Život má dlaň a taky pěst. Kameraman, fotograf a znalec jičínské historie Petr Volf o tom ví své
Petr Volf se narodil v roce 1940 v Jičíně, na filmové akademii múzických umění, kam byl přijat až po neuvěřitelných peripetiích spojených s tehdejším režimem, vystudoval obor kamera u docenta Šmoka. Po absolutoriu v roce 1965 působil na katedře kamery jako asistent.
Fotograf a kameraman Petr Volf spojil svůj profesní život s Krátkým filmem Praha, kde za třicet let natočil na tři stovky filmů. Jeho zásadní tvorba ale vznikla po roce 1985, kdy se seznámil s Milanem Maryškou a Jaromírem Štětinou. A v této nové filmařské konstelaci natáčel na Špicberkách a na Sibiři, v odlehlých končinách Sovětského svazu.
Vznikly dokumentární snímky nejen o přírodě, ale i o starověrcích, o gulagu, o těžbě zlata na Kolymě.
Jako režisér natočil asi deset filmů, mj. portréty osobností (Josef Páleníček, M. V. Kratochvíl, Vilém Závada), hudební a taneční náměty a film o sběratelích starých automobilů. Znalec jičínské historie působil na přelomu 20. a 21. století i jako radní a zastupitel v Jičíně.
V posledních letech se zabývá fotografií a vystavuje krajiny z Arktidy, Irska, Francie a Podkrkonoší, fotografie automobilů, i komentované obrázky ze starých alb.
„Snažím se napsat rodinnou kroniku, která bude pandánem toho, co v sedmidílných pamětech napsal můj otec. Některé věci zamlčoval, protože nebylo vhodné o nich v té době mluvit na veřejnosti. Já to porušuju a protože jsem kameraman, vkládám do textu fotografie, které oživují situaci," říká Petr Volf.
„Točili jsme taky instrukční filmy. Například jsem udělal výrobní postup, jak zapálit tank: kramlí prorazit sud, Rudé právo zapálit, strčit do toho pramínku nafty a za chvíli tank hoří. A to udělali lidi v roce 1968 u nákladního auta, které stálo před Ćeským rozhlasem. Netušili ale, že ten náklaďák je plný munice. Já jsem měl právě puštěnou kameru, když to všechno vybuchlo," doplňuje Petr Volf, který v závěru roku 2018 převzal Cenu města Jičína. Ta se uděluje od roku 2007 na základě nominací od občanů.
Kameraman a fotograf Petr Volf dnes s nadsázkou říká, že ke stáru mu zbyl už jen vztah k přírodě, veteránům a psům. Je to ale opravdu jen nadsázka, protože má krásně rozvětvenou rodinu. Je mu oporou a dává mu prostor k tomu, co ho teď nejvíc těší, a to je práce s fotografií.
S Petrem Volfem se sešla redaktorka Vlaďka Wildová v přízemí jeho rodného domu v Jičíně, v Kavárně 39:
Související
-
Je hotová studie na opravu Masarykova divadla v Jičíně. Má zpátky získat svůj historický vzhled
Studie na rekonstrukci jičínského Masarykova divadla je hotová. Přestavba se týká téměř všeho a celkové náklady by se měly dostat až ke 200 milionům korun.
-
Rýsuje se nová podoba městského informačního centra v Jičíně. Co zajímavého pro turisty chystá?
Dělníci už sestavují nový nábytek a vybavení v jičínském městském informačním centru. Staronové prostory na Valdštejnském náměstí mají za sebou kompletní modernizaci.
-
Balbineum je nový dům, který se rozhodli vystavět ve staré jezuitské koleji v Jičíně
ezuitskou kolej v Jičíně dal postavit na začátku 17. století vévoda Albrecht z Valdštejna. Od roku 1990 areál chátral a město pro něj hledalo využití.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
