Hlavní výhodou tepelných čerpadel je úsporný provoz a pohodlné ovládání. Jak si však stojí tepelné čerpadlo ve srovnání s dalšími způsoby vytápění?
Pro pořádek ale ještě pár slov na úvod. Tepelné čerpadlo pracuje vlastně na principu ledničky. Tedy vlastně obráceně. Odebírá teplo zvenčí (vzduchu, země anebo vody) a předává ho do domu – buď klasickými rozvody v podobě radiátorů, podlahového vytápění, anebo ventilátory. A proč že jsou dnes tepelná čerpadla populární? Jde velmi komfortní a poměrně ekologický způsob vytápění. Pro získávání tepla využívá tepelné čerpadlo obnovitelné zdroje energie. Zjednodušeně řečeno: asi 75 % energie získává z obnovitelných zdrojů a 25 % z elektrické sítě.
Cenu tepelného čerpadla včetně montáže můžete zjistit díky kalkulačce od Woltair.cz
ReklamaVýhody tepelných čerpadel?
- levnější provoz
- nenáročné na prostor
- využití obnovitelných zdrojů energie – z ekologického hlediska šetrné zařízení vůči životnímu prostředí
- snadná obsluha, nenáročná údržba
Jeho výhody shrnuje David Šafránek z firmy Stiebel Eltron: „Vyzdvihnul bych hlavně jeho velmi levný provoz při vytápění, v dnešní době naprostou bezhlučnost a dlouhou životnost, která přesahuje 20 let. Návratnost se oproti jiným typům vytápění pohybuje zhruba mezi 5 až 8 lety.“
Problémem může být hluk
I přes tvrzení Davida šafránka může být problémem hluk, hlavně v případě populárních tepelných čerpadel typu vzduch-voda. Jak ho minimalizovat radí projektant TZB Martin Cakla: „Důležité je vhodně umístit venkovní jednotku (pokud je instalována) a při výběru vsadit na kvalitní typ tepelného čerpadla s regulací otáček. V domě pak čerpadlo umístit do odhlučněného prostoru, který buď zvukově izolován anebo umístěn mimo obývané prostory,“ doporučuje Cakl.
Kdy se vyplatí tepelné čerpadlo
Tepelná čerpadla doporučují odborníci do novostaveb nebo do starších, zrekonstruovaných domů, často se používají také do pasivních domů, kde se starají o vytápění a hlavně o ohřev teplé vody. Jsou tedy vhodná do objektů, které již mají vcelku dobré tepelně-technické vlastnosti. Starší dům bez izolace se vyplatí nejdříve zateplit, než se pustíte do pořizování tepelného čerpadla. Investovat byste totiž museli do výkonnější jednotky, která je pochopitelně dražší. Vyplatí se zkrátka postupovat tak, abyste peníze zbytečně nemuseli „vyhazovat oknem“.
Kdy se může tepelné čerpadlo vyplatit? Když to vezmeme hodně zjednodušeně – oproti vytápění elektřinou dokáže tepelné čerpadlo ušetřit až dvě třetiny nákladů. Pokud tedy elektřinou protopíte třeba 50 000 korun ročně, může úspora u tepelného čerpadla znamenat třeba až 33 000 korun ročně. Pokud zvažujeme tepelné čerpadlo za 200 000 korun, návratnost vychází okolo 6 let.
V případě nízkoenergetických či pasivních domů ale vychází návratnost pořizovacích nákladů hůře. Třeba u standardního rodinného domu s podlahovou plochou 170 m2 a tepelnými ztrátami 7 kW vychází náklady na vytápění elektřinou asi na 20 000 korun ročně, s tepelným čerpadlem by úspory mohly být asi 13 500 korun za rok. A návratnost? S čerpadlem za 200 0000 korun se částka uspořená při provozu vrátí až za 15 let.
Finální bilanci ale ovlivňuje třeba i růst cen energií, ceny za servisní práce a další. „Vždy jde zkrátka o uvážení v rámci konkrétní stavby, kdy investor s projektantem zvažují okolnosti instalace čerpadla, porovnávají další druhy možných zdrojů vytápění (pokud přichází v daném místě v úvahu) a všechny další faktory,“ vysvětluje Martin Cakl.
A koneckonců, pořízení tepelného čerpadla dnes není zdaleka už jen o jeho finančních výhodách. Pokud prostě fandíte pokroku a životu s minimálním dopadem na životní prostředí, osloví vás hlavně už samotná technologie, která snahu o šetrnost nezapře.
Na trhu narazíte na čtyři základní typy tepelných čerpadel. Každé z nich má svá pro a proti, pojďme je trochu prozkoumat.
