Mšice útočí na zahrady s obdivuhodnou, ale pro nás nepříjemnou pravidelností. Navíc jde o drobný hmyz, jehož znají biologové na tři tisíce druhů, z čehož víc než osm set můžeme najít ve střední Evropě.
Pravděpodobnost, že by se vyhnuly právě našim rostlinám, je tedy minimální. Navíc se neuvěřitelně rychle množí, když za rok mohou zvládnout až šestnáct generací. Zdá se, že boj proti takovým predátorům je předem ztracen, ale s některými radami, které využívaly již generace před námi, to zvládnout můžeme.
Jde to i bez chemie, jak ukazuje například youtubové video na kanálu Život v souladu
Co bychom měli vědět?
Co je důležité vědět ještě před tím, než se do likvidace mšic pustíme: Dobré bude pamatovat si, že mnohé jejich druhy žijí v takzvané symbióze s mravenci. Jednoduše jeden živočišný druh profituje z činnosti toho druhého.
A tak zatímco mravenci mšice chrání, ty jim na oplátku za to poskytují sladkou šťávu, kterou se tito drobní tvorové živí. A tak pokud si všimnete neobvykle zvýšeného pohybu mravenců v některé části zahrady, je rozhodně na čase podívat se důkladně také po mšicích. S velkou pravděpodobností je najdete na blízkých rostlinách.
Soda a mýdlo jsou nejlepší
Mšice jsme nalezli, a tak je čas na zásah. Kromě chemických prostředků běžně dostupných ve specializovaných prodejnách můžeme využít také přírodní likvidátory, které si vyrobíme doma s minimem nákladů, nebo dokonce úplně zadarmo.
Pokud bychom ale chtěli ten opravdu nejúčinnější, měli bychom sáhnout po docela obyčejné jedlé sodě a mýdlu.
Zvládne to každý
Postup přípravy vynikající ochrany proti mšicím je jednoduchý. Do litru vody nasypeme dvě lžičky jedlé sody a po jedné lžičce oleje a strouhaného jádrového mýdla (tedy mýdla “s jelenem”, čili na praní prádla).
Použít můžeme i jiné mýdlo, ale mělo by být v takovém případě co nejméně parfémované. Jakmile zajde slunce, aby jeho přímé paprsky nezpůsobily v kombinaci s postřikem rostlině problémy, můžeme se pustit do ošetření postižených jedinců, ideálně i dalších v jejich okolí.
Uvidíte, že se mšice vzdají prakticky bez boje. To ale neznamená, že bychom se měli spokojit s jediným postřikem, bude vždy vhodné jej opakovat každý týden, protože jak jsme si vysvětlili, mohou se objevit další a další generace mšic.
Mšice jsou malí, ale zato velice nebezpeční škůdci. Jakmile poznáte, že ohrožují vaše rostliny, musíte urychleně začít jednat.
Pomohou i brambory
Pak jsou tady samozřejmě i další metody a přípravky, které zvládneme i bez cizí pomoci. Mezi ty, které vyrobíme dokonce z materiálu, který bychom jinak mnohdy bez dalšího užitku vyhodili, je bramborový postřik. Jednoduše použijte slupky z brambor, uvařte je v neosolené vodě a je hotovo.
Jakmile roztok vychladne, stačí jej přecedit, nalít do rozprašovače a postižené rostliny důkladně ošetřit. Stejně jako i u jakéhokoliv dalšího přípravku je ale nutné myslet na to, že se musí kapalina dostat pokud možno na každé místo a každý lístek. Jen tak může beze zbytku účinkovat.
Můžete zkusit mléko
Kromě bramborového přípravku je tady i další biologická varianta ze suroviny, již určitě máme doma. Jde o postřik z mléka, který vyrobíme ještě jednodušeji než v prvně zmiňovaném případě. Tentokrát bude stačit naředit mléko vodou v poměru 1:1 a je hotovo.
Další postup je stejný, je třeba jej rozprášit co nejdůkladněji na celou rostlinu. Nevýhodou mléčného postřiku je možný zápach, zvláště v horkých dnech, kdy se mléko může “kazit”. Pokud ale toto nevadí, pak se do takové likvidace nežádoucího savého hmyzu směle pusťte.
Tabák je vyžene spolehlivě
Mimo již zmíněných přípravků si můžeme připravit také z tabáku. Zahradníci přísahají, že jde o prakticky stoprocentně fungující metodu. Pravdou ale je, že se musíme na mšice připravovat s předstihem, abychom stihli zajistit dostatečně silný výluh.
Jde o množství přibližně deseti cigaret louhované v zavařovací sklenici po dobu dvou týdnů. Následně roztok scedíme a můžeme ředit až 1:10. Mšice by se měly vzdát z většiny již po prvním ošetření rostliny.
Pomozme přírodě, ať nám pomůže
A co by bylo ze všeho nejlepší? Samozřejmě jde o variantu, kdy se příroda se škůdci vyrovná sama. Tomu můžeme napomoci podporou přirozených nepřátel mšic, jimiž jsou například slunéčka sedmitečná.
Musíme jim ale na zahradě vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby pochopila, že jde o vynikající místo k usídlení. Proto jim nabídněme rostliny, které doslova milují. Jde o měsíček zahradní, mrkev, petržel, kopr, libeček, řebříček zahradní a další běžně pěstované byliny a zelenina.
Jen je třeba si pamatovat, že slunéčka milují jejich květy, na kořeni mrkve si nepochutnají. Pokud tedy kořenovou zeleninu pěstujeme, bude vhodné nechat několik rostlin vykvést, což znamená nesklidit a nechat ji růst jako dvouletku i v dalším roce, kdy se postará o dobré zázemí pro slunéčka. Bez chemie a zcela přirozeně. Kterou variantu boje proti mšicím zvolíte právě vy?
Související články
Zdroje: magazindoma.cz, www.zelenadomacnost.com, www.asenior.cz
