Art-popové duo The Most Naked Men tvoří Jimmy Bo a Martin Kábrt. Dva nejlepší kamarádi z konzervatoře, kteří milují tvořit, nahrávat a hlavně performovat hudbu na pódiu. Melodie zpěváka, skladatele a multi-instrumentalisty Jimmyho Bo doplňuje Martin Kábrt rytmikou, kromě bicích ovládá i bubenický sampler a přidává tak vystoupením a hudbě tvořené živě na pódiu atmosféru, skrze předpřipravené aranžmá, která podtrhují umělecký záměr. Výsledkem jsou pak party songy, co vás rozhýbou, i srdceryvné balady. Texty jsou poetické, metaforické, inspirované životem. Nejen o kapele The Most Naked Men jsme si povídali s Jimmym Bo.

Známe se už pár let. Kdysi jsme se potkali na ulici, ty jsi měl vystoupení a bylo skvělé. Co se od té doby stalo? Stále na ulici nebo už v O2 areně?

Ani v O2 areně. Ani na ulici. Vlastně chvíli po tom, co jsme se my dva potkali, se zformovala tříčlenná kapela a název sólo projektu změnil pouze písmeno “A” ve slově ”man” na “E” a vystupujeme teď jako The Most Naked MEN. Teď už teda zase nejsme tři, ale jenom dva a je z nás art-popové duo. Já skládám texty a muziku a s rytmikou mi pomáhá bubeník Martin Kábrt, který na pódiu ovládá ještě bubenický sampler, abych mohl odbíhat od piana nebo kytary a pobíhat a tančit na jevišti.

Hodně jsme upustili od folkové atmosféry samotné kytary a hlasu a táhne nás to čím dál víc k elektronické hudbě. I když na sockách asi uvidíte i nějaké části songů jenom s kytarou nebo piánkem. 🙂

Když nejsme na jevišti, tak Marťase můžete potkat třeba v Akropoli, kde je rezidentní Dj. Já jsem poslední dobou věčně zavřený ve studiu. Poslední měsíc se cítím trochu jako Charlie Harper, protože jsem akorát dodělal jingly pro jedno rádio a dostal jsem nabídku psát dětské songy pro jeden připravovaný projekt. Barák v Malibu teda stále v nedohlednu. Čas hraje neustále proti mně a vede na plné čáře, takže věčně nic nestíhám, ale pořád jsem nevědomky tvůrcem bizarních rock’n’rollových historek.

Naposledy jsem chtěl zkusit microdosing LSD, ale omylem jsem to přehnal. A to zrovna na nějaké slavnostní V.I.P. předpremiéře muzikálu Bídníci. Mám to celé trochu v mlze. Pamatuju si, že jsem pobíhal na jevišti s flintou – střih – pobíhám s opravdu krásnou šavlí někde po výstavišti za tím plotem a nahánějí mě sekuriťáci (cítil jsem se jako Jack Sparrow) – střih – probudím se doma a vedle mě ta zdobená zbraň. 😀 Super večírek. Na památku mi zůstala dnes již vyléčená díra v ruce od přelézání tamního plotu s ostnatým drátem. Šavli jsem pak samozřejmě vrátil do Goji, ale myslel jsem, že ji vracím o den dřív. Onen den jsem ve skutečnosti zaspal. Bohužel. A proto bych se zároveň tímto rád omluvil Honzíkovi, který při premiéře nemohl držet tu skvostnou šavli. 😀

Co nového u tebe s kapelou? Kde vás lidi mohou najít, na kterých platformách slyšet a hlavně vidět?

