Necelé tři roky sledoval tým vědců z Rutgersovy a Oregonské univerzity pobřežní ledovec v LeConte na americké Aljašce, který sahá až pod mořskou hladinu. A v posledních letech stále více ustupuje.
Vědci správně předpovídali, že ledovce ponořené do vody mizí nejen kvůli povrchovému odtávání a odlamování ker, ale také kvůli odtávání podmořské části ledovce.
V měření posledního uvedeného se však dosud spoléhali pouze na teoretické modely založené na matematických propočtech. První měření přímo v terénu, která provedli američtí vědci mezi lety 2016 a 2018, ukázala, že se modely nepříjemně mýlily.
„Zjistili jsme, že míra tání je výrazně vyšší, než se očekávalo, napříč celou ponořenou stěnou ledovce. V některých místech je dokonce stonásobná oproti předpovědím,“ uvedla Rebecca Jacksonová, jedna z autorek výzkumu.
Ten bude mít zřejmě revoluční dopad na zkoumání podmořského tání. Vědci měřili teplotu a salinitu vody, sonarem snímali profil ponořené části ledovce a využívali radar k měření rychlosti jeho pohybu. Pomocí časosběrných fotografií také zaznamenávali úbytek a dotváření ledovce, další meteorologické nástroje pak využívali k měření povrchového tání.
Z výsledků plyne, že vliv teploty oceánů na ledovce je dramatičtější, než se původně očekávalo. „Skutečná podstata podmořského tání spočívá v tom, že jde o jiskru, která urychluje ústup ledovce,“ vysvětila Jacksonová. Právě tání ohromného množství ledu skrytého pod hladinou do budoucna určí, o kolik stoupne hladina světového oceánu.
Hladina moří stoupá
Přestože je tání ledovců obvykle spojované s oteplováním atmosféry, zvyšování teploty oceánů v něm hraje daleko větší roli. Podle nedávné oxfordské studie totiž vodní plochy absorbují až 90 procent tepla vzniklého z globálního oteplování.
Kromě rychlejšího tání se navíc pod zmrzlým příkrovem nachází více ledu, než bylo vědcům původně známo. Výsledky společného výzkumu NASA a dalších jednatřiceti institucí ukázaly, že do hloubky více než 200 metrů pod hladinu moře sahá až čtyřikrát více pobřežních ledovců v Grónsku, než ukazovala předchozí měření.
Popírači oteplování přišli o argument, tvrdí vědci z Bernu |
To ovšem nevěstí nic dobrého, protože arktická ledová voda sahá pouze do hloubky zmíněných 200 metrů. Pod ní již protékají jižní proudy o teplotě 3 až 5 °C, která navíc vlivem globálního oteplování stále stoupá. Podle NASA tak nejrychleji mizí právě ty ledovce, které sahají do hloubky stovek metrů, zatímco u tenčích ledovců je úbytek ledové masy nižší, cituje data Forbes.
Hladina oceánů v současnosti každoročně stoupá o 3,2 mm a podle vědců tento proces hrozí zrychlit. Matematické propočty dosud uváděly, že by se hladiny moří mohly vyšplhat o 50 až 130 centimetrů do roku 2100. Jen výzkum NASA o hloubce ledovců k tomuto odhadu přidal dalších přibližně 8 centimetrů a čísla zřejmě zásadně ovlivní také naměřená rychlost tání podmořského ledu.
Vyšší hladina oceánů, byť v řádu centimetrů, donutí v budoucnu k migraci až miliony lidí, kteří se budou muset přesunout ze zaplavených přímořských oblastí ostrovů. Způsobí také zesílení hurikánů a tajfunů, které budou zasahovat stále více do vnitrozemí, varuje Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
19. dubna 2017 |
