Pointa N: Co s deváťáky v Praze a kde je chyba
Od zítřka se mohou deváťáci hlásit ve druhém kole na střední školy. Největší podíl nepřijatých je přitom v Praze, kde jim někdy nepomohly ani vysoké bodové zisky z testů Cermatu, zatímco v regionech se dostaly na gymnázia i děti třeba jen s dvaceti body. Co je problémem v hlavním městě a jak by se situace mohla řešit? A popisujeme i situaci v Íránu po smrti prezidenta Raísího.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Dnešní dění pro vás vybrala a okomentovala Markéta Boubínová.
Propastné rozdíly mezi Prahou a některými regiony
Zítra začíná druhé kolo přijímacích zkoušek na střední školy. Největší boj bude nepochybně opět v Praze, kde se na rozdíl od zbytku republiky nepodařilo v prvním kole dostat na žádnou školu šestnácti procentům deváťáků, tedy zhruba 1500 dětí. V republikovém průměru to přitom bylo jen šest procent.
Zatímco v Praze se na žádnou střední školu nedostali i někteří žáci, kteří měli z testů Cermatu dohromady přes osmdesát bodů ze sta, v některých menších městech uspěly na gymnáziích i děti, které měly kolem dvaceti bodů.
Otázka je, zda je problémem nízká bodová hranice ve městech jako Rumburk, Bruntál nebo Kadaň. Naším cílem by totiž měla být co nejvyšší vzdělanost i v těchto regionech, tudíž vyšší počet dětí na čtyřletých gymnáziích tam může mít pozitivní efekt.
Výsledek testů Cermatu tam navíc nemusí být zcela objektivní – děti
