„Cílem naší minulé protestní akce nebylo zastavit zdravotnictví nebo vyhnat lékaře a zdravotní sestry z nemocnic. Cílem bylo upozornit na to, v jak katastrofálním stavu české zdravotnictví je,“ řekl Kubek.
Prvním aspektem dohody, která protest ukončila, bylo podle Kubka aktuální zvýšení platů a mezd od ledna letošního roku. „Přes celou řadu problémů se dá říct, že tento bod byl splněn, ale bohužel jako jediný,“ uvedl Kubek. Dodal, že se obává, že k dalším změnám nedojde. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Právě u zákona o odměňování zdravotníků je situace podle Kubka nejhorší. „Máme důvodné podezření, že vláda zákon připravit ani nehodlá,“ řekl.
Kubek zároveň uvedl, že minulý týden mluvil s premiérem Fialou, kterému podle svých slov řekl, že zdravotní pojišťovny nebudou mít dostatek peněz na úhradu zdravotní péče v kvalitě, jakou stát chce.
„Není dobré trpělivost zdravotníků znovu dráždit. Dalo nám velkou práci přesvědčit v prosinci kolegy v nemocnicích, aby se vrátili do stejných podmínek,“ varoval Kubek.
Nečinnost vlády by podle něj mohla vést k razantnější akci, než jakou byl prosincový protest. Konkrétní formu protestu Kubek neokomentoval, řekl ale, že je chtějí načasovat tak, aby si jich politici co nejvíc všimli. „Budeme se snažit nepoškodit pacienty, ale dát politikům (...) pořádně do kožichu,“ dodal. Organizátoři se podle něj z posledních protestů poučili a čerpají zkušenosti i ze zahraničí.
„Čekali jsme, co nám předloží ministerstvo zdravotnictví. To nám sdělilo, že by chtělo jít cestou samostatného zákona. To je nicméně problém,“ řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ní není reálné, aby nový zákon začal platit na začátku příštího roku, jak resort zdravotnictví zamýšlel.
Dohodu plníme, brání se ministerstvo
Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že dohodu plní. „Hlavní požadavek, tedy zařazení lékařů, zubních lékařů a farmaceutů do vyšší platové třídy a razantní zvýšení jejich platových podmínek, je splněn v dohodnutém rozsahu, tedy 5 až 15 tisíc korun měsíčně,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Dodal, že zároveň probíhají jednání o změnách zákoníku práce. Podle ministerstva se také jedná o přípravě zákona o odměňování zdravotníků, jeho návrh chce resort odeslat účastníkům jednání 24. května.
Přes šest tisíc lékařů podalo na podzim loňského roku výpověď z prosincových dobrovolných přesčasů. Reagovali tak na novelu zákoníku práce, která zdvojnásobila počet přesčasových hodin lékařů z 416 hodin na 832. Podle lékařů bylo takové navýšení neakceptovatelné. Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec představilo úpravu novely, která vrátila roční objem dobrovolných přesčasů na původních 416 hodin.
Kromě změn v přesčasech požadovali lékaři také lepší platové ohodnocení. Požadovali základní plat či mzdu ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, sjednocení odměňování ve státních a ostatních nemocnicích a zvýšení tarifů.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek lékařům nejprve nabídl na vyšší platy 6,8 miliardy korun z úhradové vyhlášky. Zdravotnické odbory to ale odmítly s tím, že by dostali přidáno jen lékaři v přímo řízených zdravotnických zařízeních. Stejnou částku nabídlo ministerstvo ještě jednou.
Na dalším jednání ministerstvo částku navýšilo na 8,5 miliard korun, včetně pětiprocentního růstu tabulkových platů. Ani tehdy ale neuspělo, nabídka se totiž stále týkala jen státních nemocnic. Lékaři a odboráři si proto domluvili schůzku s premiérem Fialou.
Jednání se uskutečnilo den před plánovaných začátkem protestu, Fiala po jeho konci řekl, že lékařům nabídl 9,8 miliardy korun. Přistoupil i na jejich požadavek, aby peníze šly na platy lékařů a zdravotníků ve všech zdravotnických zařízeních, ne jen v přímo řízených.
Někteří lékaři výpověď z přesčasové práce stáhli ještě před uzavřením dohody s premiérem Fialou. Viceprezident ČLK a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda ale upozornil, že takové rozhodnutí nemuselo být dobrovolné a mohl za ním stát tlak ze strany nemocnic.
30. listopadu 2023 |
