Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvNetanjahu dodal, že zatykač staví Hamás na roveň izraelské armádě, která proti tomuto radikálně islamistickému hnutí vede v Pásmu Gazy „spravedlivou“ válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok.
„Znechuceně odmítám srovnávání demokratického Izraele s masovými vrahy z Hamásu prokurátorem v Haagu,“ uvedl Netanjahu, podle něhož bude Izrael ve válce pokračovat, dokud Hamás neporazí a nedosáhne úplného vítězství
„Jak se ICC opovažuje Hamás, který vraždil, upaloval, masakroval, stínal, znásilňoval a unášel naše bratry a sestry, srovnávat s vojáky izraelské armády, kteří bojují ve spravedlivé válce?“ dodal premiér.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan oznámil, že požádal soud o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás i vrcholné představitele Izraele v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války.
Český premiér Petr Fiala označil návrh na zatykač za děsivý a zcela nepřijatelný. Podle něj nelze zapomínat na to, že to byl Hamás, kdo loni v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. „A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ uvedl předseda vlády Na síti X.
Podle Khana nesou jak Netanjahu a Galant, tak šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvHlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat. Izrael není členem ICC, a ani v případě vydání zatykačů tak Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení.
Sinvár a Díf se podle předpokladů ukrývají v Pásmu Gazy, zatímco Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.
Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena může krok ohrozit snahy o dosažení příměří ve válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás.
„Žádost o zatykače na izraelské lídry je nehorázná. A jedno chci říct jasně: Ať už prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost. Žádná. Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti,“ zní stručná reakce šéfa Bílého domu.
Podle Blinkena je stanovisko USA takové, že ICC nemá právo izraelsko-palestinský konflikt posuzovat. „Spojené státy zásadně odmítají dnešní oznámení prokurátora... Odmítáme prokurátorovo dávání Izraele na roveň s Hamásem. Je to ostudné,“ uvádí jeho prohlášení.
„Toto rozhodnutí nijak nepomáhá, a mohlo by uškodit pokračujícím snahám dosáhnout dohody o klidu zbraní, která by osvobodila rukojmí a vystupňovala humanitární pomoc (pro Pásmo Gazy),“ dodal Blinken.
Belgie uvítala krok prokurátora jako důležitý pro vyšetření údajných zločinů v Palestině. Naopak podle britské vlády je neužitečný.
Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 253 bylo zajato jako rukojmí. Válka si pak podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35 500 Palestinců, z nichž asi polovinu tvoří ženy a děti, zhruba 80 000 dalších lidí utrpělo zranění.
Na straně Izraele dosud v pozemních bojích padlo 282 vojáků. Válka také způsobila humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů v Pásmu Gazy zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.
