Jestli očekáváte článek o převratném objevu či výsledky studie, která by byla natolik průkazná, že by její závěry akceptovali vědci napříč obory a světadíly, zklameme vás. Jednoznačné určení příčin vzniku těchto onemocnění, a tím pádem i možnosti léčby a následného uzdravení jsou prozatím „ve hvězdách“. Což ale neznamená, že neexistují postupy, v našem případě budeme hovořit hlavně o způsobech stravování, které by, alespoň u některých dětí, nemohly vést ke zmírnění obtíží a eliminaci nežádoucích projevů chování.
ADHD
ADHD je zkratka odvozená z anglického Attention Deficit Hyperaktivity Disorder, česky - syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou. V dnešní době se jedná o tak častou vývojovou poruchu chování, že každý z nás zná určitě minimálně jedno dítě ze svého okolí, které má ADHD diagnostikované, pakliže tedy hyperaktivního potomka nemá sám doma. Já osobně jsem majitelkou rovnou dvou „exemplářů“.
Statistické odhady se různí, v průměru se hovoří o 6 – 12 % dětí ve školním věku, které trpí ADHD. Porovnáme-li pohlaví, je tato diagnóza několikanásobně (minimálně třikrát) častěji stanovena u chlapců než u dívek. Zajímavé je zamyslet se proč. Hlavní důvod je často spatřován v rozdílné manifestaci projevů ADHD u obou pohlaví. U chlapců se většinou jedná o typickou akčnost, neschopnost dodržovat stanovené hranice, často i hrubé chování vůči věcem i vrstevníkům. U dívek pak převažuje, resp. je patrná, „pouze“ porucha pozornosti, které často není věnován patřičný zřetel. Vědci však tyto dvě poruchy chování od sebe oddělují a kromě ADHD se rozlišuje i porucha chování nesoucí označení ADD (Attention Deficit Disorder) – prostá porucha pozornosti, projevující se neschopností se soustředit, typická obzvláště pro ženské pokolení
Etiologie – příčiny vzniku
Příčiny vzniku ADHD nejsou dodnes jednoznačně stanoveny, ačkoliv je toto onemocnění známé bezmála 100 let. Vědci se víceméně shodují, že se jedná o multifaktoriální poruchu, na jejímž vzniku se podílí jak příčiny prenatální (např. strava matky před porodem), tak i postnatální. Co vše tedy může mít vliv na to, že zrovna naše dítě trpí hyperaktivitou a poruchou pozornosti?
- Genetické dispozice
- Abnormální anatomie a fyziologie mozku
- Chemické látky v mozku
- Traumata (úrazy)
- Toxiny z vnějšího prostředí
- Psychosociální faktory
- Environmentální vlivy
Který z uvedených vlivů dominuje, je „jablkem sváru“ vědců. Stejně tak se i různí jejich názory na možné ovlivnění projevů ADHD jinak, než psychofarmaky, a to hlavně stravou.
Lze ovlivnit chování dětí s ADHD?
Když byla před pár lety, v rozmezí několika měsíců, stanovena dceři (na konci 1. třídy) i synovi (ve 3,5 letech) stejná diagnóza – ADHD, napadla mne samozřejmě otázka „proč zrovna moje děti“. Tu ale velmi rychle překryla snaha zjistit, jak jim (ale i nám rodičům, potažmo i pedagogickým pracovníkům) pomoci, aby oba zvládli fungovat ve školských zařízeních co nejlépe. A jaké máme tedy jako rodiče možnosti, pomineme-li psychofarmaka na zklidnění a podporu koncentrace, režimová a výchovná opatření, příp. psychologickou či speciálně pedagogickou pomoc? S genetikou a ani s anatomií mozku nic nesvedeme, ale můžeme vyzkoušet úpravu stravy.
Jeden z nejznámějších propagátorů názoru, že vhodnou stravou lze značně zmírnit projevy ADHD patří MUDr. Josef Jonáš, zabývající se přírodní medicínou (původně primář psychiatrického oddělení). Jeho teorie vychází z toho, že většina hyperaktivních dětí je alergická na lepek a zároveň neumí zpracovávat laktózu, mléčný cukr. Pakliže tedy rodiče nasadí dítěti eliminační dietu (ideálně podpořenou předchozí detoxikací), dojde dle něj velmi rychle ke zklidnění hyperaktivity. Řada rodičů by vám přísahala, že bezlepková a bezmléčná strava zrovna jejich dítěti velmi pomohla, ale zároveň se najdou i tací, u jejichž dětí se pozitivní přínos neprokázal, moje patří mezi ně. Abyste si sami udělali svůj názor, nezbývá, než vyzkoušet.
Které další potraviny, resp. jejich složky mohou negativně ovlivňovat ADHD?
- Rafinovaný cukr
Pod pojmem rafinovaný cukr se skrývá klasický bílý cukr, jejž denně používáme a který je i součástí řady výrobků. Někteří autoři se namísto pouhého obsahu cukru zajímají spíše o glykemický index přijímaných potravin a varují před těmi s vysokým GI, které způsobují, zjednodušeně řečeno, výkyvy glykémie (hladiny krevního cukru), což simuluje produkci stresových hormonů, díky nimž je dítě neposedné, nervózní a nesoustředěné.
- Aditiva
Aditiva neboli látky přídatné, jsou látky prodlužující trvanlivost, obnovující či zlepšující barvu potravin, zvyšující nebo regulující kyselost, látky, které mají zahušťovací schopnosti aj. S ohledem na hyperaktivitu bychom měli, na základě některých studií, ze stravy dětí vyloučit hlavně umělá barviva, obzvláště červená, oranžová a žlutá, umělé aromatické a konzervační látky. Proč? Někteří autoři mluví o alergiích a potravinových intolerancích, další pak o pseudoalergiích a senzitivních reakcích. Každopádně se řada vědců shoduje na jejich negativním působení.
