Maso a kardiovaskulární onemocnění

 

V současné době se objevuje polemika, zda nasycené mastné kyseliny, obsažené hlavně v mase a některých rostlinných tucích, jsou opravdu z hlediska lidského zdraví nežádoucí. Po desetiletí byli lidé neustále varováni, aby omezili konzumaci nasycených živočišných tuků, které mohou za vysokou hladinu cholesterolu v krvi, a tedy ucpávání cév. Nejnověji se hlásá, že pro cévy jsou mnohem větším nebezpečím jednoduché sacharidy. Někteří výživoví poradci už nevarují před konzumací bůčku. Je tedy maso z hlediska kardiovaskulárních nemocí neškodné? Není to tak jisté. Podle poznatků studií o vlivu masa na zdraví jsou tu i jiná rizika. A ta souvisejí s vlivem masité stravy na to, jaké látky produkují mikroorganismy žijící v našich střevech.

Vliv mikrobioty na zdraví

Justin a Erica Sonnenburgovi pracují jako vědci na Katedře mikrobiologie a imunologie na Stanfordské univerzitě a zabývají se střevní mikroflórou. Ve své knize Zdravá střeva: Poznejte tajemství mikrobioty a získejte dlouhodobou kontrolu nad svou váhou, náladou a zdravím (v češtině vyšlo v roce 2016) prozkoumávají vliv bakterií žijících v našem zažívacím traktu na zdraví a objasňují, jak je tato střevní mikrobiota ovlivněna stravou. (1)

Mikroorganismy žijící v našich střevech produkují látky, které mohou ovlivnit imunitní systém, zánět v těle nebo i naši náladu. Autoři na základě znalostí vycházejících z vědeckých studií v knize uvádějí několik doporučení, která sami i se svými dětmi dodržují. (1)

Jedním z jejich doporučení je dieta bohatá na vlákninu. Větší množství zkonzumované vlákniny pozitivně ovlivňuje složení mikrobiomu. Studie zkoumající téměř 300 osob zjistila, že osoby, jejichž mikrobiom byl genově chudý, konzumovali méně ovoce a zeleniny, zdroje vlákniny, než osoby, jejichž zažívací systém byl osídlen genově různorodým mikrobiomem. Lidé s chudým mikrobiomem byli častěji obézní a hrozil u nich diabetes 2. typu a složení jejich mikrobiomu častěji zahrnovalo druhy spojené se zánětem. Studie na myších zase zjistila, že mikrobiální složení střev ovlivňuje autoimunitní reakci u roztroušené sklerózy. Kromě diety obsahující dostatek vlákniny, jež podporuje různorodou mikrobiotu, doporučují autoři knihy konzumaci prebiotik a omezení příjmu nasycených tuků, které diverzitu mikrobioty snižují. Autoři ale také doporučili sníženou konzumaci masa. Důvodem je látka Trimethylamine-N-oxide (TMAO) a její negativní vliv na zdraví. (1)

Co TMAO způsobuje, jak vzniká, a jak to souvisí se stravou

Autoři meta-analýzy všech dostupných studií, jež se zabývaly vztahem mezi hladinou TMAO a následnými kardiovaskulárními příhodami, došli k závěru, že vyšší hladina TMAO byla spojena s o 23 % vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod a že vyšší hladina TMAO "může nezávisle predikovat riziko následných kardiovaskulárních příhod a mortality". (3)

Jiná meta-analýza zjistila, že u osob z klinické kohorty (zahrnuti byli i pacienti ohrožení kardiovaskulárními onemocněními) s vysokou hladinou TMAO v krvi je o 62 % vyšší riziko závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod, než u osob s nízkou hladinou a to nezávisle na rizikových faktorech jako například obezita nebo cukrovka. (4)

Studie, které zkoumaly mechanismy, jakými se TMAO podílí na vzniku aterosklerózy (kornatění tepen) a kardiovaskulárních onemocnění poukazovaly na možný vliv TMAO na metabolismus cholesterolu, toleranci glukózy a zvýšený krevní tlak. TMAO se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění může podílet také tím, že přispívá k poškození endotelu (výstelky cév). Poškození endotelu má významný vliv na vznik aterosklerózy. (6)

TMAO v těle vzniká tak, že mikrobi ve střevech nejprve vytvoří z látek nacházejících se v potravě (především z cholinu a phosphatidylcholinu (lecitinu) nacházejícího se například ve vejcích, či v červeném mase se vyskytujícího karnitinu) látku trimethylamine (TMA), kterou tělo vstřebá a v játrech z ní vytvoří TMAO. (5) TMAO se do těla může dostat také přímo s potravou, jelikož se tato látka vyskytuje v rybách.