S kapelou (s Martinem) teď pracujeme hlavně na nových nahrávkách. Od alba Honey&Moon se nálada a atmosféra koncertů i celkově našeho zvuku změnila a potřebujeme ukázat světu, jak nám to teď hraje. V přípravě na release je nový song “Rose-Colored”, který by měl vyjít na začátku července. V šuplíku je pak zhruba 20–25 písniček a my se rozhodujeme, jestli udělat celé album nebo jestli nebude lepší v dnešní bludné superrychlé době vydávat písně po singlech s videoklipem. Možná se uchýlíme právě k té moderní variantě, i když by bylo moc hezký mít je všechny pohromadě na jednom konceptuálním albu.

Jinak jsou všechny naše vydané písně na skoro všech platformách jako je Spotify, Apple Music etc. Akorát s TikTokem teď řešíme nějaké nedorozumění, protože tam naše hudba má být, není a nemůžeme tam ani sdílet videa s naší hudbou kvůli autorským právům. 😀 Když by někdo chtěl i nevydané songy, stačí napsat e-mail na booktmnm@gmail.com do předmětu napsat: CDplease; a my pošleme všechny poslouchatelný věci, co doteď máme. Zároveň je to mail, kde si nás může kdokoli nabookovat. 🙂

Jezdíte v létě festivaly? Když ano – které letos budou?

Jezdíme. Loňský rok byl zrovna pro nás překvapením. Hráli jsme všude jenom hlavní stage, kromě nějaké menší na Rock for People. Ačkoli ta stage byla menší, lidí před ní byla fůra. Loni jsme také headlinovali německý Ahoy festival a zahráli jsme si třeba i v Barceloně nebo Berlíně, kde to milujeme. Hodně nám pomáhal náš kamarád Peky, který nám domlouval nějaké koncerty po Evropě.

Letošní sezónu zatím ponecháváme osudu a hraní tady v Čechách teď závisí hlavně na výsledku soutěže Rec.Stage, kde může kdokoli hlasovat každý den znova na stránkách Čistého festivalu až do konce května.

Když to vyhrajeme, dostaneme kontrakt na letní festivalovou tour a objevíme se třeba na Colours of Ostrava, Benátský s Impulsem a nevím, jaký všechny další festivaly tam jsou. Náš nejbližší termín koncertu je však ještě v květnu, a to Open Air koncert v Liberci 24. května v klubu Stereo. A na to se moc těšíme, protože Liberec milujme. V Praze pak 8. 6. na Praha Žije Hudbou na nějaké stagi v Holešovicích někdy navečer.

Je v dnešní době – když máš možnosti zaujmout lidi třeba přes sociální sítě a různou formou hybridní distribuce hudby, která se každým rokem rozšiřuje – lehké prorazit? Nebo naopak – čím víc možností, tím je to složitější?

Tyjo. Tak to já vůbec nevím. Nejsme slavní ani skrze žádnou social media platformu, ani nás doteď nepodepsal žádný Universal. Možná nejsme zatím dost dobrý. Teď se snažíme teda trochu rozjet socky, tak nám drž palce a třeba půjde oboje. 😀 Děláme si všechno vlastně sami – od grafiky přes nahrávání po booking. A právě jsme tím zjistili, že by se nám dost hodil nějaký booking manažer, protože když ty maily píšeme, tak hrajeme. V procesu nahrávání ale není ani prostor, ani chuť se od kreativity přesouvat k nějaké e-mailové komunikaci s organizátory.

Skládáš a zpíváš anglicky – co vím teda… Česky tě to nebaví? Neměl bys víc fans pak?

Měl jsem pár songů i v češtině. Většinou to byl ale jenom takový vtip a nikdy jsem to nepřesunul ze svého pokojíčku na stage. Možná tak do hospody pod barákem. Od momentu, kdy jsme sklidili úspěch za hranicemi naší republiky, ani nemám motivaci psát v češtině pro naše duo. Angličtina je zpěvnější a pro Naked Meny ideální a mě to vyhovuje. Skládám v češtině písničky, ale v zásadě jenom pro jiné projekty. Rád textuji česky, protože ten jazyk taky miluju, ale pro Naked Meny se zatím nehodí.