Před pár týdny absolvovala školení Příprava občanů k obraně státu (zkráceně Pokos) na Krajském vojenském velitelství ve Zlíně. Společně s dalšími devatenácti kantory ze základních a středních škol na Valašskomeziříčsku a Rožnovsku si z něj Markéta Grůzová odnesla řadu informací. Jenže s tím, jak je předat žákům, už si musejí učitelé poradit sami.
„Kolegyně byla na podobném školení u hasičů, takže na to musíme sednout a někam to všechno zapracovat,“ popsala Grůzová, která učí na ZŠ Videčská v Rožnově pod Radhoštěm.
Informace se ve výuce základních škol prolínají hned několika předměty.
„Teorii jsme dostali do občanské výchovy, výchovy ke zdraví nebo třeba i do češtiny,“ vysvětlila Grůzová.
Princip je na papíře jednoduchý: armáda proškolí učitele, ti pak žáky. „Víme, že je to pro učitele práce navíc. O zavedení branné výchovy do škol se sice uvažuje, ale zatím neexistuje,“ řekl mluvčí Krajského vojenského velitelství Zlín Martin Hejsek.
Podílet se na obraně státu je však pro jeho občany povinnost, což nezaniklo ani s profesionalizací armády. A proto se nyní improvizuje.
Vojáci už mají plný kalendář
Teorie v tomto případě znamená vše od základních informací o vlasti, představitelích státu až po památná místa v zemi.
Žáci se postupně dozvídají o povinnostech a právech jednotlivce, o tom, co je armáda a co znamená válečný konflikt. S tím vším si zkušený učitel poradí. Prolínat se to může mnoha předměty v různých ročnících.
Školáci díky tomu lépe pochopí souvislosti, pro učitele je to ovšem výrazně náročnější. K dispozici mají příručku ministerstva obrany, v níž jsou potřebná témata, nebo třeba pracovní listy.
Na všechno pak navazují takzvané branné dny. Ty už pořádá armáda přímo pro konkrétní školy, podobu pravidelných akcí nemají.
Vojáci jezdí do škol, které je pozvou. Vždy to přitom musí být ve velkém časovém předstihu.
„Nestihli jsme se přihlásit do konce září, takže pro tento školní rok už nemáme šanci,“ řekla Grůzová. Konec září je přitom pro školy šibeniční termín.
Ani tam, kde branný den přece jen stačili zajistit, ještě nemají vyhráno. Musí pro něj vyčlenit čas z výuky. I to je pro školu komplikované. Přesto mají vojáci už nyní plný kalendář. K praktickým ukázkám potřebují jen tělocvičnu, všechno ostatní přivezou s sebou: zbraně, uniformy, chemické masky.
„Děti reagují velmi vstřícně. Někdy říkají, že to znají z počítačových her, ale v reálu je to něco úplně jiného,“ usmívá se Hejsek.
Vozí s sebou i laserovou střelnici s maketou samopalu, žáci si tak mohou vyzkoušet střelbu na cíl.
Jejich program je postavený tak, aby zaujal hlavně žáky na druhém stupni základních škol a středoškoláky. A navazuje právě na teoretické znalosti, které mají děti znát ze školy.
Děti naučí, jak se zabarikádovat ve třídě před útočníkem
Dvakrát do roka pak organizují velký branný den. To už je celodenní akce zahrnující osm stanovišť. Od vědomostních kvízů přes překážkové běhy po řešení chemického nebezpečí.
„Plánujeme je tak, abychom vystřídali všechny regiony a aby se jich mohlo zúčastnit co nejvíc škol z okolí,“ vysvětlil Hejsek.
Potřebu alespoň základních znalostí zvyšuje i současná mezinárodní situace a nebezpečí teroristických útoků.
„Ještě před pár lety bych řekl, že je to nesmysl. Ale dnes je hrozba reálná kdekoliv na světě,“ zmínil ředitel ZŠ Masarykova ve Valašském Meziříčí Jiří Buksa.
Obranu státu, k níž patří právě i nácvik správných reakcí na teroristický útok, zatím v meziříčské škole nenacvičovali. Teorii mají zařazenou do výuky. Investovali do lepšího zabezpečení školní budovy a nedávno se tady konalo i velké cvičení hasičů, kdy evakuovali jednu třídu.
„Ale jak se před útočníkem s nožem zabarikádovat ve třídě pomocí lavic nebo jak utěsnit okna pro případ chemického útoku, to teprve chystáme,“ dodal Buksa.
