receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitvegetarian.cz
vegetarian.cz

                  Exkluzivní rozhovory pro vegetarian.cz

                             Radim Pešek

            "Při práci s půdou člověk sází naději
                            a sklízí štěstí."

Staré odrůdy ovocných stromů jsou výtvorem přírody a našich předků. Ti "starší" si možná vzpomenou na chuť jabka nebo hrušky na prázdninách u babičky. Ale kde dnes takové stromy najdeme?

O záchranu a návrat starých odrůd do krajiny se stará Ovocná školka v Bojkovicích v Bílých Karpatech. Hospodaří přírodě přátelskými tradičními postupy.

Na otázky redakce Vegetarian.cz odpovídá pan Radim Pešek



Vegetarian.cz: V nabídce máte méně známé i zcela neznámé ovocné keře a stromy. Které z nich považujete za zajímavé a doporučil byste je čtenářům vegetarian.cz?

Radim Pešek: Samozřejmě považuji za zajímavé všechny stromy, které množíme prodáváme. Pro lidi s malými zahrádkami bych kvůli malé vzrůstnosti doporučil třebas zimolez kamčatský, jehož plody zrají už v půli května, nebo muchovník, zrající koncem června. Pro ty, kteří mají více místa, pak třeba moruše, oskeruše nebo také jedlé kaštanovníky.

Vegetarian.cz: Kdy je vhodné vysazovat ovocné stromky či keře a jsou nějaké časté "zaběhnuté" předsudky a chyby při vysazování?

Radim Pešek: Obecně je u prostokořenných (bez zemního balu) výpěstků nejvhodnější dobou podzim a jaro. Na podzim je nejvíce času, největší výběr, stromek či keř si po deštích a sněhu pěkně sedne a brzy pak koření. Je pravidlo, že réva se sází jen na jaře, aby nedocházelo k vymrzání. Kontejnerované stromy a keře (s balem) lze sázet kdykoliv, když není půda na kost zamrzlá.

Samozřejmě pak je nutná dodatková zálivka, hlavně v létě. Osobně sázím především v zimě, protože mám nejvíc času. Pokud není půda zmrzlá na kost, sázím. Klidně může na druhý den zamrznout, to nevadí. Citlivější druhy, révu (na jaře) a broskvoně jen při podzimní či zimní výsadbě vhodné trochu přihrnout půdou nebo slámou.

   

Vegetarian.cz: Jak je to s výsadbou a nadmořskou výškou?

Radim Pešek: Pro výsadbu musí být půda rozmrzlá, to je limitující. Ve vyšších nadmořských výškách končí zima často pozdě, proto tam lidé rádi vysazují brzy na podzim, nebo pak až s příchodem jara.

Vegetarian.cz: Máte pro naše čtenáře nějakou zajímavost z pomologie (podrobné studium odrůd ovoce)?

Radim Pešek: Zajímavostí je celá spousta, záleží co koho zajímá. Zda rarity jako žluté třešně, pruhované hrušky, jablka pěstovaná už starými Římany, nebo třebas hrušky Krvavky s červenou dužninou a nebo jablka s chutí po malinách - malináče a jiné odrůdy, které pěstovali naši předkové zcela běžně a dnes už skoro vymizely…

Vegetarian.cz: Zasíláte raději poštou, nebo doporučujete osobní návštěvu v Bojkovicích?

Radim Pešek: Osobní nákup je vždy nejlepší. Zákazník si vybere podle znalostí, rady i okem. Ale samozřejmě posíláme i přes eshop poštou. Je levnější i ekologičtější si nechat dva stromky poslat, než si pro ně jet autem přes celou republiku. Ale sto lidí, sto chutí. Snažíme se zákazníkům vyjít vstříc.

   

Vegetarian.cz: Jak je v České republice ošetřeno zachování genofondu původních ovocných stromů nebo keřů?

