Tomáš Liška – Invisible Faces
Je zajímavé, kolik českých jazzových kontrabasistů má blízko k world music. Jiří Slavík v tomto žánru letos získal Anděla, Petr Tichý a Marian Friedl byli mezi nominovanými. A Tomáš Liška, před lety zakládající člen Milokraje Marty Töpferové (také nominace na Anděla), se hudbou z kořenů inspiruje i na svém novém CD Invisible Faces. Tento mezinárodní projekt je naším Albem týdne.
Záběr Tomáše Lišky je už řadu let úctyhodný. Věnuje se různým hudebním formám a různým žánrům, jako kontrabasista umí sloužit písni i jazzově sólovat.
Jako skladatel svůj nástroj neupřednostňuje před druhými, ale spíše jej dokáže zajímavým způsobem integrovat do celku. A vše, čemu se věnuje, má smysl, ať to byl ambiciózní skladatelský projekt Bercheros Odyssey, nebo dnes už dlouholeté členství v kapele Druhá tráva.
Novým autorským albem Invisible Faces Liška navazuje na své někdejší trio/album Invisible World, které vydal jako třicetiletý v roce 2009. Nyní mu pomalu táhne na čtyřicet. A jeho novinka je krásným příkladem toho, jak se dá stavět na solidně položených základech, rozvíjet je a posouvat dál, aniž by se původní stavba zbortila.
Původní trio vedle Lišky tvořili kytarista David Dorůžka a italský hráč na bandoneon Daniele di Bonaventura. V nové kapele si kontrabasista ponechal českého kolegu Dorůžku, bandoneon nahradil akordeonem 25letého Nikoly Zariče (narodil se srbským rodičům v Rakousku v době války v Jugoslávii).
Sestavu doplnili turecký houslista Efe Turumtay (který hrává v duu se Zaričem) a český bubeník Kamil Slezák (s Liškou se zná například z Druhé trávy). Oproti předchozímu projektu tedy nová skupina více pracuje s rytmikou, přičemž minimálně stejně důležité jako bicí souprava jsou perkuse, a celkovému zvuku výrazně dominuje souzvuk houslí a akordeonu.
Velmi důležitým hráčem však zůstává David Dorůžka. Ostatně Liška jako autor odkázal k albu Invisible World mimo jiné tím, že na samý začátek nové desky (skladba Safran) napsal kytarovou melodii, která svou náladou a melodií nápadně připomíná úvodní skladbu alba předchozího (Bonami). Jako by chtěl připomenout to, co bylo, ale zároveň v této šestiminutové kompozici naznačuje, na co se mohou posluchači dál těšit.
Safran je skladba, v níž i přes její poklidný charakter hrají důležitou roli dynamické zvraty. Postupně se představí kytara, akordeon i housle jako nositelé melodie, ale stejně tak je radost poslouchat dobře sehranou rytmiku. Pánové Liška a Slezák na sebe neupozorňují nijak výrazně, ale je slyšet, že si jako muzikanti velmi dobře rozumí.
Ještě čitelnější je hra perkusí a kontrabasu v relativně rychlejší Kalimbě, ve které však také excelují housle – jednak v klidnějších pasážích, jednak v závěrečné tečce, na niž navazuje desetiminutová skladba People from Faldum. Její úvodní takty v souhře kontrabasu s akordeonem evokují opět Invisible World. Při prvních tónech Turumtayových houslí se vám možná jako paralela vybaví naléhavá hra izraelského trumpetisty Avishaie Cohena.
V každém případě jde o velmi silnou melodii, která svou náladou s předstihem předznamenává šestý titul na albu, tureckou lidovou Bahçada Yeşil Çınar, jedinou zpívanou píseň. Mimochodem na minulé desce zpívala Marta Töpferová španělsky vlastní text Tierra de mis padres a právě tento posun Liškových preferencí od hudby latinské k Orientu je jedním možným klíčem, jehož prostřednictvím lze nové album vnímat.
Navzdory všem inspiracím tradiční hudbou a nadžánrové komunikaci mezi jednotlivými nástroji však Tomáš Liška nezapomíná ani na jazz, a to včetně jeho starších forem. Začátek skladby The First Flight má přímo retro charakter, dále se objeví i krátké kontrabasové sólo. I zde si lze mimochodem všimnout, jak důležitou roli hrají pro celý projekt Turumtayovy housle.
Závěrečná skladba Questions, která končí poklidným finále akordeonu s kytarou, pak spíše než otázky nabízí rovnou odpověď. Ano, Tomáš Liška sestavil další smysluplný projekt, který má na to, aby se prezentoval za hranicemi. V červenci se má skupina ostatně představit v Ostravě na konferenci Czech Music Crossroads před pořadateli a novináři z celého světa. Doufejme, že to přinese ovoce.
Tomáš Liška – Invisible Faces
Tomáš Liška – kontrabas
Nikola Zarić – akordeon
Efe Turumtay – housle, zpěv
David Dorůžka – kytary
Kamile Slezák – bicí, cajón, perkuse
Label: Animal Music, 2017
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