Tepelné čerpadlo země-voda
Teplo získává ze země – buď zhlubinného vrtu anebo plošného kolektoru. Plošný kolektor vypadá tak, že vám firma pod povrch zahrady zakope plastové hadice s nemrznoucí směsí. Teplo odebírá kolektor z vrchní vrstvy zeminy, kde se akumuluje sluneční energie – pro tento typ čerpadla tedy potřebujete mít dostatečně velkou zahradu. V létě zas tento systém můžete použít k ochlazování vzduchu jako klimatizaci. Investiční náklady jsou u tohoto řešení vyšší, ty provozní ale až o 30 % nižší než u čerpadla vzduch/voda.
Tepelné čerpadlo voda-voda
Pokud máte za domem rybník anebo teplejší vodní tok, je tato varianta přímo pro vás. Tepelné čerpadlo odebírá teplo z vody, která se čerpá do výměníku a poté se vrací zpět. Za pořízení dáte méně, než u čerpadel země/voda, na druhou stranu je ale tento systém náročnější na údržbu. Ideálně se hodí například do provozů, kde vzniká nějaké odpadní teplo.
Tepelné čerpadlo vzduch-voda
V současnosti asi nejpoužívanější typ tepelných čerpadel získává teplo z venkovního vzduchu. Jeho velkou výhodou je snadná instalace a to, že se vejde i tam, kde nejsou prostorové možnosti tak velké, takže se hodí i do rekonstruovaných domů. Vstupní investiční náklady jsou nižší než u systému země/voda, na druhou stranu ale počítejte s vyššími náklady na provoz. Určitým rizikem je tu vyšší hlučnost, i když dnes se výrobci snaží, co můžou, aby hlučnost byla co nejnižší.
Venkovní jednotky tepelných čerpadel typu vzduch-voda většinou moc parády neudělají a je dobré je instalovat na nějaké skryté místo. (Foto: cerpadla-ivt.cz) 
Venkovní jednotka potřebuje dobrý přístup vzduchu. (Foto: cerpadla-ivt.cz)
A do jakých podmínek se tento typ nejvíc hodí? „Tepelná čerpadla vzduch – voda se dávají hlavně tam, kde dopředu nevíme, jak bude vypadat chod domu. Může klidně dojít ke skokové změně spotřeby teplé užitkové vody (třeba se změní počet lidí v domácnosti) a tepelnému čerpadlu vzduch/ voda to nevadí. Vzduchové tepelné čerpadlo se velice hodí pro rodinné domy s bazény, kde levně vyhřívá bazénovou vodu,“ vysvětluje David Šafránek.
Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch
To funguje stejně jako vzduch/voda, až na to, že vnitřní jednotka nemá tepelný výměník vzduch/voda, ale trochu větší výměník typu chladivo/vzduch, odkud se vzduch rozvádí do celého domu pomocí vzduchotechniky. Teplotu v každé místnosti je pak možné ovládat zvlášť. V létě můžete systém použít jako klimatizaci, mínusem je na druhou stranu to, že jím nemůžete ohřívat užitkovou vodu.
Topný faktor tepelného čerpadla |
| Topný faktor je ukazatelem energetické účinnosti tepelného čerpadla. Je to poměr mezi vyprodukovaným teplem (teplem dodaným do topného systému) a spotřebovanou energií (množství elektřiny pro pohon tepelného čerpadla, resp. kompresoru tepelného čerpadla). Pro topný faktor se užívá zkratky COP (Coefficient of performance). Topný faktor patří mezi bezrozměrné veličiny, je tedy vyjádřen číslem. Nejčastěji se hodnota topného faktoru pohybuje v intervalu 4 až 6. Hodnota topného faktoru závisí na vstupní a výstupní teplotě, typu kompresoru a dalších parametrech. Většinou platí, že tepelná čerpadla typu země-voda či voda-voda mají lepší COP než zařízení typu vzduch-voda. Hodnota COP udáváná výrobci většinou platí pro průměrné podmínky (určitá venkovní teplota a specifická teplota výstupní vody). Jde tedy o teoretickou hodnotu, reálný, tzv. roční topný faktor bývá nižší. Pokud má např. tepelné čerpadlo topný faktor 4, znamená to, že dokáže vyprodukovat 4 x více tepla, než kolik je třeba dodat elektrické energie pro jeho provoz. V praxi platí, že čím je vyšší topný faktor, tím je vyšší i účinnost tepelného čerpadla. |
Čtyři typy, čtyři různá řešení. Je možné říct, které z nich se nejvíce hodí do našich podmínek? Stále populárnější jsou u nás tepelná čerpadla získávající tepelnou energii ze vzduchu. Jejich výhodou je to, že instalace není tak náročná jako u zemních čerpadel. „Jediné čím jsme u vzduchových tepelných čerpadel omezeni, je venkovní teplota, kdy při cca -20°C je nutné přepnout na elektrokotel, který by měl být součástí každého systému s tepelným čerpadlem,“ vysvětluje Dita Černá. Jeden jediný typ tepelného čerpadla ale vyzdvihnout nelze „Záleží na možnostech a požadavcích uživatele, zda má dostatečný prostor pro zemní kolektor, zda má možnost zemního vrtu a podobně,“ dodává Černá.
