Jen ne jako Harrachov. Frenštát chystá přeměnu skokanských můstků

  6:56
Nechceme, aby naše skokanské můstky skončily v tak zuboženém stavu, jako je to v Harrachově. Zatímco budoucnost areálu v krkonošském lyžařském středisku je hodně nejistá, ve Frenštátě pod Radhoštěm plánují rozsáhlou rekonstrukci.

Skokanský můstek ve Frenštátě pod Radhoštěm. | foto: Z publikace Novojičínsko z nebe

Přitom ještě před rokem frenštátští sportovci bojovali o pozemky na doskočišti, které patřily státu, ale vydražila je soukromá firma.

Sumu nutnou pro využití předkupního práva ve výši zhruba dva a půl milionu korun nakonec uhradilo město s krajským úřadem.

„Většina pozemků je od loňského listopadu v majetku města, v současnosti probíhá zpracování studie modernizace areálu s tím, aby skokanské můstky splňovaly kritéria pro pořádání špičkových závodů,“ nastínil frenštátský starosta Miroslav Halatin.

Komplex čtyř skokanských můstků, pojmenovaný po skokanu na lyžích Jiřím Raškovi, olympijském vítězi z francouzského Grenoble v roce 1968, byl v 70. letech špičkovým zařízením. Největší můstek s umělým povrchem neměl dokonce rovnocennou konkurenci na celém světě.

Bez rekonstrukce se bude skákat maximálně sedm let

„Však také na tehdejší závody Grand Prix přijížděli nejlepší závodníci, byl to vždy svátek,“ připomněl předseda frenštátských skokanů na lyžích Roman Klíma.

Skokanské můstky

  • Areál pro skokany na lyžích stojí v místní části Horečky na pomezí města Frenštát pod Radhoštěm a obce Trojanovice.
  • Postaven byl v letech 1969 až 1973, kdy se konal první závod na velkém můstku.
  • V době vzniku to byl největší můstek s umělým povrchem na světě.
  • Pojmenován je po Jiřím Raškovi, olympijském vítězi z roku 1968.

Jenže to je už minulost. Ačkoliv byl můstek několikrát opravován, parametry na moderní požadavky konání závodů Světového poháru už zdaleka nestačí.

„Bez zásadní rekonstrukce bychom odhadem ještě skákali maximálně sedm let, pak bychom museli skončit,“ upozornil Klíma. I on věří, že se projekt podaří. Byť tuší, že to nebude jednoduché.

Věž půjde k zemi

V první etapě se zaměří právě na velký můstek. „Zjednodušeně řečeno, stávající skokanskou věž necháme zbourat, přičemž nová bude vyšší a trochu se posune,“ popsal.

Tím pádem se změní i odrazová hrana můstku, doskočiště by se však výrazně měnit nemělo. Klíma také bude rád, pokud přestavba umožní skákání na velkém můstku jak v létě, tak i v zimě.

Pokud by projektové a přípravné fáze pokračovaly bez zádrhelu, počítá se v příštím roce se zahájením prací a první závody na novém můstku by se mohly konat někdy v roce 2021.

Harrachov? Velká nejistota

„Chtěli bychom i v době přestavby zachovat srpnový Memoriál Jiřího Rašky. Věž by se bourala až po těchto závodech. Ale přesný harmonogram ještě není schválený,“ poukázal Klíma.

Frenštát se chce projektově připravit na případné využití evropských nebo státních dotací. Náklady se totiž odhadují na více než sto milionů korun.

Bez pomoci kraje a státu to nepůjde

„Finanční náročnost bude konkretizována až v rámci projektu, ale tušíme, že samo město na celkovou úhradu investic nemá kapacitu,“ konstatoval frenštátský starosta.

Areál loni navštívil premiér Andrej Babiš, který podle Klímy slíbil, že pokud Frenštát narovná majetkové poměry, stát jeho snahu o přebudování můstků podpoří.

Město proto hodlá projektově přichystat všechny stavební etapy. Pokud se podaří zajistit financování, tak by se například současná správní budova proměnila na moderní tréninkové centrum.

„Počítáme i s tím, že by tam současně vzniklo muzeum lyžování a skoků na lyžích na Frenštátsku, samozřejmě s hlavní expozicí věnovanou památce Jirky Rašky,“ zmínil Klíma nejznámějšího českého skokana na lyžích, který zemřel v roce 2012.

Podle bývalého skokanského reprezentanta a současného poslance Jakuba Jandy má Frenštát před Harrachovem velkou výhodu v tom, že se mu podařilo vyřešit pozemkové spory v areálu.

„V úspěch frenštátského projektu hodně věřím, protože velmi nápomocen je i kraj. První na řadě je velký můstek, ale cílem zůstává zejména to, aby mladí skokané na lyžích mohli trénovat a závodit na moderních sportovištích,“ konstatoval Janda, který v roce 2006 jako dosud jediný Čech vyhrál Světový pohár.

Autor: