V rámci oprav za 8,5 milionu korun došlo na vybudování dešťové kanalizace a v prostoru před uličkou Zavražděných vzniklo podzemní popelnicové stání. V ulici, kde sídlí základní umělecká škola, navíc vyrostlo čtyřiadvacet parkovacích míst.

Změnil se i povrch ulice. Namísto asfaltu je podle přání památkářů vyskládaný z kamenných kostiček, podobně jako v nedávno zrekonstruované Jateční ulici.

V souvislosti s uzavřením Židovské také město nechalo na ostrůvku před bývalou poštou na náměstí Krále Jiřího vybudovat nové stanoviště podzemních kontejnerů na komunální odpad.

Opravy ulice využili také archeologové. Ti získali jedinečnou možnost nahlédnout pod povrch starého města. A jejich očekávání se naplnila. Ve výkopu jim před očima ožívaly dějiny historického sídla.

Objevili zde například unikátní dřevěný vodovod či kanalizaci. Historické „inženýrské sítě“ by mohly pocházet už ze 14. století. Přesnější dataci určí dendrochronologický rozbor.

Další výzkumy ukázaly, že kromě nejstarších dřevěných skládaných kanálů na splašky ukrývá Židovská ulice i původní barokní zděnou kanalizaci. Modernější typ má cihlovou klenbu a dno vyskládané z říčních oblázků.

Podle archeologů vede z ulice Dlouhá a s největší pravděpodobností pokračuje na náměstí Krále Jiřího, kde se stáčí do Kamenné. Tudy pak zřejmě směřuje k řece Ohři. Jak řekl archeolog Muzea Cheb Michal Beránek, tento typ kanalizace Chebští stavěli s největší pravděpodobností v době výstavby či přestavby pevnosti, tedy v závěru 17. či v 18. století.