Půl bilionu investic do elektrických sítí? Poplatky za elektřinu se zvýší o stovky korun
Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.
Investice do přenosové a distribuční soustavy mají od letošního roku oproti minulosti narůst o 38 procent na zhruba 40 miliard korun ročně. Zajistit mají jednak větší kapacitu sítí, ale i bezpečnost při zapojování čím dál většího počtu kolísavých zelených zdrojů.
Nejvíc zatím do soustavy přibývají menší solární instalace, které si pořizují s dotacemi lidé na střechy domů. Takových zařízení se jen loni připojilo asi 170 tisíc o celkovém výkonu čtyři tisíce megawatt, což odpovídá zhruba čtyřem blokům jaderné elektrárny Temelín.
Čtěte také
Na dalších řádově 50 tisíc fotovoltaik už distribuční společnosti uzavřely smlouvy o připojení, což znamená výhledově nárůst jejich kapacity na 19 tisíc megawatt. A další požadavky ve výši sedm tisíc megawatt ještě čekají na vyřízení.
„Když to sečteme, bavíme se asi o 30 dalších blocích temelínské elektrárny, které se mají připojit do naší distribuční sítě,“ uvádí pro představu v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Marian Rusko, předseda rady sdružení provozovatelů distribučních soustav ČSRES (České sdružení regulovaných elektroenergetických společností).
Obří investice do sítí sice navýší jejich kapacitu, na druhou stranu se ale v dalších letech projeví v poplatcích za distribuci a také dalších službách přenosové soustavy. „Je to fakticky o jednotkách stovek korun za rok, které by například ta domácnost nebo malý podnikatel měli zaplatit navíc,“ odhaduje Rusko, jak by se mohly zvýšit platby za regulovanou složku elektřiny, které pak spotřebitelé uvidí na fakturách.
Co modernizace elektrických sítí obnáší? Jsou tak masivní investice nezbytné? Jaký to vše bude mít dopad na tuzemskou ekonomiku?
Související
-
Spotřeba elektřiny je stabilní a zelené zdroje nestabilní. Ideální je víc jádra, říkají fyzici
Do roku 2050 by až polovina energie měla pocházet z jaderných zdrojů. Podle Jana Horáčka z Ústavu fyziky plazmatu by ideálně měly být z jádra až dvě třetiny.
-
Změny v energetice můžeme Polákům závidět. My jsme si v Bruselu nedojednali skoro nic, říká stratég
Vláda pracuje na aktualizaci energetické politiky. Jedním z cílů je nahradit v příštích letech dosud klíčové spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla.
-
Expert: Zkratky, že zestátnění ČEZ znamená levnou elektřinu, se dobře poslouchají. Realita je jiná
Ačkoliv ceny samotných energií klesají, od ledna si za ně většina lidí i firem opět připlatí. Důvodem je tentokrát růst regulované složky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