Jedna studie také dokládá, že střevní mikrobiota, která vytváří prekurzor TMAO tak zároveň snižuje dostupnost cholinu pro organismus. Cholin přitom hraje důležitou roli v mnoha tělesných pochodech. Organismus si ho nemusí umět vyrobit optimální množství, a pokud tělu chybí, zvyšuje se riziko nemocí srdce, rakoviny a poruch funkcí orgánů. Co se týče americké populace, doporučené množství cholinu stravou přijme asi jen 10 % lidí. (5)

TMAO ovšem ve větší míře obsahují ryby, jejichž konzumace je z hlediska kardiovaskulárních onemocnění považována za přínosnou. Na to poukazuje autor textu, který předkládá možnost, že za rizika srdečních onemocnění nemůže přímo TMAO, ale dysbiotická střevní mikrobiota a zvýšení TMAO je jen doprovodným jevem poukazujícím na tuto střevní nerovnováhu. (7)

TMAO u všežravců, vegetariánů a veganů

Proč tedy autoři knihy doporučují sníženou spotřebu masa? Důvodem je dopad způsobu stravování na hladinu TMAO v krvi. V jedné studii zkoumali vědci rozdíl v produkci TMAO u skupiny masojedlíků a skupiny stravující se vegansky či vegetariánsky. Test provedli tak, že testovaným osobám podali karnitin, což je látka hojně se vyskytující v červeném mase. (2)

Už při měření výchozí hladiny TMAO na lačno zjistili u veganů a vegetariánů tuto hladinu "signifikantně nižší". Zjistili také, že vegetariáni a vegani po podání karnitinu měli schopnost produkovat TMAO "výrazně sníženou“, a osoby, které konzumovaly ve své stravě i maso, po požití karnitinu "produkovaly signifikantně více TMAO než vegani/vegetariáni". (2)

Vědci také přesvědčili dlouhodobého vegana, aby ve jménu vědy snědl steak. Na rozdíl od všežravce, jehož hladina TMAO se po tomto testu zvýšila, vědci u vegana nezjistili "prakticky žádnou schopnost produkovat TMAO". (2)

Dokladem toho, že složení stravy ovlivňuje mikrobiotu a to, jaké množství vedlejších produktů mikrobiota vyprodukuje, může být také studie na myších. Při ní bylo zjištěno, že u myší, které dosud produkovaly malé množství TMAO, se při přidávání karnitinu do stravy produkce TMAO zvýšila a změnil se také jejich střevní mikrobiom. (1)

Stravování u veganů a vegetariánů je "spojeno s podstatnými změnami složení střevní mikrobioty" a jak bylo zjištěno, mikrobiální společenství těchto skupin se dosti liší. Vědci uvedli, že pozorovaný rozdíl v produkci TMAO po konzumaci karnitinu u všežravých lidí a veganů je "markantní" a je v souladu s "pozorovanými změnami ve složení mikrobiálního společenství". (2)

Na základě těchto informací o vztahu vegetariánské a veganské stravy na produkci TMAO tak autoři knihy doporučují maso omezit a sami tak také činí.

V současnosti, kdy se již ustupuje od přesvědčení, že nasycené tuky z živočišných zdrojů způsobují kardiovaskulární onemocnění, by tak mohlo zjištění o TMAO přispět k objasnění vlivu konzumace masa na vznik nemocí oběhové soustavy. (2)
TMAO však nemusí mít vliv jen na kardiovaskulární onemocnění. Byl objeven také vztah vyšší hladiny TMAO a rakoviny kolorekta. Zvýšená úroveň této látky je také spojována se zvýšeným rizikem rozvoje cukrovky 2. typu. (3)

V jednom z dřívějších článků (Maso a rakovina) se píše o červeném mase jako o zdroji kyseliny N-glykolylneuraminové (NeuGc). NeuGc v těle podněcuje chronický zánět a může tak přispívat ke vzniku rakoviny. TMAO může být další negativně působící látka, jež je spojená s konzumací masa.