Radim Pešek: Zachování kulturních odrůd se věnují ze zákona instituce, které na to i pobírají peníze. Jedná se o tzv. genobanky. Většinou je to soustředění odrůd ve výzkumných ústavech, při univerzitách apod. Toto je sice uchování, ale živé uchování při pěstování v praxi je nejlepší. Jedině když tyto odrůdy mají praktické využití, nehrozí jim potom tolik zánik.

Vegetarian.cz: Jaký je rozdíl mezi starými odrůdami a odrůdami původními?

Radim Pešek: Nevím, co přesně myslíte termínem "původní". Za staré odrůdy se u ovocných dřevin považují odrůdy vzniklé před zhruba 100 lety a více, někdy i před 2. světovou válkou. Některé se datují až do středověku či starého Říma. Pokud budeme mluvit o původnosti, je potřeba si říct, co je to vlastně původní. Odrůda vzniklá u nás? A co její rodiče, když třeba pochází ze severní Ameriky, nebo třeba Francie?

Jsou tu jabloně původní, když jejich hlavní krev je ze střední Asie z Malus sieversii nebo kam až je potřeba řešit, co je původní a místně správné. Jabloň lesní tu snad původní je, ale její plody nejsou moc k jídlu…. Kulturní odrůdy cestují spolu s lidmi, klidně i tisíce let.

Je podle mě jedno, jestli jsou ze střední Asie nebo Evropy. To bychom potom museli řešit původ všech kulturních rostlin, které jíme. A dostali bychom se k tomu, že Evropa je na vznik kulturních rostlin neuvěřitelně chudá.

Vegetarian.cz: Můžeme se na vlastní zahradě vyhnout používání chemických přípravků?
     

Radim Pešek: Vyhnout se lze tím, že

a) zvolím vhodnou lokalitu pro pěstování daného druhu

b) vyberu si odrůdy odolnější chorobám či škůdcům, ať už z některých starých či nových záměrně k tomuto šlechtěných odrůd.

c) budu dodržovat dobré agrotechnické postupy, aby se předcházelo vzniku chorob či náletu škůdců.

V případě jejich kalamitního výskytu pak lze najít i prostředky ochrany, které se používají v ekologickém zemědělství.

Vegetarian.cz: Pro naše čtenáře bude jistě zajímavé, že jste vegetarián. Nabízí se tedy otázka, jak jste se jím stal?

Radim Pešek: Už je to více než polovina mého života a přijde mi to jako samozřejmost a moje součást. Na začátku devadesátých let jsem studoval střední zemědělskou školu se zaměřením na "živočišnou výrobu" a praxe ve velkochovech mě k tomu v podstatě rychle přesvědčila.

Nechci se podílet na tomto obrovském utrpení. Někdy mám pocit, že se velkochovy od dob mého studia moc nezměnily a pořád jsou to koncentráky pro zvířata. Hlavně pro drůbež a prasata.

Vegetarian.cz: Nabízíte ochutnávku na prodejně, plody, marmelády…, díky ochutnávce si vaši zákazníci zakoupí něco o čem ví, že jim bude chutnat a současně si vysadí na zahradě malou lékárnu. Jaké druhy byste doporučil jako prevenci pro zdraví?

www.stareodrudy.org

Radim Pešek: V menším množství je léčivé jakékoliv sezónní ovoce. Za léčivé bomby lze pak považovat rakytník, aronie, muchovník, zimolez kamčatský nebo i čínský hloh peřenoklanný. Ale klidně i obyčejná jablka.

Vegetarian.cz: Máte na závěr našeho prvního rozhovoru nějaký vzkaz pro naše čtenáře?

Radim Pešek: Přeju čtenářům hodně radosti při práci v zahradě, v sadu a či jiné skutečné práci na jejíž výsledky si můžete sáhnout, ochutnat je a ovlivnit svojí prací a umem.

Při práci s půdou člověk sází naději a sklízí štěstí.

Vegetarian.cz: Děkujeme za rozhovor.



Poznámka redakce: Pokud jste se rozhodli vyrazit mimo jarní či podzimní sezónu do Bojkovic. je vhodné se předem domluvít telefonicky.

   

RED