České soudy poprvé umožnily vydání zadržených do Číny, ti se bojí popravy

Podle dostupných informací je to poprvé, kdy tuzemské soudy uvěřily, že vyžádané lidi čeká v Čínské lidové republice (ČLR) slušné zacházení, spravedlivý soudní proces a v případě uznání viny zákonný trest.

Poslední slovo v tom, zda budou Tchajwanci vydáni, bude mít nyní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Vývoj případu však ještě může zvrátit podání ústavních stížností, které zvažují někteří obhájci.

Zatykač na Tchajwance vydal v lednu 2018 Úřad veřejné bezpečnosti ve městě Wu-chan, které je metropolí čínské provincie Chu-pej.

Tamní policisté viní osm mužů z toho, že „od července 2017 založili v Praze organizovanou skupinu, jejíž členové se vydávali za policii Čínské lidové republiky, prokurátory a ostatní představitele státních orgánů ČLR a jiných subjektů, kontaktovali cestou internetové komunikace z nemovitosti v Praze 4 státní příslušníky ČLR žijící v Austrálii, přičemž pod různými záminkami vylákali od kontaktovaných osob převedení peněz na bankovní účty v ČLR“.

Tchajwanci údajně připravili tři poškozené Číňanky v součtu o 16,5 milionů juanů (54 milionů korun) a půl milionu australských dolarů (8 milionů korun).

Zadržení muži vinu odmítají. Tuzemské soudy se shodly, že shromážděné důkazy by i v Česku stačily na to, aby policie zahájila trestní stíhání. Role jednotlivých zadržených v údajném podvodu zatím nejsou jasné. Podezřelé muže by měli vyslechnout až čínští vyšetřovatelé.

O přípustnosti vydání osmi Tchajwanců rozhodl nejprve loni v létě a na podzim Městský soud v Praze. Případ každého z mužů řešil zvlášť. Všichni cizinci si vzápětí podali stížnost. Jejich spisy proto putovaly na Vrchní soud v Praze. Ten kývl na vydání prvních dvou mužů v dubnu, dalších čtyř v květnu a posledních dvou toto pondělí.

„Je mi 22 let a nechci ukončit svůj život. Moji rodiče velmi trpěli, než mě vychovali. Je to už dlouho, kdy jsem je viděl naposledy. Prosím soud, aby mě nevydával do Číny, jinak rodiče už nikdy neuvidím,“ řekl v pondělí v jednací síni Hsu-Lin Cheng.

Podobně hovořil čtyřiatřicetiletý Chung-An Lai. „Situace, v níž jsem, silně stresuje moji maminku, které je 70 let, i mou manželku. Obávají se, že mě už nikdy neuvidí,“ řekl cizinec.

Jemu i ostatním sedmi mužům hrozí v Číně za podvod doživotní vězení. Pokud by byli souzeni v České republice, dostali by maximálně deset let.

„Jako vydat žida do Palestiny...“

Zadržení muži se obávají toho, že budou v Číně drženi za mřížemi v nelidských podmínkách, mučeni, obviněni z dalších zločinů a po nespravedlivě vedeném soudním procesu pro výstrahu popraveni, nebo třeba beze stopy zmizí.

„Od narození jsem vyrůstal na Tchaj-wanu. Tam mi vystavili můj pas i občanský průkaz. Nejsem čínský občan. Mezi Čínou a Tchaj-wanem panuje přes 70 let nepřátelský vztah. Celý svět ví, že v Číně není spravedlivá justice,“ řekl Chung-An Lai. Upozornil na případ zmizelého šéfa Interpolu nebo čínského poradce českého prezidenta Miloše Zemana.

„Což potom, když jste Tchajwanec. V tchajwanském zpravodajství se objevují informace o zmizelých občanech v Číně,“ dodal Chung-An Lai.

Jeho obhájce Michal Zeman přirovnal nevraživost mezi pevninskou Čínou a ostrovním Tchaj-wanem ke známějšímu izraelsko-palestinskému konfliktu.

„Podle mého názoru je vztah mezi Čínou a Tchaj-wanem podobný vztahu mezi Palestinou a Izraelem. V případě vydání hrozí mému klientovi opravdu vážná újma na jeho právech,“ prohlásil advokát.

Argumentoval zprávou českého ministerstva zahraničních věcí, které upozorňuje na nedodržování lidských práv v ČLR. Ještě silnější kritika zaznívá od lidskoprávních organizací jako je Český helsinský výbor, Amnesty International, Human Rights Watch nebo Freedom House.

V Číně je podle nich porušováno právo na spravedlivý proces. Bezpečnostní složky údajně některé obviněné mučí, jejich přiznání si vynucují bitím, týráním a špatným zacházením. Část lidí je vězněna ve speciálních táborech a je jim odpírán kontakt s rodinou či advokátem.

Lidskoprávní organizace upozorňují i na to, že čínský právní systém používá vágní termíny, které mohou být podle potřeby zneužity k obvinění ze separatismu, podvratné činnosti, ohrožení národní bezpečnosti nebo národních zájmů. Za to pak hrozí přísné tresty včetně poprav.

