Kendik vytrvale odmítá zaplatit za licenci k autorským právům hudebních děl, která zněla během otvírací doby v jeho prodejně. Na výzvy ochranného svazu před započetím soudního jednání nereagoval.
Krajský soud v Liberci posuzoval dobu mezi červnem a prosincem 2017. Když kontroloři z Ochranného svazu autorského (OSA) skrytě natáčeli v obchodě, hudba hrála ze dvou desítek reproduktorů. Na videonahrávkách pouštěných u soudu zněla například píseň Michala Tučného otextovaná Zdeňkem Rytířem.
Podle rozsudku musí Alexandr Kendik žalobci zaplatit 21 tisíc korun plus 8,5 procenta úroků z prodlení. A také jedenáct tisíc korun za právní zastoupení.
„Soud prokázal, že tu došlo k užití chráněných autorských děl, pro něž je vyžadován souhlas autora, tedy licence. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je zástupcem tohoto autora respektive dědiců tohoto autora (Zdeňka Rytíře, pozn. redakce). A není sporu o tom, že dílo bylo zpřístupněno veřejnosti formou rozhlasového zařízení,“ zdůvodnil rozsudek soudce krajského soudu Vladimír Foldyna.
„Je to jako platit za dýchání vzduchu“
Rozsudek ale ještě není pravomocný. Podnikatel s ním nesouhlasí a bude se odvolávat. Tvrdí, že za licenci platit nemusí. Kauzou se bude zabývat vrchní soud.
„Hudba tam není skoro slyšet, drnčí do toho vozíky. Nijak nám nepomáhá v prodeji, nezvyšujeme si tím zisk. A jde nám i o princip. Je to jako platit za dýchání vzduchu. Přijde mi, že OSA jen shání peníze, aby mohla díky nám živit armádu úředníků. Nikdo přitom neví, jak a komu se pak ty peníze vyplácí. To všechno musíme my podnikatelé utáhnout,“ tvrdí Alexandr Kendik.
„Za veřejné šíření hudby by se mělo platit, pokud nese hospodářský prospěch. Ten tu ale není. Na některé ostatně působí hudba pouštěná v prodejně pozitivně, na některé negativně,“ řekl Kendikův právní zástupce Rudolf Vaněk.
Poukázal na to, že kvůli pouštěné hudbě sáhli v prodejně k experimentu. Loni v červenci byl obchod měsíc bez rozhlasu. Porovnávaly se tržby za stejné období předchozího roku, kdy v prodejně hudba hrála. „Výsledky byly totožné. Plyne z toho, že to u nás nemá žádný komerční význam. Kvalita hudby je navíc kvůli nejrůznějším zvukům mizerná. Nemůže to zákazníky ovlivnit,“ uvedl Kendikův advokát Vaněk v závěrečné řeči. Podle něj navíc nikdo nechodí do prodejny Dunaj kvůli poslechu muziky. Ta tam ostatně hrála i v den soudu.
Soudce: Komerční efekt není zcela prokázaný
Dá se předpokládat, že „kauzou Dunaj“ se bude zabývat i Ústavní soud. „Ústavní soud řekl, že je potřeba tyto případy posuzovat individuálně,“ naznačil obhájce Vaněk.
I soudce Foldyna připustil, že komerční efekt není v tomto případě zcela prokázaný. Ačkoliv se k němu přiklonil.
„I když hudba jen podmalovává prostředí, je to jeden z faktorů, který má vliv na volbu a chování lidí. Stejně jako třeba čistota. Vytváří příznivější prodejní prostředí. Má potenciál rozhodnout o tom, jestli tam někdo přijde znovu,“ prohlásil soudce Foldyna.
Kvůli svému postoji se podnikatel Kendik ocitl před soudem už dříve. Soud mu uložil za licenci zaplatit. I touto kauzou se bude zabývat vrchní soud.
