozornění ohledně skutečnosti, že je tahle kniha fikce podle skutečného příběhu. Z důvodů, jež jsem zde už uvedl, (…) nechci příliš specifikovat, co je reálné a co ne. Nepředpokládejte, že ty nejšílenější pasáže – například rybářská výprava ke Kaspickému moři nebo únos v rámci sporu mezi kluby – jsou smyšlené. Lidé se dostávali do problémů nejčastěji kvůli zdánlivě banálním, technickým věcem. K těmhle dvěma úplně absurdním scénám, stejně jako k mnoha dalším, skutečně došlo.“