Domů     Připravil Ferdinand I. Šliky o stříbrný poklad?
Připravil Ferdinand I. Šliky o stříbrný poklad?
3.7.2019

Mladý pán Štěpán Šlik, majitel jáchymovského panství, letmo pohlédne na listinu, která mu leží na stole. Kdesi v břiše pocítí lehké mravenčení. Bude se muset kvůli své plánované mincovně dopustit podvodu?

Padělek, podle něhož údajně přiznal právo ražby mincí Šlikům již císař Zikmund Lucemburský v roce 1437, použije pouze v případě, že zemský sněm nevyhoví jeho žádosti…

„Pane, horníci Kašpar Bach z Gageru a Össer z Ostrova nalezli u Konradsgrünu stříbro,“ zpravuje někdy v průběhu roku 1512 Kašpara Šlika, majitele krušnohorského panství, jeden ze sluhů. S takovou informací se musí zacházet opatrně!

Šlik se v duchu zaraduje a blahořečí svým předkům, kteří území získali od Zikmunda Lucemburského (1368–1437) v roce 1434 do zástavy.

Sluhovi i dalším zúčastněním nyní nakazuje o nálezu drahého kovu pomlčet. Nejprve je vše třeba důkladně promyslet, prozkoumat, vyřešit majetkové poměry se sousedy…

Zikmund Lucemburský dal kdysi Jáchymovsko Šlikům do zástavy.
Zikmund Lucemburský dal kdysi Jáchymovsko Šlikům do zástavy.

Přimhouří oči

Ze Saska míří do Čech přes Krušné hory dva důlní specialisté Kašpar Mergenthal a Jiljí Bäuerlein s delikátním posláním. Pro Šliky mají posoudit kvalitu nalezeného stříbra a odhadnout možné zisky. „Výborně,“

zaraduje se nad jejich příznivou zprávou Štěpán Šlik (1487–1526), který panství zdědil roku 1516 po otci v necelých 30 letech. I přes svůj relativně nízký věk se ukáže jako prozíravý podnikatel.

V době nálezu stříbra na Jáchymovsku patří Šlikové mezi středně majetné rody na našem území.

Štěpán proto pro rozjezd svého podnikání potřebuje finanční injekce odjinud. Domlouvá se jednak s norimberskými bankéři, ale také s předními šlechtici Českého království.

Za podíl na zisku z jeho stříbrných dolů přimhouří oči nad tím, co s drahým kovem hodlá udělat.

Šlik si totiž plánuje, že stříbro po základní úpravě bude prodávat dál, do zahraničí – především do Saska. To je ovšem v rozporu se zemskými zákony.

Štěpán Šlik neváhá pro svůj sen udělat cokoli.
Štěpán Šlik neváhá pro svůj sen udělat cokoli.

Neskutečné bohatství

Stříbra je na Jáchymovsku více, než kdokoli čekal. Zatímco průměrná roční těžba cenného kovu v Kutné Hoře v letech 1461–1510 činí 4,5 tuny, zde se za pouhé jedno desetiletí vytěží 130–150 tun. Šlik proto přichází s ideou založit vlastní mincovnu. K tomu potřebuje posvěcení zemského sněmu.

O budoucnost jáchymovského stříbrného podnikání se na něm hraje 9. ledna 1520. Výsledkem je povolení pro Šliky „vybíjet i větší stříbrné mince v hodnotě rýnského zlatého a jednoho dílu“.

O tom, že za tímto rozhodnutím se vedla velká zákulisní hra, svědčí dopis, který později Štěpán posílá nejvyššímu purkrabímu Zdeňku Lvovi z Rožmitálu (před r.

1470–1535), nejvyššímu kancléři Ladislavovi ze Šternberka (+1521) nebo Janu Pluhovi z Rabštejna. Samozřejmě v něm slibuje stříbrnou odměnu. Pro úspěch celé akce měl ještě v záloze již zmiňovaný padělek, který nakonec nemusel použít.

Erb pánů z Rožmitálu. I jejich členové na kutnohorském stříbře bohatli.
Erb pánů z Rožmitálu. I jejich členové na kutnohorském stříbře bohatli.

Potíže s Habsburkem

Problémy přesto na sebe nenechají dlouho čekat. 23. října 1526 je novým českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský (1503–1564).

„150 000 zlatých uherských,“ odhaduje nový vladař dluh, který mu zbyl po jeho předchůdci. Před svou volbou slíbil českým stavům, že ho uhradí.

Aby konsolidoval státní pokladnu, zřizuje teď Ferdinand I. dvorskou komoru, která má kontrolovat toky peněz a odhalit možné zdroje, jak by si vladař polepšil. Zrak jejích zaměstnanců padne na šlikovskou mincovnu.

Tento jáchymovský tolar pochází z roku 1525.
Tento jáchymovský tolar pochází z roku 1525.

Na panovníkovo přání ruší zemský sněm 28. září 1528 své dřívější rozhodnutí o ní. Prý

„škodí zájmům Koruny české“. Šlikové se nezmůžou na větší odpor. Do královské pokladnice odhadem nově putuje jako čistý zisk z jáchymovské mincovny více než čtvrt milionu zlatých ročně. V roce 1534 ještě Ferdinand vydává tzv.

Narovnání o hory a kovy, jímž si pojistí, že veškeré vytěžené drahé kovy opravdu projdou zpracováním pod královským dohledem. Tím Šlikům a jejich podnikání se stříbrem definitivně „zatne tipec“.

Foto: wikipedia.org
Související články
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
reklama
historie
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.