‚Zastřelil jsem svoji ženu.‘ Obyvatelé Kosova volají po přísnějším trestání genderově podmíněného násilí
Kosovo pobouřily nedávné zprávy o vraždách dvou žen během pěti dnů. V minulém roce došlo v zemi k zabití čtyř žen a 2120 případům týrání. Obyvatelé volají po účinných opatřeních a tvrdšímu postoji k genderově podmíněnému násilí, píše web Deutsche Welle. V rámci Evropské unie uznaly femicidu neboli vraždu ženy na základě jejího pohlaví tři státy. Posledním z nich se stala v březnu 2024 jiná balkánská země Chorvatsko.
„Zastřelil jsem svoji ženu.“ S těmito slovy se na policii přihlásil partner 42leté Gjyljety U. Matku tří dětí zavraždil ve městě Peć na západě Kosova. Jen čtyři dny předtím zabil mladou ženu Eronu C. její bývalý manžel ve městě Uroševac na jihovýchodě Kosova. Případy v zemi vyvolaly pobouření.
Unijní směrnice cílí na potírání násilí vůči ženám i v online prostoru. ‚Supluje‘ Istanbulskou úmluvu
Číst článek
Prezidentka Vjosa Osmaniová v návaznosti na to vyhlásila národní smutek za všechny oběti genderově podmíněného násilí.
Podle oficiálních policejních statistik došlo v Kosovu v roce 2023 ke čtyřem vraždám žen a ke 2120 případům týrání. Je ovšem pravděpodobné, že skutečný počet je ještě vyšší. Mnoho žen totiž obvinění proti pachatelům nepodá. Mimo jiné se obávají, že je policie, úřady a soudní orgány nebudou brát vážně.
Strukturální nedostatky v zemi, které umožňují, aby se ženy znovu a znovu stávaly oběťmi, kritizují aktivisté a lidskoprávní organizace již léta. Netýká se to ovšem pouze Balkánu.
„Problematika vražd žen je globální, celosvětový problém, jehož řešení závisí na jednotlivých státech pouze z hlediska toho, nakolik se jim podařilo vymýtit to, čemu se říká tradiční hodnoty,“ říká Vanja Macanovićová z ženského centra v Bělehradu pro web Kosovo online.
Párkrát se mi povedlo podat někomu ruku, ale pak mi bylo hrozně špatně, popisuje oběť domácího násilí
Číst článek
V posledních letech sice zdánlivě došlo v této oblasti k řadě pozitivních změn. Často však zůstaly pouze na papíře. V roce 2019 bylo v Kosovu domácí násilí zavedeno jako trestný čin. To umožňuje soudům uložit pachatelům pokuty ve výši 100 až 25 000 eur (až 620 tisíc korun) a trest odnětí svobody až na tři roky. Ve většině případů jsou ale tresty velmi mírné a pachatelé se jim mohou vyhnout zaplacením určité peněžní částky.
To dokazuje i případ zmíněné Gjyljety U. Její vrah byl již v roce 2022 odsouzen k třem měsícům vězení za domácí násilí a pokutě 100 eur (2 500 Kč). Vězení se však vyhnul zaplacením 300 eur (7 400 Kč).
„Potřebujeme silnější justici, rychlejší řízení a častější uplatňování nejvyšších trestů pro pachatele,“ řekla socioložka Bukurije Rrustemiová pro Deutsche Welle. „Z pachatelů se často stávají vrazi právě proto, že chybí adekvátní trest ze strany příslušných institucí,“ napsala v dubnu na facebook kosovská ministryně spravedlnosti a národní koordinátorka proti domácímu násilí Albulena Haxhiuová.
V průzkumu Amnesty International ze srpna 2023 vyplývá, že zastrašování, vyhrožování a psychickou agresi vůči ženám kosovská policie většinou přehlížela. Oběti domácího násilí vypověděly, že násilné chování jejich partnerů bylo často považováno za normální a vážně se začalo brát až v případě viditelných známek násilí, například modřin.
Polky už si mohou kupovat nouzovou antikoncepci bez lékařského předpisu. Nejdřív ale musí na pohovor
Číst článek
Problém má celý Balkán
Tento problém nemá pouze Kosovo. „Případy vražd žen se objevují na celém Balkáně. Patriarchální společnost je podobná všude na Balkáně. Dalo by se mluvit o balkánské mentalitě,“ popisuje Rrustemiová.
Podle ní chybí ženám vzdělání a ekonomická nezávislost, proto je pro ně téměř nemožné překonat mužskou dominanci ve společnosti. Zana Asllaniová, vedoucí ženského útulku v Prištině, potvrdila, že ženy neopouští své násilnické partnery často právě z ekonomických důvodů a kvůli absenci vlastního příjmu. Tomu odpovídá také to, že v roce 2021 bylo v Kosovu zaměstnaných zhruba 50 procent mužů, ale pouze 18 procent žen.
Situaci podle Rrustemiové zhoršují i psychické problémy pachatelů či nadměrné užívání alkoholu a návykových látek. Rrustemiová je ale přesvědčena, že právě patriarchální aspekt hraje největší roli, protože všechny pokusy žen o změnu situace zablokovali muži.
Debatu o Istanbulské úmluvě ovlivnilo ‚posttotalitní myšlení‘, myslí si poslankyně. EU chystá náhradu
Číst článek
Pouze tři státy Evropské unie zavedly femicidu neboli vraždu ženy na základě jejího pohlaví jako samostatný trestný čin. Mezi nimi Malta, Kypr a od března 2024 také Chorvatsko.
Podle chorvatských nevládních organizací je v zemi třetí nejvyšší počet vražd žen na obyvatele v EU. V roce 2022 bylo v celé Evropě zavražděno 2300 žen svými partnery nebo rodinnými příslušníky. V Chorvatsku takto ve stejném roce zemřelo 13 žen, informuje ANF News.
„Těmito změnami chráníme práva, bezpečnost a důstojnost žen a vysíláme signál, že násilí na ženách je nepřijatelné,“ řekl koncem února při představení návrhu zákona chorvatský konzervativní premiér Andrej Plenković. Zákon stanovuje, že se trest za tento čin může pohybovat od 10 do 40 let vězení, což je podle chorvatských zákonů maximální sazba.
