Začal soud s hnutím, které v Německu plánovalo státní převrat

Proces je kvůli svému rozsahu rozdělen do tří soudních řízení. Ta se konají ve Frankfurtu, Stuttgartu a Mnichově.

Přední členové hnutí Reichsbürger byli zatčeni během razií v roce 2022. Hlavní postavou chystaného puče, jehož součástí mělo být zatýkání poslanců či členů vlády nebo popravy nepohodlných osobností, je podle státního zastupitelství člen německého šlechtického rodu a bývalý developer Heinrich XIII. Reuss.

Dvaasedmdesátiletý muž u sebe doma pořádal setkání „ústřední rady“ hnutí a právě on měl po převratu stanout v čele nového německého státu. Na Reussovi by též bylo dojednat mírovou dohodu se Spojenci. Před svým zatčením ve snaze kontaktovat Moskvu navštívil ruský konzulát v Lipsku.

Říšští občané označují moderní německý stát za nelegitimní, jde podle nich pouze o loutkový státní celek dosazený po druhé světové válce Spojenci, uvádí BBC. Podle německé rozvědky ideologii hnutí následuje přibližně 23 tisíc lidí. Hnutí se vyznačuje též antisemitismem či „silnou náklonností“ ke zbraním.

K převratu mělo dojít v „Den X“. Podle obvinění členové skupiny po úmrtí britské královny Alžběty II. diskutovali, zda právě její smrt nebyla signálem, že Den X již nadešel.

Obviněna je v případu také bývalá soudkyně a poslankyně za krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) Birgit Malsack-Winkemannová. Ta podle prokurátorů využila svůj přístup do parlamentní budovy k propašování ostatních spiklenců, aby mohli převrat efektivněji naplánovat. Po něm se pak měla ujmout postu ministryně spravedlnosti.

Zatímco ústřední rada by dle plánů fungovala jako vláda země, ozbrojená ruka organizace složená z 286 jednotek měla zajistit převzetí moci ve zbytku Německa. Členové hnutí si byli podle obvinění vědomi, že by to „zahrnovalo zabíjení lidí“. Skupina též podle nich měla přístup k „masivnímu arzenálu“ zbraní a rozpočet ve výši půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Případ je vnímán jako významný nejen kvůli svému rozsahu, ale také proto, že by mohl poskytnout nové poznatky o krajně pravicových sítích. Členové hnutí se podle vyšetřovatelů „stále více izolovali “ od vnějšího světa, čím déle v hnutí byli.

Výzkumník Jan Rathje z agentury CeMAS monitorující extremismus uvedl, že podobná konspirační suverenistická hnutí vznikla z přání bývalých nacistů obnovit národněsocialistickou německou říši. Hnutí Reichsbürger bylo podle něj nebezpečně podceňováno.

„Lidé si mysleli, že to jsou šílenci, co jenom píšou šílené dopisy vládě,“ uvedl Rathje s tím, že by jejich pokus o převrat nejspíš nevyšel, ale i tak mohlo být mnoho lidí vážně zraněno.

„Na symbolické úrovni by to pro tyto radikální síly byl úspěch, protože by násilným způsobem zasáhly vládu, a to by mohlo zviditelnit myšlenku, že je vláda slabá.