Pusťte si rozhovor s politologem Bílkem také v audiu:
Politolog Jaroslav Bílek pokračuje. „Nechci zlehčovat situaci. Atentát na premiéra je strašná věc a v demokracii tuplem, ale prohlášení členů slovenské vlády přilévají benzín do ohně namísto toho, aby situaci zklidnila.“
Zvolený prezident Peter Pellegrini (Hlas-SD) vyzval ke slušnosti v politickém boji. „Někteří politici nejsou schopní základní sebereflexe ani po tak obrovské tragédii. Jakoby jejich dosavadní kroky, vyjádření a nechutné útoky ne na politické myšlenky, ale jejich nositele, zásadně přispěly k napětí ve společnosti,“ uvedl při tom.
Slovenská koalice po atentátu brojí proti satiře na Zomri, prý šíří nenávist |
„Jeho promluva byla spojovací, ale neurčitá a alibistická. Do jisté míry symbolizuje nastupujícího prezidenta samotného. Je líbivým produktem, který nenadchne, ani neurazí. Nevymezí se proti Robertu Ficovi ani lidem kolem něj. V kampani chtěl spojovat nejen Slovensko, ale také Ukrajinu s Ruskem, aby tam zavládl mír, ale nedokáže vyjednat ani kulatý stůl předních politiků v zemi,“ kritizuje tvrdě vlažné snahy Pellegriniho deeskalovat politické napětí.
Kulatý stůl ke zklidnění situace se nekonalSchůzka slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a jejího zvoleného nástupce Petera Pellegriniho se zástupci parlamentních stran plánovaná na úterý se nekonala. K jednání, jehož cílem bylo uklidnit situaci ve společnosti po atentátu na premiéra Roberta Fica, se postavily odmítavě dvě ze tří vládních stran včetně Ficova Směru-SD). Opozice přitom pozvání přijala. zdroj: ČTK |
„Iniciativa pana Pellegriniho a paní Čaputové uspořádat kulatý stůl byla skvělá. Určitě by pomohla, ale bohužel to vládní politici úplně potopili. Pokud se bude vláda chovat dál takhle umanutě, ničemu to nepomůže. Spíš naopak. Jde o klíčový moment země a je na politicích, jak se k tomu postaví,“ říká Bílek.
Máte krev na rukou! Ficova vláda po atentátu ostře útočí na média a opozici |
Vzhledem k bezprostředním reakcím Ficových kolegů z vlády je nutné se ptát, zda Slovensko míří k autoritářství a zda se o něm budeme bavit jako o Maďarsku nebo Polsku. „Je třeba říct, že v Polsku ten přerod nebyl dokonán a v Maďarsku to trvalo deset let, než se změnilo ve volební autoritářství se vším všudy. Někteří znalci Slovenska tvrdí, že tam přerod postupuje rychleji, ale jde o to, jak stabilní ta změna bude,“ upozorňuje.
Podle něj jsme zažili spoustu režimů, které se propadaly dlouhodobě a také dlouho fungovaly, ale může to být naopak dynamičtější, tedy propad během dvou let, zato nestabilní režim. „To je možná nevýhoda slovenského příkladu. Ve východní Evropě jsme měli a máme režimy napůl zamrzlé, kdy nedokážete ovládnout státní instituce, ale máte dost moci, abyste oslabovali demokracii, a tak uváznete mezi ní a autoritářstvím.“
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Přispěla i opozice k polarizaci slovenské společnosti, jak to tvrdí vládní koalice?
- Může vůbec současná slovenská opozice s vládou vést řeč?
- Dostala vláda atentátem do rukou velký politický kapitál? Jak s ním může naložit?
- Kde v Evropě a Latinské Americe sloužil atentát k prudkému rozpadu demokracie?
- Co může udělat atentát s Ficovým přístupem k politice?
- Máme v novodobé historii skutečně trvalé autoritářské režimy? A co musí autoritář mít, aby šlo o režim na věčné časy?
- Čím si je v přeměně v autoritářství podobné Slovensko s Maďarskem a Polskem?
- Proč se nemáme těšit na konec jednoho autokrata?
- Proč za všechno může Matovič?
