Scarlett Johanssonová obvinila ChatGPT z krádeže svého hlasu. EU se rozhodla umělé inteligence kontrolovat

Americká herečka Scarlett Johanssonová obvinila společnost OpenAI, že vytvořila hlas pro svou umělou inteligenci (AI) ChatGPT, který zněl „strašidelně podobně“ jako její. Stalo se to poté, co sama odmítla chatbota namluvit. Johanssonová to uvedla v prohlášení zveřejněném několik hodin poté, co společnost zabývající se umělou inteligencí oznámila, že hlas nazvaný Sky stahuje. Podobné spory vedou ke snahám celý obor umělé inteligence více kontrolovat – jako první to nyní udělala Evropská unie.

Johanssonová ve svém prohlášení sdělila, že ji Altman oslovil loni v září a nabídl jí, že ji najme, aby namluvila hlas ChatGPT. Nabídku odmítla. „O devět měsíců později si moji přátelé, rodina i široká veřejnost všimli, jak moc se mi nejnovější systém jménem Sky podobá,“ uvedla. „Když jsem uslyšela zveřejněnou ukázku, byla jsem šokovaná. Naštvalo mě to. A nevěřila jsem, že by pan Altman usiloval o hlas, který by zněl tak nápadně podobně jako ten můj, že by ho ani moji nejbližší přátelé nedokázali rozlišit.“

Johanssonová dodala, že Altman „naznačil, že podobnost byla záměrná“, když na síti X odkázal na film „Ona“ z roku 2013 o muži, který naváže vztah s asistentkou s umělou inteligencí, jíž právě tato herečka propůjčila hlas.

Šéf OpenAI: Hlas Sky není hlasem Johanssonové

Generální ředitel OpenAI Sam Altman v pondělním prohlášení zaslaném e-mailem agentuře Reuters uvedl, že hlas Sky není napodobeninou Johanssonové, ale patří jiné profesionální herečce. „Hlas Sky není hlasem Scarlett Johanssonové a nikdy neměl být podobný jejímu. Herečku, která hlas Sky namluvila, jsme obsadili dávno předtím, než jsme jakkoliv oslovili paní Johanssonovou,“ uvedl Altman. „Z úcty k paní Johanssonové jsme používání hlasu Sky v našich produktech pozastavili. Omlouváme se paní Johanssonové, že jsme nekomunikovali lépe,“ dodal Altman.

Johanssonová pro agenturu Reuters uvedla, že si najala právního poradce, aby se zeptala na proces vytváření hlasu.

Autorská práva v popředí zájmu

Společnost OpenAI minulý týden předvedla svůj nejnovější model umělé inteligence nazvaný GPT-4o, který disponuje zvukovými funkcemi umožňujícími uživatelům mluvit na chatbota a získávat odpovědi v reálném čase. To znamená významný pokrok v oblasti realističtěji znějících konverzací s umělou inteligencí.

Boj o práva k hlasům a obrazům herců se v Hollywoodu dostal do popředí zájmu, protože filmová studia zvažují, jak využít umělou inteligenci k vytváření nových produktů. A také proto, že obrazy a zvuky vytvořené počítačem je obtížné odlišit od těch reálných.

Státy EU přijaly akt o umělé inteligenci

Tento spor mezi herečkou a leaderem v oboru umělých inteligencí se odehrává právě v době, kdy se Evropská unie rozhodla vytyčit těmto technologiím jasné mantinely. Právě v úterý členské státy Evropské unie definitivně potvrdily nová pravidla pro fungování umělé inteligence, informovalo belgické předsednictví v Radě EU. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích mimo Evropskou unii.

Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Nová pravidla mají zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná a bezpečná, aby respektovala základní práva EU a aby podporovala inovace. Schválená norma je kompromisem, jehož dosáhli vyjednavači Evropského parlamentu, Evropské komise a belgického předsednictví v Radě EU, které zastupuje členské státy.

Studio ČT24 : Expertka Solarczyk Krausová o odsouhlasení aktu o umělé inteligenci státy EU (zdroj: ČT24)

„Cílem nového legislativního aktu je podpořit rozvoj a zavádění bezpečné a důvěryhodné umělé inteligence po celém jednotném trhu EU subjekty z veřejného i soukromého sektoru. Zároveň je jeho cílem zajistit dodržování základních práv občanů EU a stimulovat investice a inovace v oblasti umělé inteligence v Evropě,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Dodala, že akt o umělé inteligenci se vztahuje pouze na oblasti ošetřené právem EU; systémy používané výhradně pro vojenské a obranné účely a rovněž pro výzkumné účely jsou z jeho působnosti vyňaty.

„Přijetí aktu o umělé inteligenci je významným milníkem v historii EU. Tento přelomový právní předpis, první svého druhu na světě, se zaměřuje na celosvětovou technologickou výzvu, která pro naše společnosti a ekonomiky rovněž vytváří příležitosti,“ komentovala novou normu místopředsedkyně belgické vlády a ministryně pro telekomunikace Petra De Sutterová. Podle ní se podařilo nalézt správnou rovnováhu mezi podporou využívání této rychle se měnící technologie a dodržováním základních práv občanů.

Mantinely v evropském prostředí

Akt byl schválen během jednání unijních ministrů zodpovědných za oblast telekomunikací. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti). „Nařízení o umělé inteligenci zavádí pravidla pro Evropskou unii a využití umělé inteligence tak, aby byla pro společnost přínosná a zároveň pro občany bezpečná,“ řekl Bartoš. „Snažili jsme se najít vyváženost mezi dvěma přístupy tak, aby se umělá inteligence rozvíjela a aby například menší firmy nebyly zavaleny hromadou byrokracie, ale zároveň aby využití umělé inteligence v evropském prostředí mělo své mantinely,“ dodal.

Bartoš uvítal, že se od začátku debaty hovořilo spíše o nekalém či nebezpečném používání umělé inteligence, ať už jde třeba o rozpoznávání obličejů, či sociální skórování známé z Číny, a tedy ne o tom, zda je technologie sama o sobě nebezpečná. „Jednotlivé pohledy, ať už byznysové, nebo lidskoprávní se v té debatě střetávaly,“ dodal s tím, že výsledný kompromis považuje za dobrý. Nyní je podle něj důležité, aby byla norma správně uvedena do praxe.

Legislativní akt bude v následujících dnech vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dvacet dnů po tomto vyhlášení. Nový předpis se začne uplatňovat s určitými výjimkami pro některá ustanovení dva roky po jeho vstupu v platnost.