Před dvaceti lety to nebylo možné. Lidé s onemocněním srdce a s voperovaným kardiostimulátorem nemohli podstoupit vyšetření na magnetické rezonanci (MR), protože hrozilo přerušení funkce přístroje a smrt pacienta.

Dnes je situace pro řadu srdcařů o poznání lepší. Některá vyšetření a zákroky jsou ale pořád dostupné jen omezeně.

„Babička trpí několikaměsíční bolestí zad. Rentgen neodhalil všechno, co by lékaři potřebovali vědět pro správnou léčbu, a na rezonanci ji nevzali, protože má implantovaný zastaralý kardiostimulátor. Takže bere jen prášky proti bolesti,“ postěžovala si Lenka Karlíčková.

Vzájemným ovlivňováním neboli elektromagnetickou kompatibilitou přístrojů se proto zabývají vědci na celém světě, ty zlínské nevyjímaje.

Na Fakultě aplikované informatiky (FAI) Univerzity Tomáše Bati se odborníci aktuálně snaží zjistit více informací o elektromagnetickém poli, které na kardiostimulátor působí.

Zaměřili se při tom na litotryptor, což je přístroj, který lékaři v nemocnicích používají na drcení žlučníkových a ledvinových kamenů.

„Zařízení funguje na principu generování rázové vlny a jejím zaměření do příslušného orgánu s kamenem,“ vysvětlil Vojtěch Křesálek z FAI.

„Akustický impulz je vytvářen elektrickým výbojem, při němž vzniká pulzní magnetické pole. Pokud pod přístroj položíme pacienta s kardiostimulátorem, může magnetické pole vytvářet nepřípustný elektrický impulz a vzniká otázka, zda se nebudou přístroje vzájemně rušit a ohrožovat zdraví pacienta,“ řekl Křesálek.

Zdravotníci se ale proti takové situaci chrání. Přístroje na operačních sálech musejí projít zkušebnou elektromagnetické kompatibility, jinak by s nimi lékaři pracovat nemohli. I některé druhy novějších a modernějších kardiostimulátorů umí lékaři nastavit tak, aby pacient bez rizika zvládl vyšetření na magnetické rezonanci.

„Stimulátor se před vyšetřením jen přeprogramuje na režim magnetické rezonance a po vyšetření zase zpátky,“ popsal praxi primář kardiologického oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně Zdeněk Coufal. „Tam, kde nejsou schopni přístroj přeprogramovat, by měli kontaktovat některou z blízkých kardiostimulačních ambulancí a domluvit si ho.“

Elektronických implantátů bude přibývat

Pacientů s poruchami srdečního rytmu každý rok přibývá a těch, kteří mají do srdce zavedené elektrody, je v Česku přes sto tisíc. Lékaři také odhadují, že vyšetření na magnetické rezonanci bude během svého života potřebovat až 75 procent z nich.

Magnetická rezonance je totiž pro doktory nenahraditelná. Potřebují ji onkologové, ortopedi, neurologové. Lékaři díky ní snadněji odhalí cévní mozkovou příhodu, roztroušenou sklerózu, rozsah rakoviny, vyhřezlou ploténku nebo právě onemocnění páteře. Bez ní je diagnostika omezená stejně jako následná léčba. Vyznačuje se vysokou kvalitou obrazu a pacient při ní není vystaven záření.

Vzájemné ovlivňování přístrojů je proto problém, který se dotýká velkého počtu pacientů a netýká se jen magnetické rezonance, ale i dalších přístrojů, zákroků a vyšetření nebo jiných oblastí lidského života.

„Elektronických implantátů bude čím dál více. Kromě kardiostimulátorů se například do ucha dávají kochleární implantáty, do mozku zase elektrody,“ upozornil Křesálek.

Výzkum bude probíhat v reálných podmínkách Baťovy nemocnice. „S ohledem na pohodlí pacientů budeme na začátku měřit sice za provozu, ale bez pacientů,“ upozornil Křesálek.

Výsledky by měl výzkum přinést do jednoho roku. Pak je univerzita nabídne komerčním způsobem i dalším nemocnicím.