Nejen o pomoci Ukrajině byla jednání Vojenského výboru EU a NATO

Autor: OdKV KaNGŠ AČR

Náčelníci generálních štábů členských zemí Evropské unie a NATO jednali o aktuálních bezpečnostních tématech v Bruselu. Ve středu na jednání Vojenského výboru EU řešili další působení v africkém Sahelu, novou misi EUNAVFOR ASPIDES a volili nového předsedu výboru. O den později v centrále NATO generálové řešili proveditelnost nových obranných plánů Aliance, plány odstrašení a obrany území NATO (Deterrence and Defence Area of Operation, DDA) a jeho transformaci v oblasti boje. Oba výbory se věnovaly Ukrajině a její další pomoci. Armádu České republiky reprezentoval náčelník Generálního štábu generálporučík Karel Řehka.

Budoucnost přítomnosti EU v Sahelu

Diskuze zástupců členských států EU se vedla především kolem končícího mandátu misí EU v africkém regionu Sahelu a další přítomnosti v Africe. „Jedno si musíme uvědomit, pokud zcela odejdeme, budeme se muset jednou vrátit, protože se bezpečnostní situace zhorší. Náš návrat bude pak mnohem složitější a náročnější,“ upozornil generál Karel Řehka v diskuzi.

Většina řečníků uvedla ve svých vystoupeních, že konec mise v regionu nevnímají jako projev nezájmu EU o další vývoj bezpečnostní situace v Sahelu, ale naopak je třeba hledat nový způsob zapojení, který nedovolí vzniku bezpečnostního vakua v tomto regionu.

Hodnocení schopností DRC a mise ASPIDES

Na jednání bylo oznámeno, že plných operačních schopností konceptu rychlé reakce EU (Rapid Deployment Capacity, RDC), bude dosaženo k 1. lednu 2025. To znamená, že velitelství a bojová uskupení v rámci EU budou do té doby plně připravena k možnému nasazení mimo území EU nebo k jejich aktivaci.

Dalším tématem byla nová mise EUNAVFOR ASPIDES a její další pokračování. Ta byla zahájena v březnu tohoto roku. Operace EU námořních sil je na podporu svobodné a bezpečné námořní plavby v oblasti Rudého moře a okolí. Češi do mise vyslali operativně dva vojáky, kteří působí na operačním velitelství mise v Řecku.

Nový předseda Vojenského výboru EU

27 generálů z členských států EU si na konci jednání zvolilo jako svého dalšího předsedu generálporučíka Seána Clancyho, irského náčelníka generálního štábu. Po současném předsedovi generálu Robertu Briegerovi převezme vedení výboru v červnu 2025.

Pomoc musí být rychlá a koordinovaná

Na obou vojenských výborech byla shodně řešena další pomoc Ukrajině. Všichni přítomní se shodli, že je třeba pomoci teď a že pomoc musí být rychlá, operativní a společně koordinovaná, aby byla účinná. Pokud je možné čerpat ze svých zdrojů nebo skladů komerční produkce, je třeba jí využít. Na jednání byl také představen alianční plán pomoci ukrajinským ozbrojeným silám, který bude dál rozpracován do konkrétní podoby. Tento plán nebude konkurovat stávající misi Evropské unie EUMAM. Tento plán by naopak měl zefektivnit účinnou pomoc ve prospěch Ukrajiny. Jako příklad dobře koordinované a mířené pomoci, byla během jednání několikrát zmíněna i česká muniční iniciativa.

Alianční pomoc Ukrajině

Jednání v NATO se zúčastnil on-line ukrajinský náčelník generálního štábu generálmajor Anatolij Barhylevič a osobně ukrajinský vojenský představitel při NATO generálmajor Serhii Salkutsan. Oba poděkovali za dosavadní pomoc a informovali o aktuální situaci na frontě. Generál Barhylevič zdůraznil potřebu chybějících zbraní, vojenského materiálu a munice. Apeloval na jejich rychlé a včasné dodání. „Pomoc Ukrajině není charita, ale investice do naší budoucí bezpečnosti,“ uvedl ve svém projevu Admirál Bauer. A dodal, že „pomoc Ukrajině není jen o dodání požadovaného materiálu a výzbroje, ale také o přípravě a výcviku ukrajinských ozbrojených sil.“

Společné alianční plány

„Integrace NATO a národního vojenského plánování nám umožní dělat přesně to, co symbolizuje vlajka NATO: všichni spojenci se budou řídit stejným kompasem,“ uvedl debatu o společných plánech Admirál Rob Bauer, předseda Vojenského výboru NATO.

Generálové diskutovali, jak zajistit, aby byly nové obranné plány NATO plně proveditelné. Shodli se, že je to třeba uvedením více vojáků do vyšší připravenosti, budováním a rozvojem schopností, přizpůsobení struktur ozbrojených sil velení a řízení NATO, a především častějším cvičením kolektivní obrany.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg seznámil náčelníky generálních štábů s hlavními okruhy agendy připravovaného červencového Summitu ve Washingtonu. Závěry tohoto summitu ovlivní i další výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO, které se uskuteční letos v září v Praze. Bude to po Summitu NATO v roce 2002 poprvé, kdy se jednání takové důležitosti bude konat v České republice. Jednání vojenského výboru se bude konat v Praze při příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO.