Nové léky zkouší v Česku na vlastní kůži 16 tisíc lidí. Testování trvá roky a je to risk, popisuje pacientka
Do výzkumu nových léků nebo vakcín se jen loni v Česku zapojilo přes 16 tisíc lidí. Uvádí to Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Nejčastěji jde o oblast onkologie, imunologie, nemoci srdce nebo dýchacích cest. Pro pacienty s náročnou nebo vzácnou chorobou to může být výhra – k novým lékům se dostanou dřív. Na druhou stranu na sebe berou obrovská rizika.
„Ta první myšlenka, co vám proběhne hlavou, je, že si řeknete: no a co když mi ty léky ještě uškodí a podobně? Stane se to a přemýšlíte nad tím,“ přiznává Lucie Svobodová, která se zapojila do klinické studie po ukončení základní léčby zhoubného onemocnění krvetvorby – akutní myeloidní leukémie.
Zapojení do výzkumu nových léků nebo inovativních léčebných metod může být pro pacienty štěstí, ale i obrovský risk – ani sami lékaři neví, jak na danou nemoc budou působit a jestli vůbec
„Pan profesor mi všechno vysvětloval, řekl mi, že ty léky existují, fungují, jsou vyzkoušené, jenom se používají na jiný typ nemoci. A to mě přesvědčilo,“ vysvětluje Svobodová.
Cílem léčby její dosud neprobádané nemoci bylo co nejvíc oddálit její případný návrat. Projít klinickou studií bývá náročnější než absolvovat běžnou léčbu. Lékaři neví, jestli vůbec léky zapůsobí, popřípadě jak. Pacienty informují o rizicích, častěji je hlídají a detailněji vyšetřují.
„V prvních šesti měsících jsme dostávali jednak tablety, které bereme celou dobu, a ještě k tomu injekce. Člověk byl unavený, bylo to časově náročnější, protože dojíždíte každých 28 dní, někdy i častěji. Postupně si ale zvykáte a za chvilku vám ty léky přijdou jako absolutně běžná věc,“ doplňuje Svobodová, jak se s novou léčbou sžila.
Naděje pro pacienty s akutní leukémií. Nemoc pomáhají léčit geneticky upravené bílé krvinky
Číst článek
Původně měla podstoupit 24 léčebných cyklů, tedy zhruba jeden měsíc. Klinické studie se už ale účastní čtyři roky.
Zkrátit to nejde
Testování jediného léku, popřípadě vakcíny, má několik fází. A proto taky trvá od 10 do 15 let.
„Data, která potom použijeme na skutečně standardní léčbu pacientů, musí být nesmírně kvalitní,“ vysvětluje přednosta klinického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze Jan Vydra.
„Někde na začátku stojí nápad vědce, který cílí na konkrétní buněčnou dráhu, na nějaké změny, které se u toho onemocnění našly. Od tohoto bodu k tomu, že bude ověřeno, že léčba bezpečná a účinná, musí proběhnout velká řada výzkumu. Moc zkrátit to nejde,“ popisuje Vydra.
‚Životní zlom.‘ Patnáctiletá Míša už je v USA, genová terapie jí může pomoct jako Martínkovi
Číst článek
Loni se do výzkumných projektů v Česku zapojilo přes 16 tisíc lidí.
„Z toho 4828 lidí bylo zapojeno do oblasti týkající se kardiologie a cévního nemocnění, to znamená srdce a cévy. 2932 bylo v oblasti onkologie,“ počítá Beata Čečetková z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
A poukazuje ještě na jedno zajímavé číslo. „To jsou nově zařazení pacienti. To znamená ti, kteří v tomto roce byli nově přizváni nebo měli nově možnost zapojit se v kardiologii. Souvisí to s tím, že bylo zahájeno několik nových kardiologických studií – bylo to 1923 pacientů. Nově zapojených v onkologii bylo 555,“ upřesňuje Čečetková.
Na celém světě teď vědci, lékaři i pacienti zkoumají a testují přes 7 tisíc léků. Přísným sítem ale projde na trh jen zlomek.
