Česká voda v Emirátech. Nový unikátní přístroj může denně vyrábět stovky litrů z okolního vzduchu
Unikátní české zařízení Sawer už vyrábí v arabské poušti první litry vody z okolního vzduchu. Vědci z Českého vysokého učení technického ho zprovoznili ve Spojených arabských emirátech. Po testování bude menší verze přístroje jádrem české expozice na světové výstavě Expo v Dubaji, která začne příští rok na podzim. Zařízení chytá vlhkost ze vzduchu a denně má vyprodukovat stovky litrů vody. Je naprosto autonomní a vystačí si se solární energií.
Unavení a vyčerpaní spustili čeští vědci v arabské poušti experimentální přístroj na získávání vody ze vzduchu. Letní teploty se ve Spojených arabských emirátech přibližují 50 stupňům Celsia. Nepohodu umocňuje i vysoká vlhkost vzduchu. Pro množství vyrobené vody je ale právě vlhkost požehnáním.
Česká voda v emirátech. Nový unikátní přístroj už vyrábí první litry z okolního vzduchu. Na místě natáčel zpravodaj Štěpán Macháček
Ze štaflí mezi dvěma kontejnery se střechou ze solárních panelů zní technická čeština. Doktor Bořivoj Šourek a docent Vladimír Zmrhal z Českého vysokého učení technického tu ladí poslední detaily.
„Doděláváme tu ještě resty. Tohle jsou hybridní kolektory a ty se musí napojit na vodu,“ popisují pro Radiožurnál.
Se západem slunce se z malé mešity tady na farmě ozývá nahrávka muezzina, která svolává k modlitbě hlavně levné dělníky z Indie a Pákistánu, kteří pracují na zdejších farmách. České techniky ale muezzin od práce nevyruší. Teplota venku je ještě po západu slunce 42 stupňů Celsia.
„Z téhle bílé plastové nádrže to jde přes mineralizátor do kohoutku, který je venku a který bude jediný přístupný. Je to normálně pitná voda,“ vysvětlují čeští vědci.
Až 400 litrů vody denně
Z přístrojových skříní vychází bílá plastová hadice a voda z ní spíše crčí, než kape. Vlhkost vzduchu tady v Suwajhánu, asi 80 kilometrů daleko od moře, totiž všechny překvapila.
„Včera z toho teklo opravdu hodně vody. Teď jsem říkal kolegovi, že je tady 18 gramů vody v kubíku vzduchu, což je strašně moc. Je to vlastně čtyřikrát vyšší vlhkost, než na kterou je jednotka stavěná. Všem říkáme 100 až 200 litrů, ale jestli je tady vlhkost 18 gramů, tak to bude 200 až 400 litrů,“ takový může být podle Šourka denní výkon tohoto experimentálního zařízení.
Čeští vědci jsou tady, uprostřed písku a několika velbloudích farem, už dva týdny a únava je na nich patrná. „Zažili jsme tady 47 stupňů Celsia. V kontejneru, když kluci měřili teplotu, bylo takových 65 stupňů Celsia.“
Práce hlavně v noci
Kovové námořní kontejnery, ve kterých je zařízení už od nakládky v Praze umístěné, jsou sice záměrně natřené světlými barvami, přesto se na nich přes den nedá udržet ruka.
Šéfem týmu je docent Tomáš Matuška. „Nechtělo se nám sem, samozřejmě. Ani jsme si to nedokázali představit, co to znamená, když se řekne 45 stupňů. Stavíme to tady týden, a zhruba od desíti hodin se nedá být venku. Pracujeme v noci, většinou děláme od pěti nebo od šesti večer a děláme do jedné nebo do dvou do rána,“ přibližuje.
Češi přišli na to, jak v poušti získat vodu. Projekt S.A.W.E.R. představí na EXPO 2020
Číst článek
Je tu tedy úplně jiný pracovní režim. Spí se hlavně přes den, naštěstí v klimatizovaných místnostech přilehlé farmy.
„Co jsme tady, tak pro celou tu stavbu jsme nevzali jedinou kilowatthodinu ze sítě. Na nástroje i na svícení jsme používali energii z baterek, které se dobíjely z fotovoltaiky. Autonomní provoz ale není na celý den, je to vždycky jen přes den a potom pár hodin poté, co zapadne slunce,“ dodává.
A právě autonomní charakter je velkou devizou celého systému, který je zatím jen prvním experimentem.
„Takovéhle zařízení může pomoci někde hluboko v poušti, kam nedotáhneme dráty, nedotáhneme trubky, nevedou tam asfaltové silnice. Tam to má možná nějaký potenciál. Výhodou tohoto zařízení je, že dokáže dělat vodu v jakémkoli prostředí,“ doplňují.
Jenže pitné vody ve světě ubývá a tak není vyloučené, že se tahle česká experimentální technologie jednou dočká i masovějšího rozšíření.
