Léto je v plném proudu a podle současného vtipu lze napsat: „Chorvati žádají EU o pomoc, neboť k jejich břehům dorazilo půl miliónu Čechů.“ Možná vám to přijde nemístné, ale já tento náš specifický smysl pro humor mám rád.
Z historie oblíbenosti dovolené v Chorvatsku
Je to tak, tradičně jsou oblázkové pláže této balkánské země letní destinací Čechů. Nutno podotknout, že Češi nejsou jediným evropským národem, který objevil krásy chorvatského pobřeží. Podíváme-li se do minulosti, bylo pobřeží Jaderského moře, jak zní oficiální pojmenování Jadranu, Čechy oblíbené. V tomto byla výhoda Rakousko-Uherska, neboť za dob mocnářství jsme měli přímý přístup k Jadranu. Což se obnovilo zase až po roce 2013, kdy se Chorvatsko stalo součástí Evropské unie. Leč Chorvatsko ještě nepřistoupilo k schengenské dohodě, takže režim hraničních kontrol při cestě na Jadran je stále v platnosti.
Už za dob Československa, resp. první republiky, mnoho vládních úředníků směřovalo k Jadranu. Po druhé světové válce bylo obtížné, leč možné, vycestovat do bývalé socialistické Jugoslávie, která byla federací. Museli jste však žádat o výjezdní doložku a devizový příslib, neboť jugoslávský dinár nebyl volně ke koupi, jako třeba východoněmecká marka. Podle mého soudu důvodem byl hlavně fakt, že vycestovat z Jugoslávie do kapitalistických zemí bylo mnohem jednodušší než z ČSSR, a tím pádem byla Jugoslávie pro mnoho lidí poslední socialistickou zemí, kde jejich noha spočinula.
Na začátku 90. letech, kdy se zhroutil socialismus v Československu i Jugoslávii, došlo k emancipaci národů a rozpadům federací. Postihlo to naší zemi i Jugoslávii. V Jugoslávii však rozchod svazových republik byl prolit krví. To způsobilo, že mnoho lidí nechtělo k moři cestovat a hlavně jsme objevovali nové destinace, zejména italské Bibione. Přesto Češi a Němci patřili k těm, kteří i za války do Chorvatska jezdili. Zvláště na Istrii, která válkou nebyla tolik zasažená.
Koncem tisíciletí se stalo Chorvatsko bezpečnou zemí a hojně navštěvovanou. Tento jev je ustálený i na začátku nového milénia. Popsat v tomto článku všechny destinace, které lákají k návštěvě, je zhola nemožné. Proto si vyberu dvě, které bych vám rád představil.
Plitvická jezera
První místo, kam vás zvu (možná zbytečně), je národní park Plitvická jezera. Vsadím se, že každý Čech tuto lokalitu zná, třebaže tam nikdy nebyl. Scenérie tohoto národního parku jsou romantickou kulisou k původním filmům o přátelství indiána Vinnetoua a bělocha Old Shatterhanda. Plitvická jezera leží ve vnitrozemí a jsou pro jednodenní výlet z pobřeží téměř nedostupná. Osobně se domnívám, že krátká návštěva parku, nestojí za tu cestu. Já jsem si výlet do parku naplánoval vždy při příjezdu do Chorvatska, nebo jako závěrečný pobyt v Chorvatsku.
V okolí parku je velký dostatek ubytovacích kapacit, přesto v letních měsících bývá plno. Určitě oceníte, když si do svého letního itineráře zařadíte jednu noc na Plitvicích, ať už při příjezdu či odjezdu. Návštěva parku je totiž celodenní záležitostí.
Plitvická jezera jsou soustavou jezer na řece Korana, která si vytvořila malebná údolí a zákoutí ve vápencovém podloží. Národní park je otevřený celoročně a má dva vstupy. Vstupné se může zdát drahé, neboť pro jednotlivce činí 110 HRK (chorvatská kuna), děti od 7 do 18 let za polovic. V ceně vstupenky je nejen daň, ale i jízda lodí na elektrický pohon po jezeře Kozjak, což určitě oceníte, neboť stezky v parku jsou dlouhé, a jízda výletním elektrickým vláčkem. Pokud se rozhodnete přespat v některém nedalekém hotelu a druhý den si park doprohlédnout, není problém, aby vám vstupenky z minulého dne prodloužili.