České soudy však o osud Tchajwanců po vydání do Číny obavy nemají. Věří, že Číňané dostojí zárukám v několika diplomatických nótách, které asijská velmoc poslala do České republiky v loňském roce a doplnila je letos v únoru ujišťujícím dodatkem.

Čína slibuje, že Tchajwance na popraviště nepošle. Pokud budou odsouzeni, budou smět požádat o podmíněné propuštění. ČLR také umožní českým konzulárním úředníkům navštívit tyto muže ve vězení nebo sledovat jejich veřejný soudní proces. České republice také dodá kopii rozsudku. Nabízí i reciprocitu – pokud bude česká policie žádat vydání trestně stíhaného člověka z Číny, Peking by měl Praze na oplátku vyhovět.

„V minulosti jsme s Čínskou lidovou republikou podobný případ (naši žádost o vydání nějaké osoby z Číny, pozn. red.) neřešili. Mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou neexistuje smlouva o vydávání,“ uvedla na dotaz iDNES.cz Lucie Machálková z tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti.

Čína bude jednat fér, věří soudci

Českým soudům čínské diplomatické nóty stačí. Obava Tchajwanců například z udělení trestu smrti prý není díky těmto zárukám opodstatněná.

„Tato námitka je eliminována přijatými ujištěními, z nichž vyplývá, že za trestný čin podvodu uložení takového druhu trestu nepřichází v úvahu, a dopadá i na případy možné překvalifikace jednání, které je předmětem extradičního řízení, na jiný trestný čin, za který teoreticky by takový druh trest bylo možné uložit,“ uvedl předseda senátu Vrchního soudu v Praze Vladimír Král.

Vrchní soud uvěřil, že se Čína bude v trestním řízení chovat k Tchajwancům férově, když v žádosti o jejich vydání „sdělila konkrétní výsledky svého šetření bez zatajování nějakých informací“.

Podle soudu nehrozí Tchajwancům v Číně ani nezákonné pronásledování.

„Vyžádaný (Chung-An Lai) se staví do role turisty, který přijel do České republiky za drobnými nákupy, s úmyslem nakoupené zboží se ziskem na Tchaj-wanu prodat. Nezmiňuje se o tom, že by se ve svém dosavadním životě jakkoliv politicky angažoval, a že by vedení trestního stíhání ve vyžadujícím státě mělo být politicky motivováno,“ zdůvodnil soudce Král.

Upozornil na to, že v Evropské unii neplatí kategorický zákaz vydávání lidí do Číny. Konstatoval také, že Tchaj-wan si na rozdíl od Číny o svého občana nezažádal. Podle Vrchního soudu nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by Čína porušovala své přísliby týkající se toho, jak bude (či nebude) zacházet s vyžádanými lidmi.

Soudce Král také uvedl, že se sice trestný čin stal (zčásti) na území České republiky a tudíž by trestní řízení s Tchajwanci mohlo proběhnout u nás, český stát se však tohoto práva vzdal z důležitého důvodu – aby byl řádně zjištěn skutkový stav věci.

„Vyžádaný (Chung-An Lai) stejně jako ostatní stíhaní nejsou občany ČR. Všichni dosud zjištění poškození jsou občany Čínské lidové republiky, byť žijí v Austrálii. Z toho je zřejmé, že těžiště důkazů spočívá ve vyžadujícím státě (Číně). Jeho orgány by také měly zajistit výnosy z této trestné činnosti a rozhodnout o nich. Pro celé řízení včetně výkonu případně uloženého trestu není bez významu ani to, že v Číně nebude vyžádaný narážet na jazykovou bariéru,“ uvedl Král.

Spisy všech osmi Tchajwanců by měly putovat na Ministerstvo spravedlnosti. To, zda budou do Číny vydáni, záleží už jen na rozhodnutí šéfky resortu. Tedy pokud se do věci na základě podaných stížností a žádosti o odklad rozhodnutí nevloží ještě Ústavní soud.

Tisíce popravených ročně?

Čína je jednou ze zemí, kde je trest smrti běžnou součástí právního řádu. Dostat ho lze za desítky druhů trestných činů, zejména za násilné zločiny či ekonomicky závažnou kriminalitu, třeba za rozsáhlou korupci.

Ročně tam v rukách katů zemřou podle pozorovatelů tisíce vězňů. Přesné údaje o popravených jsou v Číně „státním tajemstvím“.

Čínské lidové republice je dlouhodobě připisováno světové prvenství v počtu vykonaných poprav. Podle některých zdrojů je tato asijská velmoc zodpovědná za zhruba 70 procent všech udělených trestů smrti. Na dalších místech jsou Írán, Saúdská Arábie, Irák a Pákistán.

V roce 2013 vysílala čínská televize přenos z cesty čtyř mužů na popraviště:

Britský deník The Times v roce 2010 upozornil, že některé popravy stále probíhají veřejně. Nejčastěji se používá smrtící injekce nebo kat odsouzence zastřelí ranou do zátylku.