Sprinteři ladí na Jokohamu
Česká sprinterská štafeta se skvěle prezentovala již v průběhu loňské sezóny. Na Memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově zaběhla čas 39.16, čímž se pohodlně kvalifikovala na mistrovství Evropy v Berlíně. Následně svůj výkon zlepšila na Memoriálu Josefa Odložila v Praze, když zaznamenala 38.99. Sezónní maximum pak zaběhla v ten nejlepší možný okamžik, kterým byl rozběh na evropském šampionátu v německé metropoli. Mezi osmičku nejlepších naše sestava postoupila časem 38.94 a za národním rekordem legendární čtveřice Jaroslav Matoušek, Juraj Demeč, Jiří Kynos a Ludvík Bohman zaostala o pouhých dvanáct setin.
První vrchol tohoto roku čeká naši mužskou sprinterskou štafetu již za několik týdnů v japonské Jokohamě, která hostí mistrovství světa štafet. Odtud by se naši borci rádi kvalifikovali na světový šampionát v katarském Dauhá, což nebude snadná mise. V Jokohamě se musí umístit do desáté příčky. Momentálně piluje kvartet Jan Veleba, Zdeněk Stromšík, Dominik Záleský a Jan Jirka společně se svými trenéry předávky v portugalské Madeiře.
Úspěchy se však nezrodily ze dne na den. Je za tím několik let tvrdé práce, což potvrzuje i hlavní trenér reprezentační sprinterské štafety Petr Habásko. „Historie současné štafety sahá až do roku 2012, kdy Honza Jirka a Zdeněk Stromšík pod vedením Jaroslava Vlčka běželi na juniorském MS. Zde se odstartovala společná příprava současných českých sprinterů. Přes několik týdenních kempů v Nymburce a po dvou úspěšných evropských šampionátech do 22 let v Tampere 2013 a především v Tallinnu 2015, kde česká štafeta získala stříbro, jsme i díky podpoře šéftrenéra Tomáše Dvořáka absolvovali společně i rozhodující část přípravy na letní sezónu v Nymburce a na Tenerife, což nakonec neslo ovoce v podobě dvou časů pod 39 vteřin a postupu do finále ME v Berlíně.“
„Nejsnazší“ cesta pro české sprintery k účasti na mistrovství světa v Dauhá nebo následných olympijských hrách v Tokiu je právě prostřednictvím štafety. V tom mají jasno závodníci i trenéři. Jelikož se loňský model společné přípravy osvědčil, podobný zvolili i pro tento rok s tím, že první vrchol přijde již v květnu na mistrovství světa štafet v Jokohamě. „Společná příprava je cestou k lepším časům. To si uvědomují všichni zúčastnění trenéři. Jedinou šancí kvalifikace na velké mezinárodní akce je uspět na MS štafet v japonské Jokohamě v brzkém květnovém termínu. Dvě společná soustředění v teple jsou tak jedinou možností, jak vyladit formu a předávky na datum 11. května,“ dodává Habásko.
Jako první místo pro svůj tréninkový kemp vybrali sprinteři portugalský ostrov Madeira, který je pro naše atlety novou tréninkovou destinací. „Madeiru si vybrali tak trošku naši kluci, ale volba to byla díky prostředí a podmínkám výborná. Nové a neokoukané prostředí funguje i jako teambuilding dokonale,“ uznává.
Poodhaluje také na co se momentálně na Madeiře v tréninku zaměřují. „V sestavě Stromšík, Veleba, Jirka a Záleský absolvujeme takřka Každý den společné rozcvičení, tedy klus a rovinky ve dvojicích nebo čtveřici a v různém tempu. Ač je stále ještě březen, teplého počasí využíváme dvakrát v týdnu k nácviku předávek. Zaměřili jsme se především na vypilování techniky a rychlosti jednotlivých předávek a také na přesnost výběhu.“
Suverénně nejzkušenějším členem štafetové sestavy je Jan Veleba. Sprinterský matador je reprezentační oporou už více než jednu dekádu. Se štafetou si zaběhl například evropské finále v roce 2012 v Helsinkách. Největší zklamání své bohaté kariéry pak prožil na loňském mistrovství Evropy v Berlíně, kde se naší čtveřici podařilo postoupit mezi osmičku nejlepších. Do finálového závodu ovšem neodstartovala, jelikož Honzu postihly svalové potíže již ve chvíli, kdy za něj nemohl nastoupit náhradník. Pro bývalého českého rekordmana na stovce jsou momentálně štafety prioritou. Po účasti na pěti evropských šampionátech pod otevřeným nebem a třech v hale by se rád podíval i na mistrovství světa a případně i olympijské hry. Na Madeiře ovšem není pouze v pozici závodníka, ale i trenéra. Pod jeho křídly se momentálně připravují další členové reprezentační štafety Dominik Záleský a Vojtěch Kolarčík. „Já a Dominik už se v přípravě momentálně nacházíme ve fázi kvality. Díky tomu, že jsme ukončili halovou sezónu poměrně brzy, mohli jsme dříve udělat objem a nyní už jsou na řadě kvalitní tréninky, které by měly vyvrcholit na závěrečném soutředění na Tenerife. Formu chceme načasovat právě k mistroství světa štafet a tomu podřizujeme i celou přípravu. Na Madeiře je úžasné prostředí. Stadion je v údolí mezi krásnými zelenými vrcholky a zázemí je také dostačující,“ pochvaluje si.