Abychom se přesvědčili o tom, zdali tepelné čerpadlo dokáže přinést reálné úspory na vytápění, porovnali jsme různé typy vytápění s tepelným čerpadlem. Podívejte se, jak se liší jednotlivé provozní náklady.
Porovnáváme náklady – tepelné čerpadlo vs. vytápění elektrokotlem
Jak jsme už řekli, oproti vytápění elektřinou může tepelné čerpadlo ušetřit až dvě třetiny nákladů. A pokud doma topíte přímotopy, platí to dvojnásob. Zvlášť, pokud do úvah nad cenami za vytápění elektřinou zahrneme i rostoucí ceny energií. Pokud ceny elektřiny rostou každý rok třeba o 4 %, vzrostou nám náklady u vytápění elektrokotlem z 50 000 na 52 000 korun. U tepelného čerpadla ale na vytápění spotřebováváme jen asi čtvrtinu energie ze sítě, výsledný nárůst ceny tedy pocítíme v celkově menší míře.
Porovnáváme náklady – tepelné čerpadlo vs. vytápění plynem
Zjednodušeně řečeno můžete při vytápění tepelným čerpadlem ušetřit asi polovinu toho, co protopíte plynem. A čím větší pro vás úspora v rámci korun bude, tím víc se vám vyplatí o tepelném čerpadle uvažovat. Co ale pokud budete stávající vytápění plynem chtít vyměnit za vytápění čerpadlem – jde použít dosavadní otopný systém?
Záleží hlavně na tom, na jakou teplotu je vaše otopná soustava dimenzovaná, neboli jaký má teplotní spád. „Všechna kvalitní tepelná čerpadla umí v dnešní době pracovat s teplotou topné vody 60°C. Pokud máte vyšší teplotu topné vody, dají se použít buď vysokoteplotní tepelná čerpadla, anebo se volí kombinace s původním zdrojem tepla, kdy si dané zdroje dopomáhají. Pokud tedy v objektu stačí teplota topné vody do 60°C pro udržení vnitřní komfortní teploty, otopný systém bych nevyměňoval. Pokud ale potřebujete teplotu vyšší, doporučuji otopnou soustavu vyměnit,“ radí David Šafránek.
Porovnáváme náklady – tepelné čerpadlo vs. vytápění tuhými palivy
„Bydlím ve starém domě, který jsme zateplili. 16centimetrový polystyren na silných zdech sice udělá svoje, i tak ale dům nyní spotřebuje asi 120 kWh/m2 ročně. Vytápíme ho sedm let starým kotlem na uhlí a protopíme asi 4 tuny za sezonu. V tuto chvíli bychom neměnili, protože za teplo tak dáme asi jen 10 000 korun ročně. Do budoucna ale nad touto investicí přemýšlíme, přípojku k plynu tu totiž nemáme a nedokážu si představit, že bych i ve stáří tahal uhlí ke kotli,“ říká majitel rodinného domu v západních Čechách.
V porovnání s tepelným čerpadlem jsou u domů vytápěných hnědým či černým uhlím (ne ale koksem) náklady na provoz téměř stejné. „Ze své praxe vím, že pokud lidé přecházejí z uhlí na tepelné čerpadlo, je to hlavně kvůli komfortu, bezprašnosti. Uhlí musíte složit, naložit do kotle, vyvést popel. Lidé však mnohdy chtějí mít vytápění bez práce – třeba celý den pracují a po příchodu chtějí mít doma teplo. Jde prostě o investici do budoucna – dokud ještě vydělávám, můžu si dovolit systém zaplatit, ve stáří je navíc samotná obsluha kotle na tuhá paliva dost náročná,“ vysvětluje odborník na tepelná čerpadla Antonín Atanasovský.
Porovnáváme náklady – tepelné čerpadlo vs. vytápění dřevem či peletkami
Dřevo versus tepelné čerpadlo jsou co do nákladů víceméně na stejné úrovni. U vytápění peletkami je cena sice o něco vyšší, návratnost tepelného čerpadla by ale v tomto případě byla celkem dlouhá. Pokud vytápíte dřevem a jste se svými náklady spokojeni, přesvědčovat vás o tepelném čerpadle zřejmě nemá smysl. Převážit mohou hlavně výhody provozní – u tepelného čerpadla můžete spát bez starostí o to, kam dřevo uložit, jak ho skladovat a bez nutnosti pravidelně ho nosit ke kotli.
