Na vodní elektrárnu Orlík se zase valí voda tunely většími než v metru

Vodní dílo Orlík je součástí vltavské kaskády. Energetici využívají výrobu zdejší energie hlavně v časech ranních a odpoledních odběrových špiček a elektřinou z vody dorovnávají velkou spotřebu.

„Za více než šedesát let spolehlivého provozu dodala rekordmanka mezi elektrárnami Vltavské kaskády do sítě více než 21 miliard kWh bezemisní elektřiny. To je množství odpovídající třetině celé české roční spotřeby,“ přiblížil výkon a důležitost Orlíku mluvčí energetické skupiny ČEZ Martin Schreier.

Během posledních měsíců technici vyměnili schematické displeje v dozorně, na kterých obsluha vidí okamžité hlavní technické parametry provozu všech soustrojí. Nové jsou i všechny optické sítě, kabely a další zařízení řídicího systému.

„Elektrárna Orlík je dálkově řízená ze štěchovického centrálního dispečinku a je nejdůležitější částí vltavské kaskády,“ uvedl ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko, podle něhož provedené úpravy a modernizace vyšly na několik milionů korun.

Kromě výměny řídicího systému technici provedli kontrolu všech částí, kudy za běžného provozu proudí voda, údržbářské čety se věnovaly zjišťování vad a kontrolám trhlin na obrovských osmdesátitunových kolech turbín. Každá ze čtyř Kaplanových turbín je vysoká 27 metrů a dosahuje tak výšky zhruba desetipatrového panelového domu.

Údržba je jedinou chvílí, kdy specialisté mohou vstoupit do vodních cest. Za běžného provozu proudí každým zhruba 60 metrů dlouhým přivaděčem, který vypadá téměř jako hodně strmý tunel metra, až 150 kubíků vody rychlostí 5 metrů za vteřinu. Průměr těchto přivaděčů je dokonce ještě o metr větší než zmíněné tunely metra.

K výrobě energie se využívá voda z orlického jezera nad hrází. Tady se zadržuje 720 milionů kubíků vody a Orlík je tak nejobjemnější vodní nádrží v České republice. Vyrobená energie putuje do rozvodny v Milíně a odtud do sítě.

Voda, která roztočí turbínu, opustí elektrárnu na Orlíku a pokračuje dál znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položeného Kamýku a pak ještě na Slapy, do Štěchovic či Vraného nad Vltavou. Jedna voda tak vyrábí elektrickou energii na několika místech.

Vodní elektrárna Orlík byla uvedena do provozu v letech 1961 až 1962. Jezero vzniklé nad hrází zaplavilo několik vesnic. Kromě energetického významu má i rekreační využití a zajišťuje také regulaci toku. Nejdramatičtější chvíle zažívali lidé pod přehradou v létě 2002, kdy hráz vzdorovala tisícileté vodě. Celý následující rok byla elektrárna odstavena.