Student Matěj Hejda přišel na to, jak pomocí speciálního bezobjektivového mikroskopu docílit tomografického (3D) zobrazování. Za svoji diplomovou práci s názvem „Hloubkově rozlišené kvantitativní fázové zobrazování pomocí bezobjektivové interferometrické mikroskopie“ získal čerstvý inženýr cenu prof. Jiřího Zelenky.
Hejda, který začátkem února promoval na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studí TUL, zkoumal rozšíření funkčnosti speciálního druhu mikroskopu, který ke zvětšování nepotřebuje optické čočky (tzv. lensfree interferometric microscope – LIM) – místo analogového objektivu využívá numerické výpočty a počítač: „Základní koncept mikroskopu byl navržen v barcelonském institutu ICFO již před mým příchodem a já jsem do projektu ze začátku nastoupil, abych pomohl s vývojem plnohodnotného, automatizovaného prototypu,“ říká Matěj Hejda. Po šesti měsících práce na prototypu se rozhodl si stáž ve Španělsku prodloužit a pokusit se – formou diplomové práce – o rozšíření zobrazovacích schopností mikroskopu LIM do oblasti tomografického zobrazování, které se rovná 3D zobrazování.
Výsledky práce představují první demonstraci tomografického zobrazování pomocí LIM
Výsledkem je vysoce kompaktní prototyp zařízení, který se snadno přenáší a jeho měřicí schopnosti byly úspěšně ověřeny např. pro rychlou detekci několika specifických protilátek v krvi pacientů v nemocnici. „Ve své diplomové práci jsem navrhnul, implementoval a na reálných vzorcích úspěšně otestoval postup pro zvýšení rozlišení mikroskopu a několik metod pro rozlišování 3D rozmístění měřených struktur,“ popisuje Hejda a dodává: „Výsledky práce tak představují první demonstraci tomografického zobrazování pomocí LIM, a tím i první krok k novým aplikacím, např. pro optická datová úložiště.“
Užitečný bude nejen v biomedicíně
LIM je výjimečný tím, že dokáže zobrazovat průhledné i neprůhledné struktury o velikosti mikronů a tloušťce pouhých několika nanometrů, bez potřeby využití laseru nebo optických čoček. Schopnost získat informace o třírozměrném rozložení fázových objektů v objemu vzorku umožňuje využití tohoto mikroskopu v nových vědeckých i průmyslových odvětvích, například biomedicínském zobrazování, datových úložištích na bázi skla nebo monitorování defektů v optických elementech.
Cena profesora Jiřího Zelenky je na Technické univerzitě v Liberci udělována od roku 2006 vynikajícím studentům za mimořádné doktorské a magisterské práce s významným vědeckým přínosem.
Barbora Jónová
Další články v rubrice
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...