Vzor v udržitelnosti? To by mohla být nějaká vesnice v Africe, uvažuje expert na cirkulární ekonomiku
Vytvářel klimatický plán Prahy, studoval environmentální inženýrství v Nizozemsku a je odborníkem na cirkulární ekonomiku. Vojtěch Vosecký pro Radiožurnál říká, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne.
V lednu roku 2022 se vedení Prahy shodlo na tom, že je její budoucnost v oběhové (cirkulární) ekonomice. To ve zkratce znamená, že se město k tomu, aby dosáhlo uhlíkové neutrality, musí zaměřit i na jiné aspekty, než je energie či voda.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala. Hostem je Vojtěch Vosecký, odborník na cirkulární ekonomiku
Těmi mohou být například stavební materiály nebo potraviny. Dále všechny odpady, které město kvůli své existenci produkuje.
Podle Vojtěcha Voseckého, zakladatele Institutu cirkulární ekonomiky, který zároveň šíří osvětu i v oblasti oběhového hospodářství, se nám podařila například modernizace čistírny odpadních vod v pražských Dejvicích. Dále jsme se podle něj zlepšili v zacházení s odpadem.
„V oblasti komunálních odpadů se dělo spoustu věcí. Když jsem ještě byl součástí klimatické komise, tak jsme se zaměřili na to, abychom například začali sbírat organický odpad od obyvatel, abychom občanům dali možnost třeba opravovat nebo vyměňovat své produkty, jako je třeba nábytek,“ popisuje Vosecký.
Máme mezery ve výstavbě nových bytů
Zaměřit bychom se pak prý v Praze měli především na výstavbu nových bytů s důrazem na jejich udržitelnost. Problémem je, že se kvůli nedostatku bytů a tlaku na rychlou výstavbu moc nehledí na to, z jakých zdrojů materiály na stavbu pocházejí a jestli budou byty dlouhodobě sloužit.
Ekolog Šperling si na střeše vybudoval mokřad. Slouží mu třeba jako kořenová čistírna odpadních vod
Číst článek
Řešením by podle Voseckého mohla být recyklace odpadu, který mnohdy končí pohozený na skládkách nebo na volných prostranstvích, na stavební materiály.
„Já často říkám, že nejudržitelnější a nejcirkulárnější město nebo samospráva může být třeba i nějaká vesnice v Africe kvůli tomu, jakým způsobem hospodaří se zdroji, jakým způsobem využívá odpad, jaký dopad mají na životní prostředí,“ komentuje Vosecký.
Tím chce ale hlavně říct, že se jako společnost musíme nějakým způsobem uskromnit. Naším vzorem by mohl být například Amsterdam, kde se cirkulární ekonomika prosazuje už asi deset let.
„Mají tam obrovský tým lidí, který je na tom place už i v různých sektorech, třeba ve stavebnictví. Mají pět odborníků na cirkulární stavebnictví. Vypisují zakázky, které jsou zelenější. Spolupracují s firmami, které se v tom pohybují. Ty jim dodávají zelené produkty, zelené služby. Samozřejmě mají stále obrovský kus cesty před sebou, ale myslím si, že se jim daří inspirovat zbytek světa,“ říká Vosecký.
Rokycany mají první veřejnou kompostovací toaletu v Česku. Obsah se zasypává hoblinami
Číst článek
Nejlepší odpad je podle Voseckého ten, který vůbec nevznikne. Člověk by se tedy měl zamýšlet, jestli nekupuje něco, co následně vyhodí. Jako běžní občané bychom tedy měli předcházet vytváření zbytečného odpadu.
40 procent odpadu tvoří ten organický
Vosecký v roce 2021 zkoumal složení komunitního odpadu a zjistil, že zhruba 40 procent tvoří organický odpad.
„Je ohromná škoda, že v Praze a dalších městech ČR skoro bez výjimky všechno v mnoha případech házíme do černých popelnic, protože to pak jde rovnou do spalovny nebo na skládku. A to je prostě asi to nejhorší, co s potravinami můžeme dělat. Mohou totiž sloužit jako zdroj – můžeme z nich dělat kompost, digestát, vytáhnout z nich i biometan a pohánět s ním například auta,“ popisuje Vosecký.
Řešením by podle něj byly bio popelnice nebo komposty na vlastních zahradách.
Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio najdete nahoře ve článku.
