Tajemné postavy vnitřních světů a vědomé snění

Na osobní život se můžeme dívat jako na soubor příběhů o zdolávání mnohdy nehostinné krajiny našich vnějších i vnitřních světů. Kráčíme náročným terénem, mnohdy putujeme sami, jindy máme po svém boku spřízněné duše a navzájem se podporujeme a sdílíme naše pozemské příběhy. Na své cestě potkáváme také nehmotné společníky, nacházející se ve sférách mimo pozemský prostor. Někteří z nich jsou jemnohmotným obrazem našich vnitřních světů, povahy a charakteru. Tak se setkáváme se zjevnými i skrytými identitami sebe sama, které zároveň obývají nejrůznější mystické, jemnohmotné světy. Někdy je náš příběh řízen pozemským já a domněnkami, jindy hlasem nadpozemské intuice. Přijímáme, co je zcela zjevné a odmítáme skryté světy. Někdy se vznášíme v oblacích neseni na vlnách vnitřní harmonie, jindy na vlnách iluzí.

Vnitřní svatyni budujeme po celý svůj život, tato mentální a duševní sféra patří jen nám, nikdo ze skutečné hmotné sféry do ní nemůže vstoupit

Přesto mnohdy ani netušíme, kdo putuje společně s námi podél linie našeho životního příběhu. Prostor naší vnitřní svatyně může být hlasitý nebo tichý, to záleží na tom, kolik vnitřních postav v ní přebývá. Je-li jich více než dvě nebo tři, mnohdy vůbec netušíme, jak utišit hlasy překřikující se v naší myli. V tichu své vnitřní krajiny můžeme potkat postavy, které jsou mlčenlivé, nenápadné, jen sledují naše kroky, pozorují energii našich pocitů a světlo, které vyzařujeme, pomáhají nám rozvíjet náš potenciál. Jejich snahou je otevřít nám oči. Naladíme-li se na jejich energii, na své instinkty a na samotnou podstatu duše, stanou se našimi věrnými společníky.

Těmto vnitřním postavám můžeme dát orientační jména, můžeme s nimi vědomě komunikovat, požádat je o radu, nechat se jimi vést na cestě za poznáním. Ale v první řadě je důležité jim porozumět. A to vždy, ať už je vnímáme jako vstřícné víly, nebo méně přívětivé příšerky. Nežijí odděleně od našeho vnitřního ani vnějšího světa, proto můžeme vnímat, co nám přináší do života, sledovat, jak se vyvíjí jejich povaha. Naše vnitřní postavy, které zpočátku vnímáme jako nesnášenlivé nebo hašteřivé, se během času promění, naučíme se s nimi komunikovat, přijímat a tvarovat jejich energii. Některé z těchto nespoutaných, případně spoutaných psychických energií nám pomáhají vnímat fyzickou realitu jako mentální a duševní skládanku.

Inspirace pro vědomou mysl – elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Některé bytosti mají v lidském nitru docela pestrý život, ale navenek se nijak neprojevují, jejich existence bývá skrytá pod maskami, které si lidé z různých důvodů nasazují. Ani si neuvědomují, že stojí mezi dvěma světy, přitom ani v jednom z nich nejsou pevně ukotvení. Některé z nich táhnou člověka ke dnu, pokud je nedokáže vytáhnout ze sebe ven. Ven na světlo, ven nad hladinu emočních a citových zábran. Poddá-li se člověk netečnosti a neudělá si čas na sebereflexi, tyto bytosti nic nevyruší v jejich komfortní zóně, která může mít podobu hlučné cirkusové manéže.

Oběť, trpitel, kritik, nelítostný zaklínač, kverulant, pavoučí žena. Pozorovatel, vizionář, básník, vnitřní strážce, artista, tanečnice. Vnitřní dítě, anděl, poutník, blázen, smíšek, bohyně snů. Čarodějka, vnitřní kouzelník, alchymista. To je jen neúplný výčet tajemných postav našich vnitřních světů. Jsou to různé aspekty naší osobnosti. Některé přijímáme jiné vědomě nebo nevědomě potlačujeme. S těmi nepřijatými nebo nevědomými jsme konfrontováni v okamžicích, kdy nám vnější svět nastavuje zrcadlo. S některými můžeme být v souladu. S jinými odmítáme komunikovat nebo je bytostně nesnášíme. Před některými z nich můžeme celý život „utíkat“. Například ve snech.

Sen, ve kterém ztrácíme hlas, je doprovázen silným pocitem naléhavého volání, ale naše volání je bezhlesné

Nejsme schopni vydat ze sebe ani hlásku. Někdo nebo něco, co se nás snaží ovládnout, může představovat vnitřní bytost, se kterou odmítáme vést tvořivý rozhovor. Podobně ve snech utíkáme před něčím, co máme v sobě, ale nedovedeme to pojmenovat. V těchto snech máme najít nějaký vztah s tím, co v nás vzbuzuje neklid, pocit provinění, strach. Něco, před čím utíkáme v běžném životě. Ani do našich snů nemůže nikdo z fyzické reality vstoupit, sny představují jediné skutečné soukromí. A v tomto našem soukromí se setkáváme s niterným vnitřním světem.

