Invaze sršní z Asie. Češi nachystali pasti a připravují se na ničení hnízd

Velká Británie naléhavě varuje před blížící se hrozbou v podobě invaze asijských sršňů do Evropy. Experti dokonce vydali návod, jak škůdce rozpoznat a varují občany Spojeného království s tím, aby byli ostražití a nahlásili jakýkoliv výskyt asijských sršňů. Podle vyjádření odborníků pro britský deník Daily Mail letošní populace asijských sršňů dosahuje rekordních hodnot. Tuzemští včelaři se už začali na invazi připravovat a rozmístili několik pastí a nástrah napříč Českem. Jakmile se potvrdí výskyt, začne pátrání po hnízdu. Mělo by to vést k jeho zničení.

Sršni sice nejsou nebezpeční pro člověka, ale mohou být zkázou vůči včelám a dalším opylovačům. Británie údajně čelí jedné z největších invazí nepůvodních sršňů za poslední roky. "Invazní druhy jsou již nyní jednou z největších hrozeb pro životní prostředí ve Spojeném království, od zadušení vodních toků až po vytlačení původních druhů," vysvětluje šéf organizace Wildlife and Countryside Link Richard Benwell.

Tento hmyz v Británii ani v České republice není trvale usazen, ale pravidelně sem přilétá a odlétá. Když je vhodný a silný vítr, tak jsou schopni překonat i kanál La Manche (i pomocí lodi, vlaku nebo kamionů). Minulý rok britští ochránci přírody zničili 72 hnízd na 56 místech v zemi. Benwell k tomu dodal, že každý ze 700 sršňů za jeden den může zabít a sníst přes 50 včel. To může zničit jak podomácku chované včelstvo, tak divoké včely. "Každoročně způsobují škody v domácnostech a podnikání za miliardy liber. Kromě toho mohou dokonce představovat i riziko pro lidské zdraví," řekl Benwell.

Žihadla asijských sršňů sice nejsou smrtelná, ale v některých případech u lidí s nalomeným zdravím, mohou vést k selhání ledvin či k anafylaktickým reakcím. Daily Mail zároveň připomíná, že v jejich domovském Japonsku na bodnutí žihadlem zemře každý rok třicet až padesát lidí.

Sršni z Japonska i v Česku

Invaze asijských sršňů se chystá také do České republiky, kde už jsme na škůdce z Japonska připraveni. Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa, řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Pastí nainstalují v první fázi zhruba 80, odborníci je budou na jaře testovat a prověří jejich funkčnost. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Jako vzor jim posloužily větší pasti z Francie, jichž koupili několik, ale cena je vysoká a mají jiný koncept.

"Vyvinuli jsme speciální pasti, na jejichž výrobě jsme spolupracovali s vědci z výzkumného centra Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni," řekl Myslík. Další se podle něj dotiskávají a po ověření jejich funkčnosti, i ve Francii, kde je sršní hodně, by se měly rozmisťovat po celé ČR.

Sršeň asijská se specializuje na lov včel a může se velice rychle šířit. Představuje značné riziko nejen pro chovy včel, ale i pro volně žijící druhy hmyzu, protože se jimi živí. Loni na podzim se v ČR našlo její první hnízdo, letos na jaře se objevily další královny, které doputovaly kamionem z Francie. Pasti by měly pomáhat k odhalení výskytu sršně, rozmísťují se v okolí dosavadních nálezů. AOPK monitoring koordinuje.

Nejdřív pasti, pak ničení hnízd

"První pasti jsme umístili společně se včelaři v blízkosti včelích úlů ve Svaté Kateřině a u Nové Hospody na Tachovsku, v Nýřanech a dalších místech. Důležité je sledovat zejména okolí dálnice D5, která je potenciálně nejrizikovějším místem," řekl Myslík. Včelaři je budou pravidelně kontrolovat a doplňovat návnadu. Z pastí také vyndají případně zachycené jiné druhy hmyzu.

"Pasti slouží jen jako doplněk k přímému pozorování, nemohou sršně asijské z přírody vychytat. Pokud se v nich objeví, je třeba napnout síly a pokusit se dohledat a zlikvidovat hnízdo. V pastech, které byly instalovány koncem března v Plzni, se žádné sršně asijské zatím neobjevily," řekl Tomáš Görner z AOPK.

Nejdůležitější je podle Myslíka včasný záchyt výskytu sršně. Do monitoringu se agentura snaží zapojit nejrůznější instituce, včelaře i veřejnost. Lidé mohou hlásit podezření na výskyt sršně asijské nejlépe s fotografií na e-mail: invaznidruhy@nature.cz nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň. "Hlášení, kterých se nám už sešlo 800, následně prověřujeme. Stále platí, že hlavním pomocníkem při objevu nových jedinců je právě pozorování veřejnosti. Tak jsme se o všech dosavadních nálezech dozvěděli," řekl Görner.