Pečeme Bannock na tři způsoby

Bannock je jméno pro chléb rychle upečený na ohništi. První zmínky o chlebu jménem „bannuc“ pocházejí už z osmého století a dnes jeho variace můžeme najít po celém světě. Bannock je považován hlavně za skotské národní jídlo, ale najde se i v jídelníčku domorodých obyvatel napříč celou Severní Amerikou. V každé oblasti byl bannock ovlivněn tím, jaké byly dostupné zdroje potravy, a tak dnes jen těžko vypátráte ten „pravý“ a původní recept. Všechny recepty ale mají společné následující: jsou jednoduché a dají se připravit na otevřeném ohni.

Připravili jsme si pro vás malý kuchařský pokus, kdy jsme zkusili bannock upéct třemi různými způsoby – na pánvi, zahrabaný v uhlících v ešusu a omotaný kolem klacku. Pojďte se podívat, jak náš experiment dopadl.

Začneme od toho nejjednoduššího, a to je základní recept na bannock. Ten se hodí jako rychlé a jednoduché jídlo pro začínající „přírodní kuchaře“ nebo když už se dlouho touláte divočinou a máte chuť na čerstvý kus pečiva. Taky ho můžete použít jako přílohu k hotovým cestovním jídlům.

Potřebujete následující suroviny:

1 hrnek mouky
1 vrchovatá lžička kypřícího prášku
Špetka soli
Voda
Trocha oleje nebo jiného tuku na smažení

To je vše. Na suroviny je základní bannock opravdu nenáročný. Dále potřebujete pánvičku nebo alespoň víko od ešusu, na kterém budete bannock péct (zkušení zálesáci si vystačí i s plochým kamenem) a uzavíratelný zip sáček. Do sáčku doma nasypete všechny suché suroviny na bannock. Budete tak mít směs předem připravenou a v přírodě stačí před vařením jenom přidat vodu.

Když přijde čas vaření, do sáčku nalijte trochu vody, sáček zavřete a pořádně ho promačkejte (ale neprotrhněte) aby se voda se suchými ingrediencemi dobře smíchala. Při troše štěstí si tak neumažete od těsta ani ruce, ani žádnou nádobu, kterou byste pak museli mýt.

Na hrnek mouky by mělo být zhruba dvě deci vody, ale kdo by to v přírodě odměřoval, že? Důležité je, aby vám vyšlo hutné těsto, takže radši vodu přidávejte postupně a dejte jí míň než víc. Rozdělejte si oheň a až budete mít nějaké žhavé uhlíky, postavte na ně pánev s trochou oleje a nechte olej rozehřát. Pak vymačkejte obsah sáčku do oleje.

Těsto na pánvi opatrně stlačte, aby vytvořilo placku. Čím tenčí placka se vám povede, tím rychleji se bannock upeče. A šup s pánví zpátky na uhlíky.

Po pár minutách koukněte na spodní stranu a pokud má zlatavou barvu, bannock otočte. Až bude propečený z obou stran, sejměte z ohně a můžete se pustit do jídla.

Na vršku je bannock krásně zlatavý a křupavý, uvnitř světlý a měkký. Nenajdete v něm žádné komplikované chutě a kulinářský objev roku to taky není, ale jako čerstvě upečená příloha je skvělý a po dni strávené na čerstvém vzduchu člověku stačí ke spokojenosti málo. Zvláště když k tomu má klobásu…

Mlsné jazýčky si ale můžou s bannockem vyhrát mnohem víc. Jak už bylo řečeno na začátku, recept na bannock se odvíjel od toho, co měli lidé zrovna kolem sebe k dispozici za suroviny. Zatímco v určitých částech Skotska se bannock tradičně dělal z ječné mouky, severoameričtí indiáni měli dostupnou kukuřici, takže bannock pekli z kukuřičné mouky. A dochucovalo se tím, co rostlo zrovna kolem. Takže i vy si můžete dochutit bannock tím, co najdete v českých luzích a hájích a s pomocí lesních plodů tak můžete snadno udělat bannock nasladko. V době, kdy ovoce ještě (nebo už) neroste, můžete do těsta na bannock přihodit i sušené ovoce.

V našem experimentu jsme použili sušené ovoce, trochu čokolády a skořice. Sladký bannock se tentokrát pekl v ešusu bez otáčení.

I když jsme přidávali brusinky a švestky sušené, přece jenom měly v sobě dostatek vlhkosti, aby výrazně změnily konzistenci těsta. U ovocného bannocku tedy buďte s lahví s vodou velmi opatrní, aby těsto nebylo moc řídké.

Do ešusu opět přišla trocha oleje, do něj těsto a ešus se zavřel. Posadili jsme ešus do uhlíků, přidali nějaké uhlíky z vrchu na víko a nechali péct.

Výsledek vypadal následovně:

Chuťově byl ovocný bannock nejlepší z našich tří pokusů. Doporučuji všem milovníkům sladkého. Ale neuhlídali jsme spodek, který se v zavřeném ešusu pekl rychleji než vršek, takže ze spodku bannocku se musela odříznout připálená vrstvička. Jestli budete chtít taky zkusit pečení v ešusu, doporučuji dát na spodek výrazně míň uhlíků než na víko ešusu.

Poslední variace byla naslano a opékaná na klacku. Na to budete potřebovat delší čerstvý klacek (aby tak snadno nad ohněm nechytnul), který na jednom konci po délce alespoň dvaceti centimetrů zbavíte nožem kůry. Kůra je často plná nečistot, a to ve svém jídle přece nechceme.

Na slanou verzi jsme do těsta přidali pokrájená sušená rajčata, česnek a bylinky. Těsto jsme pak omotali kolem očištěné části klacku a vzepřeli nad oheň.

Tenhle způsob přípravy bannocku se ukázal jako nejsložitější. Bylo velmi těžké najít tu správnou pozici, kde by se bannock pekl, ale nepálil se anebo naopak nebyl moc vysoko nad ohněm, kde už není dostatek tepla. Navíc se těsto na klacku v jednu chvíli sesunulo a protočilo a vytvořilo tak jednu větší a jednu menší šišku. Nakonec nám tento způsob přípravy zabral nejvíc času (takže už se rozhodně nedalo mluvit o rychlém chlebu) a vychytání téhle techniky by určitě chtělo víc pokusů.

Jednu výhodu přece jenom opékání na klacku mělo. Po opečení se dal bannock podélně rozříznout, sundat z klacku a naplnit masem. Vznikl tak skvělý zálesácký sendvič.

Pak už to chce jen natáhnout se do hamaky, do ruky hrnek s kafem a s plným břichem dobrot vychutnávat krásy přírody. Buřtcraftu zdar!

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Basturma (asijské sušené maso) – foto návod Pravý lesní čaj Zavařované jelení maso Jätkänkynttilä – vše o finské svíci Potrava z našich luhů a hájů V. – Lýko Potrava z našich luhů a hájů IV. – Káva / nekáva Potrava z našich luhů a hájů II. – Listy Potrava z našich luhů a hájů I. – Žaludy Potrava z našich luhů a hájů – Úvod Energetická bomba vlastníma rukama! Káva z pampelišek – foto návod 11 způsobů vaření v přírodě