O zoo měl tehdy zájem Ornitologický spolek. Založil jakýsi ptačí koutek na Perštýně už v roce 1895. Ale chtěli ho rozšířit a ideálním místem byl městský park v Lidových sadech.
„6. srpna 1904 žádá spolek městskou radu, zda by nemohl založit zoo a o dva dny později získává kladnou odpověď. A už v září byla zahrada otevřena veřejnosti,“ upozornil Julius Jankovič, jeden z badatelů libereckého spolku Rodokmen.biz. Zoo vyrostla za dnešním Labutím jezírkem.
„Provoz zoo podporovalo město, vydávali se i sponzorské karty, předchůdci ročních permanentek,“ dodal.
Nové logo ke 115 letům zoo
Vstupné se objevuje až v roce 1909, které tehdy činilo asi dvacet haléřů. Ty za návštěvu zoo v tomto roce zaplatilo dvacet tisíc lidí. V roce 1911 navštívilo zoo čtyřicet tisíc lidí a o dva roky později už v ní žilo 110 kusů ptactva a sto třicet kusů další zvěře, například opice, dikobraz, pštrosi, prérijní pes, pumy, levhart či karpatští medvědi nebo buvol.
Za zmínku stojí i inovace, kterou zoo prošla. Byla jí hlavně změna prohlídkového okruhu. Do roku 1913 si mohli návštěvníci prohlížet zvířata pouze zvenčí, kdy procházeli podél ohrady postavené kolem dřevěného domečku. „Pak už mohli zvěř pozorovat zevnitř,“ podotkl Jankovič.
Za války přišlo i padesát tisíc lidí ročně
Zoo se dařilo i v období první světové války, a to hlavně díky podpoře města. V roce 1912 byla návštěvnost okolo padesáti tisíc lidí.
Když hledali badatelé důkaz o tom, že zoo byla založena v roce 1919, neobjevili nic. „Žádnou zakládací listinu jsme nedohledali. V tomto roce se nic významného neudálo. Dokonce i prvního ředitele měla zoo až v roce 1929. Stal se jím Erich Sluwa, který byl od roku 1919 jen jejím správcem. A právě on ve svých brožurách do určité míry zkresloval skutečný vznik a historii liberecké zoo. Chtěl vytvořit zahradu s jiným konceptem, než jeho předchůdci,“ zmínil další z badatelů Martin Šulc.
Závěry spolku byl překvapen i ředitel zoo David Nejedlo. „Měli jsme připravený stoletý příběh o budování koncepce zoo, ale postupně pod tíhou nových informací jsme si řekli, že se přiznáme k celé její historii,“ uvedl.
Nicméně o velkolepé oslavy, které zoo chystala původně ke stoletému výročí, návštěvníci rozhodně nepřijdou. Zahrada vydá suvenýrovou eurobankovku, poštovní známky, chystá únikovou hru, putování po historických místech i výstavy, třeba novoročních přání od akademického malíře Jiřího Dostála.
Vyvrcholením pak bude vydání knihy o historii zoo, na níž zahrada spolupracuje právě s badatelským spolkem Rodokmen.biz a spisovatelem a novinářem Miloslavem Lubasem.