Sen o padání, kdy stále padáme a nikdy nikam nedopadneme, může být velmi znepokojivý

Sen o volném pádu doprovází pocit ztráty kontroly, pocit nedostatečnosti, úzkost, strach z nejistoty a neznáma. Souvisí se sebevnímáním v každodenním životě, s obavami ohledně budoucnosti nebo očekáváním neúspěchu v různých oblastech života. Ukazuje na obsah podvědomí a na strach z nevratných rozhodnutí nebo na ztrátu kontroly nad vlastním životem. Pocity, které sny o pádu provází, vyžadují bdělou pozornost. Je důležité brát v úvahu konkrétní okolnosti a emoce spojené se snem. Pokud se opakovaně propadáme do snů o padání do „nedozírné hloubky“, může to signalizovat potřebu zaměřit se na věci související s přetížením, s nenaplněnými touhami, s momenty, kdy se podceňujeme, kdy jsme nuceni zvládat nadměrný stres v běžném životě. V některých případech se jedná o svíravé podpásovky vnitřního kritika. Nebo o volání vnitřního dítěte, jehož energie proudí v místech, do kterých se obáváme dopadnout.

Dojmy získané v čase denní bdělosti se v nás nastřádají, necháváme v sobě různé pocity, necháváme na nás působit vnější energie. To vše se přenáší do snů, v kterých naše vnitřní bytosti hrají nejrůznější role, a tím nám pomáhají porozumět sobě i světu. Světu, na který nám našich pět smyslů mnohdy nestačí. Ve snech se objevují již prožité situace, ale představují se nám z jiného úhlu pohledu. Probuzeni ze snu máme pocit neskutečnosti. Krásné sny vzbuzují touhu se do této neskutečnosti vrátit, alespoň na chvilku.

Prospěšné je zaměřit se na vědomé snění a seznamování se s povahou prožívaných pocitů, což pomáhá snížit úzkost a zlepšit spánek

Vklouznout do zaměřeného snění znamená vytvořit si pravidelný rituál, například před usnutím. Komunikovat s vnitřními postavami a sblížit se s nimi, alespoň s těmi, které už máme pojmenované. Jakmile získáte ke svému snění a umění imaginace důvěru, můžete pro váš vnitřní svět vytvořit postavy nové, takové, kterým se budete chtít podobat ve svém skutečném životě.

Intuici můžeme přirovnat k energii, která nás vidí, vnímá, poslouchá a reaguje na naše kroky, pochyby, zábrany, přání, záměry, chybná rozhodnutí

Během chůze nepřemýšlíme o držení rovnováhy, chození nevyžaduje vědomou vůli, přitom můžeme kráčet uvolněně. Stejně tak funguje intuice, která nás vede k životní rovnováze, jsme uvolnění a věci necháváme plynout. Vlastní chůzi nijak neanalyzujeme, nepozorujeme. Stejně tak máme přistupovat k intuici, nesnažit se ji vypozorovat vědomým úsilím, nezaplašit ji mentálním hlukem, pouze vnímat její jemné záchvěvy, které přichází bez vědomého snažení. Potom bude intuice mnohem zřetelnější, projeví se jako výrazné body na mapě života, po které kráčíme.

Občas je dobré vypnout levou hemisféru a té pravé umožnit, aby převzala iniciativu. Intuice zaměřuje naši pozornost také pomocí obrazů, symbolů, barev, čísel. S intuitivním tušením a pravou hemisférou souvisí synchronní projevy ve vnějším světě, které výrazně upoutávají naši pozornost.

Některé rituály nám dávají pocit spojitosti s naší vnitřní krajinou, pocit klidného plynutí na vlnách jemnohmotných energií. Tato kontinuita, bez ohledu na momentální vnější okolnosti, nám pomáhá nacházet zázraky ve všednosti a rozvíjet tvořivé ideály. Důvěřujeme vyššímu já, které nás vede k tomu, že z energie vědomého snění se zrodí něco, co bude k našemu prospěchu. Čas strávený řízeným intuitivním sněním dává vzniknout účinkům, které se projeví kdykoli během příštích dnů nebo týdnů jako velké vnitřní zklidnění, umírněný vnitřní dialog a vnitřní svoboda.

♥      ♥      ♥

Každý den potkával dívku, o které nevěděl, zda je skutečná. Pokaždé ji obklopovalo chladné bílé světlo. Jednoho dne zvedl ruku, aby si na ni sáhl a zeptal se na její jméno, ale dívka se rozplynula. Sen zmizel, rozbil se jako váza z křišťálu. Středem páteře mu projelo mrazení. Proč jsi se mi zdála, pomyslel si v duchu. Opět ho zamrazila podivná nejistota. Přišla vzpomínka, která se odehrála jako film přímo před očima a on si uvědomil, že dívka, stále od něj odcházející a ztrácející se v šedivé mlze, je kouzelným obrazem jeho vnitřní ženy. Náhle si uvědomil, jak extrémně je zakotven ve svém mužském principu.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?