Já doporučuji hlavní trasu, která vede od vstupu 1 podél proudu řeky. Na uvítanou uvidíte vysoký vodopád a pověstnou jeskyni, ve které se skrývá poklad Stříbrného jezera. Voda je tu průzračná tak, že můžete pozorovat hejna ryb vyhřívajících se na hladině i ta, která si hoví na dně. Pak přijdete po různých cestách a dřevěných mostkách ke zmíněnému jezeru a svezete se lodí.
U přístaviště je možné se občerstvit. Po plavbě vás čeká opět mnoho stezek a cest, po kterých se můžete vydat do divočejší horní části parku. Až budete unaveni, nechte se zpět svézt vláčkem. Čas tu plyne úplně jinak. Než se nadějete, uvidíte, že se slunce kloní za kopce.
V parku je mnoho značených cest a návštěvnických okruhů, takže si můžete vybrat podle svého zájmu i náročnosti. Ale počítejte s tím, že méně než tři hodiny tu opravdu nebudete.
Malebný Dubrovník
Druhou destinací, kterou vám chci (možná zase zbytečně) přiblížit je chorvatská exkláva, kde se nachází malebné město Dubrovník, které je zaneseno na seznam památek UNESCO. Exklávou se označuje území, které je od zbytku země odděleno územím jiného státu. V tomto případě chorvatské pobřeží je přerušeno územím Bosny a Hercegoviny. Dubrovník si uchovává (i po válce, kdy byl z okolních kopců ostřelován srbskou armádou) řadu památek, které odkazují hlavně na fakt, že město bylo součástí Benátské republiky, později jejím konkurentem. Je tu patrný vliv Byzance, Osmanské říše i Itálie. V současnosti je to jihoslovanské město s výbornou službou pro turisty.
Ocenil jsem, že celé město můžete obejít po středověkých hradbách, pár let je však vstup na hradby zpoplatněn. Pokud se na hradby vydáte, nezapomeňte s sebou dostatek tekutin, neboť na jihu Dalmácie, jak se tomuto území říká, je v létě opravdu vedro. Pokud se chcete pokochat pohledem na krásu červených střech historického jádra města, využijte lanovku, která vás vyveze nad Dubrovník a můžete se oddávat kráse města a přilehlého přístavu. Možná se nezbavíte hořkého tónu, že právě odtud létaly střely na světovou památku.
Pokud se ponoříte do uliček a stanete se nevyhnutelně součástí turistického davu, vzpomeňte si, že kráčíte hlavní třídou Stradun, která v době středověku byla vodní cestou. Dubrovník si v lecčems s Benátkami nezadal. Ale z důvodu praktických byly kanály zasypány a vydlážděny.
Určitě se hned či později dostanete ke kostelu svatého Blažeje, který je patronem města. Můžete se obdivovat bohaté barokní výzdobě uvnitř i navenek. Pokud byste byli na pochybách, tak stříbrná socha světce před kostelem vás utvrdí, že jste na správném místě.
Doprava do Chorvatska
Pro výlet do Chorvatska se nejvíce využívají automobily či autobusy. Pohodlněji se tam dostanete letadlem. Přímé lety jsou do Záhřebu a Splitu (pokud byste chtěli na Plitvická jezera), do Zadaru je to s přestupy, do Dubrovníku jsou z Prahy opět přímé lety.
Chorvatská měna, jídlo a ubytování
V Chorvatsku se platí kunou a cenová hladina v letních měsících je vyšší než v ČR. Ale rozhodně se nevyplatí s sebou vozit konzervy. Chorvatská kuchyně je lehká a lahodná. Dominují jí ryby a dary moře, olivový olej a bílé víno. Úroveň služeb je vynikající a nestane se vám, že byste tu něco nesehnali. Jen je problém s ubytovacími kapacitami, tak plánujte a objednávejte raději dopředu. Přesto se mi nestalo, že bych bez objednání ubytování někdy zůstal na ulici. Jen jsem zbytečně několik hodin trávil hledáním noclehu.
Tak snad jsem vám ukázal Chorvatsko i z jiných pohledů, než je tradiční istrijské letovisko. Ať se vám tam líbí a nebojte se, že se nedomluvíte. Naše jazyky mají mnoho společného.
Na dovolenou si určitě nezapomeňte vzít foťák. Pokud si zrovna vybíráte nový, přečtěte si náš článek Jak vybrat fotoaparát (nejen) na dovolenou, který vám usnadní jeho výběr. Další články o zajímavých destinacích a tipy k cestování najdete na našem cestovatelském blogu.