18°C
Lubomír Kminiak je předsedou Českého spolku ochránců přírody v Havířově. Nelíbí se mu přístup ministerstva zemědělství ani mnoha zemědělců, jak naložit s letos přemnoženými hraboši.
„Omezení plošného používání rodenticidu Stutox II, to jsou jen slova. Děsí mě, že se vůbec použití chemie připouští. Je jedno jak a kolik,“ tvrdí Kminiak.
Nehynou jen hraboši
Dodal, že ho mrzí přístup těch zemědělců, kteří nechtějí přistoupit nejen na levná a ekologická opatření, ale ani na aplikaci jedu přímo do hraboších děr. Raději by hraboše hubili plošně.
Připomíná například nedávné případy uhynulých zvířat na Olomoucku. „Byli to čápi, zajíci i bažanti. A to ve větší míře. Jednotlivá mrtvá zvířata někdy ani nikdo nenahlásí,“ řekl.
Existují alternativy
Ochranář fandí všem zemědělcům, kteří se rozhodli využít ekologických metod a chemii odmítají.
„Základem je hluboká orba a kypření půdy. Ta sama o sobě může zlikvidovat velké množství hrabošů. Druhým krokem je podpora přítomnosti a množení dravců poblíž polí,“ podotkl Lubomír Kminiak.
Stačí bidlo za tři stovky
Jedním ze zemědělců, kteří se touto cestou vydali, je Jan Kotula (45). „Instalovali jsme na poli téměř 40 ‚téček‘, obyčejných dřevěných bidel pro dravce. Pokud je kolem pole málo stromů a remízků, jsou pro dravé ptáky jako stanoviště dobrou náhradou. Náklady na jedno jsou 300 korun,“ popsal.
Dravci si je rychle oblíbili a právě odsud vyrážejí na lov. „Tím zabráníme přemnožení hrabošů na našem poli. Využívají je hlavně poštolky a káňata, v noci pak sovy, jako jsou například kalousové,“ sdělil Jan Kotula.
Nemluvit, ale konat
Na stromech i v hospodářských budovách jsou navíc instalovány desítky budek a polobudek pro dravé ptáky. Ty mají podpořit jejich množení.
„Všichni jen mluví a málokdo něco dělá. Existují jiná řešení než hubení jedem. Je třeba je vyzkoušet a něco pro to udělat,“ uzavřel Lubomír Kminiak.
