Podle Thorstena Freie, člena vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU), jejíž vedení nedávno opustila kancléřka Angela Merkelová, je daň na mešity „důležitým krokem“. Pro stanici Deutsche Welle uvedl, že nový poplatek umožní islámu, aby se „v Německu zbavil závislosti na cizích státech“.
Německo v současnosti vybírá církevní daně od praktikujících katolíků a protestantů za účelem financování církevních aktivit. Peníze od věřících vybírá stát a následně je převádí na církevní orgány. Zvláštní daně musí v Německu platit i židé.
Zatímco například v Itálii či Španělsku mohou věřící své peníze raději věnovat na dobročinné účely, Němci tuto možnost nemají.
Vzhledem k tomu, že muslimové podobné daně až doposud platit nemuseli, jsou mešity zcela závislé na darech sponzorů. To ale podle Deutsche Welle dlouhodobě vyvolává obavy, že mešity financují zahraniční vlády a organizace, které se v nich posléze snaží propagovat islámský fundamentalismus. Ten lpí na původních konzervativních ideologických základech.
V poslední době například narůstají obavy z vlivu Turecko-islámské unie pro náboženské záležitosti (DITIB), která je pobočkou tureckého ministerstva pro náboženské záležitosti a v Německu provozuje více než devět set mešit. Ačkoli podle oficiálních údajů žije v Německu mezi 4,4 a 4,7 milionu muslimů, počet praktikujících věřících bude pravděpodobně mnohem nižší.
Muslimský gay se chtěl dát na džihád, srdce mu otevřela liberální mešita |
Také expert na vnitřní bezpečnost a člen koaličních sociálních demokratů Burkhard Lischka potvrdil, že zavedení nové daně by mohlo přispět k osamostatnění německých mešit a mělo by se o něm diskutovat. Myšlenku podpořil i zakladatel progresivní berlínské mešity Seyran Ates. „Vše co komunita potřebuje, by v budoucnu mohli platit její členové,” uvedl Ates.
Církevní daně kromě Německa, Itálie a Španělska vybírají také další evropské země, například Rakousko nebo Švédsko.
Turecký prezident Erdogan otevřel v září mešitu v Kolíně nad Rýnem:
29. září 2018 |
