Novinku natočil americký režisér Paul Schrader. "Napsal tak skvělý, dojemný scénář, který natolik pěkně pracuje s postavami, že jsem tuhle roli nemohl odmítnout," poznamenává Richard Gere.
Čtyřiasedmdesátiletý držitel Zlatého glóbu za výkon v muzikálu Chicago hraje fiktivního oceňovaného dokumentaristu Leonarda Fifea, jenž už je na smrtelné posteli. Rozhodne se proto vyzpovídat z hříchů mládí a odhalit jedno tajemství své manželce a zároveň bývalé studentce. Tu ztvárnila Uma Thurman.
Přestože s ní Fife žije tři desítky let, některé věci jí stále neřekl. Jako způsob komunikace si zvolí kameru. Poskytne doma interview dvěma svým jiným bývalým studentům, dokumentaristům. Ti ho celý život považovali za hrdinu a pacifistu, jenž v době války ve Vietnamu odmítl bojovat a utekl kvůli tomu z USA do Kanady. Nyní se ukazuje, že celý Fifeův život byl postavený na lži a že muž ve skutečnosti utíkal z úplně jiného důvodu, popisuje agentura AFP.
Snímek je vyprávěn prostřednictvím flashbacků, v nichž mladého Fifea hraje Jacob Elordi, známý z televizního seriálu Euforie. Film vznikl adaptací románu Foregone od dnes již nežijícího amerického spisovatele Russella Bankse. Ten se přátelil s režisérem Schraderem, který roku 1997 podle jiné jeho knihy natočil drama Utrpení.
Staří známí
Richard Gere se Schraderem spolupracoval poprvé od roku 1980, kdy ztvárnil hlavní roli v jeho kriminálním dramatu Americký gigolo. Právě ten odstartoval Gereovu hvězdnou kariéru. "Jsme staří známí. Spoustu věcí jsme si nemuseli vysvětlovat," poznamenává herec.
Na otázku, co ho přimělo adaptovat právě román Foregone, má Paul Schrader jednoduchou odpověď. "Protože Russell onemocněl," vzpomíná režisér, jak se ho dotkla zpráva o tom, že se spisovateli daří špatně. Chtěl ho navštívit, avšak Banks režisérovi vzkázal, ať už nechodí, protože se kvůli rakovině necítí dobře. Vloni v lednu romanopisec zemřel, bylo mu 82 let.
"Věděl jsem, že ještě dokud mu zdraví sloužilo, stihl napsat knihu o umírání. To mě přimělo si ji přečíst," popisuje sedmasedmdesátiletý Schrader, jak si obstaral Foregone vydané roku 2021. "A hned mi došlo, že právě tuhle knihu musím zfilmovat," dodává.
Co když je to naposledy
O tématu Schrader sám přemýšlel, když musel několikrát do nemocnice v rámci důsledků takzvaného long covidu, a znovu poté, co si zlomil kost.
"Samozřejmě v mém věku vás napadne, že tohle už může být konečná. Člověk si říká: tak třeba mám v sobě už jen jeden film, o čem ho natočím?" vypráví režisér. "Naštěstí pak se můj stav zase zlepšil," ubezpečuje Paul Schrader.
Ten bývá někdy řazen mezi autory takzvaného nového Hollywoodu či americké nové vlny, jak se říká generaci filmařů jako Martin Scorsese, Brian De Palma či Francis Ford Coppola, kteří své první snímky natočili mezi 60. a 80. lety minulého století.
Shodou okolností se tři protagonisté tohoto volného uskupení znovu setkají letos v Cannes. Kromě sedmasedmdesátiletého Schradera už na festival dorazil pětaosmdesátiletý Coppola, který tu představil svůj nový film Megalopolis, a na sobotní závěrečný ceremoniál přiletí osmdesátiletý George Lucas, autor ságy Star Wars. Dostane tu cenu za celoživotní přínos.
"Věděli jsme, že měníme kinematografii. Nevěděli jsme, jaké to bude mít dlouhodobé důsledky, ale bylo nám jasné, že jsme první, kdo točíme filmy jinak," vzpomíná na svá první díla ze 70. let Schrader.
Ten už před zahájením letošního ročníku festivalu v Cannes zveřejnil na sociální síti fotografii z roku 1985, na které pózují právě s Lucasem a Coppolou. Připsal k ní "zase spolu".
#BeCannesRewind : Paul Schrader nous fait le cadeau de cette photo géniale sur son compte Facebook : près de 40 ans après la présentation de MISHIMA à Cannes en 1985, sur lequel Francis Ford Coppola et George Lucas étaient producteurs délégués, les trois cinéastes se retrouveront… pic.twitter.com/aHkrNh8Xgt
— Festival de Cannes (@Festival_Cannes) April 12, 2024
Podle Schradera byla velká hollywoodská studia v krizi, když se roku 1969 objevil film Bezstarostná jízda režiséra Dennise Hoppera. Právě ten bývá označován za výchozí bod nového Hollywoodu, příběhů, které nemívaly happy end a jež porušovaly celou řadu do té doby nezpochybnitelných pravidel.
"Jenže přišla Bezstarostná jízda, vydělala fůru peněz a na dalších pět šest let nastal naprosto úžasný okamžik, kdy jste mohli přijít do filmového studia, něco jim začít říkat a oni vás skutečně poslouchali," směje se Schrader. Ten zahájil kariéru spoluprací s dalším výrazným protagonistou tohoto hnutí Martinem Scorsesem, když napsal scénář k jeho slavným filmům Taxikář a Zuřící býk.
Agentuře AP řekl, že si tu dobu zpětně neidealizuje. "Z kolektivní paměti jsme trochu vytěsnili, že v 70. letech se také natočila spousta špatných filmů," poznamenává. "Lidi jako já, George Lucas, Francis Ford Coppola nebo Martin Scorsese jsme v té době začínali, ale to neznamená, že všechno, čeho se každý dotkl, bylo zlato," zdůrazňuje.
Návrat do soutěže
Schrader sám sebe označuje za nezávislého filmaře. Ke kinematografii má vřelý vztah, na své facebookové stránce pravidelně recenzuje nové snímky.
Z vlastní tvorby považuje za zlomový snímek The Canyons z roku 2013, jejž natočil podle scénáře Breta Eastona Ellise v hlavní roli s herečkou Lindsay Lohan.
"Lidi ten film vnímají jako strašné selhání, ale mně otevřel okno do jiného světa. Ukázal mi, že jsem schopný natočit něco sám a rozhodovat si o tom až do chvíle, kdy to vyjde ze střižny," popisuje Schrader. "Díky tomuhle filmu jsem pochopil, že můžu přijít za investorem a říct mu: na mém projektu nezbohatnete, na to rovnou zapomeňte. Ale zároveň na něm nemusíte prodělat. Můžete skončit na nule. A přitom budete vidět a budete tam mít poděkování a dostanete se díky mě na červený koberec a tak dále. Takže si vyberte: chcete svoje peníze dát do toastovačů a pneumatik, nebo do filmu?" parafrázuje Paul Schrader.
Přiznává ale, že při podobných setkáních těží ze svého jména. "Mám tu výhodu, že mně se podařilo vystrčit růžky ve chvíli, kdy nás byly třeba jen čtyři stovky. Dneska je na světě režisérů možná 40 tisíc," přirovnává.
Paul Schrader se v Cannes probojoval do hlavní soutěže po 36 letech. Jeho novinka Oh, Canada je jedním z 22 titulů, které na letošním ročníku usilují o hlavní cenu, Zlatou palmu. Vítěz bude znám v sobotu večer.