To Dominik Záleský se v reprezentační štafetě zatím stále ještě rozkoukává. Jejím stálým členem se stal až v loňské sezóně, kdy vylétl jako kometa. Dařilo se mu zejména v hale. V létě pak přišla série svalových zranění. Ta ho trápila i v průběhu letošní halovém sezóny, a proto se ji rozhodl ukončit dříve a soustředit se na letní přípravu. „Po halové sezóně jsem se konečně dal už téměř do kupy. Za pomoci fyzioterapeutů stále pracuji na tom, abych byl na sezónu stoprocentně připraven. Jedním z důvodů, proč jsem předčasně ukončil halovou sezónu, byly právě štafety, jelikož v nich máme větší šanci se kvalifikovat na mistrovství světa nebo olympijské hry. Štafety mě navíc moc baví. Prostředí na Madeiře si nemohu vynachválit. Je tu nejkrásnější stadion, jaký jsem zatím viděl. Příprava jde podle plánu a máme v týmu super atmosféru,“ dodává.
Na Madeiře nechybí ani Zdeněk Stromšík. I on je už štafetovou stálicí. Loni měl životní sezónu, když se mu v Táboře podařilo časem 10.16 překonat národní rekord na stovce. Na mistrovství Evropy pak postoupil do semifinále. Totéž se mu podařilo i letos na halovém evropském šampionátu. Příliš času na odpočinek po halové sezóně neměl. Velmi záhy se pustil do letní přípravy. „Je to náročně především v tom, že musíme zvládnout větší objem kilometrů, abych stihl být vyladěný na MS štafet. Tím pádem jsou tréninky náročnější. Po HME jsem měl pět dní volna, takže nějaký prostor k odpočinku tam byl. Každopádně jsem rád, že se trenéři domluvili na společném soustředění a myslím si, že to bude ku prospěchu věci a štafeta se spolu víc sžije. Prostředí na trénink je každopádně nejhezčí, jaké jsem kdy zažil,“ potvrzuje slova svých kolegů.
Také Honza Jirka je stabilní oporou reprezentační štafety již od mládežnických kategorií. Má ve své sbírce například štafetové stříbro z mistrovství Evropy do 22 let v Tallinnu 2015. Ač je pro něj hlavní disciplínou dvoustovka, ve které vybojoval v Tallinnu bronz, směrem ke štafetě se snaží v letošním roce ještě více zapracovat na rychlosti. „Soustředění probíhá velice dobře. Trénink předávek se nám daří nad očekávání a forma se posouvá tak, jak si s trenérem představujeme. V hale jsme se zaměřili hlavně na šedesátku, což pro mě byla velká změna, ale udělali jsme to především kvůli zlepšení startu a rychlosti. Věřím, že se to povedlo. Na Madeiře panuje velice příjemné počasí a krásné prostředí je pro nás všechny příjemnou změnou,“ sdílí nadšení z nové tréninkové destinace. „Do Jokohamy se pojedeme poprat o umístění v první desítce, která si zajistí postup na mistrovství světa. To by pro nás byl obrovský úspěch a věřím, že není nereálný,“ dodává svěřenec Petra Habáska.
Na Madeiře se budou naši sprinteři připravovat do 25. března. Po kratším pobytu v Praze se pak přesunou na Tenerife, kde absolvují v termínu 8. – 26. dubna závěrečný kemp. Tam už se k osvědčené čtveřici připojí také náhradníci Vojtěch Kolarčík a Jiří Kubeš. Chybět bude jen Pavel Maslák, jenž pro svou přípravu volí tradičně Jihoafrickou republiku. Co se týká sprinterské štafety, v Jokohamě by měl plnit roli náhradníka. „Po návratu z Madeiry budeme necelé dva týdny v Praze. Na Tenerife pak strávíme dva a půl týdne. Všichni se podřizují společnému cíli a brzkému tréninku, takže sprinteři jsou teď již v polovině března ve slušné rychlostní formě, což nám umožní se na Tenerife věnovat finální přípravě. V plánu je pět tréninků předávek a několik rychlostních testů. Všichni ukazují na tréninku slibnou formu,“ uvádí Petr Habásko.
Česká sprinterská štafeta doufá nejen v účast na mistrovství světa v katarském Dauhá, ale také sní svůj olympijský sen a její trenér nepochybuje o jejím potenciálu. „Myslím, že současný model přípravy je ten správný. Není jiné cesty, jak ve štafetách uspět a tito kluci zvolili dobrý směr. Až se k nim přidá generace juniorů, kteří loni uspěli pátým místem na MSJ, bude tento výběr ještě silnější. Svět totiž nespí a ač byly loňské časy vynikající, řadí nás momentálně na 24. místo na světě. Uspět v Jokohamě bude velmi těžké, ale každá i sebemenší šance se musí využít.“