- Salicyláty
Salicyláty jsou látky přirozeně obsažené v některých druzích ovoce a zeleniny (např. jablka, třešně, pomeranče či rajčata), ale i uměle dodávané do některých potravin. Přestože byla provedena řada studií, není negativní účinek salicylátů jednoznačně prokázán.
Stejně tak, jak některé látky tělu hyperaktivních dětí škodí, jiné jim mohou být naopak prospěšné. Jedná se např. o omega - 3 a omega - 6 mastné kyseliny, magnezium (hořčík) či zinek, látky podporující mozkovou činnost a činnost imunitního systému.
Autismus
Autismus, vývojové mentální postižení projevující se hlavně v oblasti sociální, narušenými komunikačními schopnostmi a opakujícími se vzorci chování, nepatří, naštěstí, mezi tak rozšířená onemocnění, jako ADHD. Vyskytuje se „pouze“ u 1 – 2 dvou dětí na tisíc obyvatel. Projevy autismu jsou však natolik abnormální a nepřehlédnutelné a životy jedinců s některou z PAS (poruch autistického spektra) tak zajímavé, že posloužily za námět řadě filmařů, a tudíž není tato choroba pro nás neznámou. Kdo by např. neznal kultovní film Rain Man?
Ovšem co nám přijde v televizi napůl vtipné a napůl dojemné, může být v běžném životě velmi smutné, únavné a depresivní. Proto se rodiče takto postižených dětí snaží vyzkoušet cokoliv, co by vedlo ke zlepšení zdravotního stavu jejich potomka. A opět se kromě jiných možností jedná, obdobně, jako tomu bylo i u ADHD, o úpravu stravy. Nejčastěji jsou autistům doporučovány následující diety:
- GFCF (gluten free, casein free)
Jak je patrné z anglického vysvětlení zkratky, jedná se o kombinaci diety bezlepkové a zároveň bezmléčné. Důvod této diety je postaven na faktu, že autisté mají údajně problémy s metabolismem bílkovin obsažených převážně v obilovinách a mléce. Díky těmto poruchám trávení vznikají v organismu látky (gliadinomorfin a kazomorfin), jejichž vysoká hladina působí toxicky na nervový systém včetně mozku. Po nastolení této diety bylo dle APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem) u řady autistů zaznamenáno zlepšení nespavosti, poklesl výkyv energie a nesoustředěnosti a snížil se i výskyt bolestí břicha či kožních vyrážek.
- GAPS
Tato zkratka vychází z anglického „Gut And Psychology Syndrome“ a znamená speciální způsob stravování, který vyzdvihuje činnost střevních bakterií a hlásá, že stav našeho zažívacího systému je klíčovým bodem našeho zdraví a strava ovlivňuje činnost mozku. A jak vypadá tato dieta v praxi? Základem je stravování bez obilovin, rafinovaných cukrů, laktózy (mléčného cukru) a polotovarů. Naopak je GAPS bohatá na maso a masové vývary, které pokládá za základ a stejně tak i nakládané a kvašené potraviny, které usnadňují trávení (jako podporu trávení lze konzumovat i probiotika). Doporučovaná doba držení této diety je od jednoho roku do dvou let, ale existují i případy, kdy byla k uzdravení nezbytná delší doba, i 5 a více let. Kromě autismu a hyperaktivity byl údajně prokázán i pozitivní vliv GAPS diety při léčbě bipolárních poruch, schizofrenie, poruch učení aj.
- SCD
SCD (Special Carbohydrate Diet), česky „speciální sacharidová dieta“ je jednou z dalších diet, která bývá některými autory doporučována pacientům s autismem a ADHD. Jejím základem je vyloučení určitých druhů sacharidů ze stravy. Konkrétně těch, které naše tělo nedokáže zcela strávit. V praxi se jedná hlavně o polysacharidy – škroby (částečně i disacharidy obsažené v obilí, rafinovaném cukru a v mléce) nacházející se např. v bramborách, rýži, kukuřici apod. Tyto látky, resp. jejich nestrávené zbytky, mají za následek vznik toxinů, které údajně způsobují hyperaktivitu, poruchy učení, ale i epilepsii či autismus.
Pokud se rozhodnete některou z výše uvedených diet vyzkoušet, nezalekněte se, bude-li se vám zdát, že jsou projevy autismu na jejím počátku ještě horší, než obvykle. Řada autorů popisuje počátek změny stravování jako „absťák“. Nutné je prý vytrvat. První pozitivní účinky by měly být patrné po 3 měsících striktní diety.
Závěr: Na závěr pokládám za velmi důležité zdůraznit, že úprava stravy může našim potomkům pomoci, ale i nemusí. Reakce dětí (mluvíme pouze o nich, neboť byl-li pozitivní efekt dietní stravy prokázán, bylo tomu právě u nich, a o to více, čím dříve byla dieta nastolena) na dietu mohou být opravdu velmi individuální. Dále – nenalhávejme si, abychom nebyli příliš zklamaní, že potravinová dieta zcela vyléčí autismus či ADHD, ač i s těmito názory se lze setkat. Naopak buďme rádi za „pouhé“ zmírnění projevů, např. záchvatů vzteku a agrese, neboť i to znamená pro nás, rodiče takto postižených dětí, mnoho.
Hodně trpělivosti všem, kterých se tato problematika týká! A více než kdy jindy se těšíme na vaše zkušenosti!
